Vít Hradil: Nadechnutí automobilek pohání český průmysl i zahraniční obchod

Objem tuzemské průmyslové výroby v červnu vykázal meziroční nárůst o 1,7 % (po očištění o kalendářní vlivy), což oproti květnu odpovídá zlepšení o 0,5 %. Zvýšil se i objem zakázek, kterých meziročně přibylo 15,5 %, na čemž se ve srovnatelné míře podílely ty z tuzemska i ze zahraničí. Kosmeticky narostl i evidenční počet zaměstnanců (0,1 %) a jejich průměrná hrubá mzda se zvýšila o 8,1 %.

Největší meziroční nárůst objemu výroby vykázalo odvětví výroby usní (30,5 %), následované výrobou farmaceutických výrobků (30,2 %) a oděvů (17,9 %). Celkový výsledek byl ovšem dominantně tažen výrobou motorových vozidel, která se meziročně zvýšila o 15 %, což ovšem vzhledem k její významné váze ve skladbě českého průmyslu znamenalo kladný příspěvek na úrovni 2,7 procentního bodu. Za zmínku stojí i kategorie výroby elektřiny, plynu a tepla, která přispěla 0,5pb a také již zmiňovaných farmaceutických výrobků (0,4pb).

Výrazný pokles pak meziročně hlásí zpracování dřeva (-20,2 %), výroba základních kovů (-12,1 %) a výroba strojů a zařízení (-8,6 %). S ohledem na celkový příspěvek k celorepublikovému výsledku pak největší brzdou průmyslu byla výroba kovových konstrukcí (příspěvek -0,9pb), výroba strojů a zařízení (-0,7pb) a zpracování dřeva (-0,4)b.

Kromě průmyslové výroby se dobrý výkon českých výrobců motorových vozidel projevil i na bilanci zahraničního obchodu. Ta sice zůstala v deficitu na úrovni -12,1 mld. Kč, což ovšem představuje výrazné zlepšení oproti květnovým -23,3 mld. Kč. Na české poměry je sice poněkud nezvyklé hovořit při záporném saldu zahraničního obchodu o úspěchu – koneckonců právě export je tradičně specialitou české ekonomiky – ovšem za současné situace lze hovořit o pozitivním signálu. Obchodní bilanci totiž drtí a drtit i budou drahé dovážené energetické suroviny a skutečnost, že export v červnu dokázal hlavně díky motorovým vozidlům celkový schodek snížit k 12 miliardám, je veskrze pozitivní zprávou.

S ohledem na aktuální situaci se výkon českého průmyslu jeví jako příznivý, ovšem pokud jde o výhled do nejbližší budoucnosti, je nutné jej brát poněkud s rezervou. Červnový výsledek byl tažen primárně jedním sektorem, tedy výrobou motorových vozidel, která se před rokem potýkala s nedostatkem komponent – tehdy to byly hlavně polovodiče – což poněkud přikrášluje meziroční srovnání. Pokud bychom se chtěli vyhnout zkreslením vlivem pandemické srovnávací základny, nabízí se porovnat aktuální data s únorem 2020, tedy těsně před příchodem koronaviru. Oproti tomuto měsíci český průmysl aktuálně hlásí nárůst objemu produkce o pouhých 1,5 %, což za více než dva roky lze hodnotit jako růst spíše „nerůst“.

Zároveň nelze opomenout skutečnost, že aktuální data pocházejí z měsíce června a ostatní indikátory mezitím poměrně jasně ukazují na ochlazování aktivity, když například indexy nákupních manažerů hlásí poklesy zakázek, samotné výroby i tendence k nabírání zaměstnanců. O slovo se navíc budou v nadcházejících měsících čím dál důrazněji hlásit i enormně zdražující energie. Navzdory červnovému růstu tak podle nás český průmysl čekají po zbytek roku spíše obtížně časy a letošní rok podle nás skončí v mírném poklesu poblíž -1 %.