Martin Gürtler: Tuzemská inflace v důsledku dražších energií výrazně zrychlí nad 19 %

Martin Gürtler: Tuzemská inflace v důsledku dražších energií výrazně zrychlí nad 19 %

Tento týden bude bohatý na data z české ekonomiky. Nejvíce sledovanými bude červencová inflace a průmyslová produkce za červen. Pozitivní trend lépe fungujících dodavatelských řetězců sice přetrvával, výroba automobilů však i přesto poklesla. Průmysl navíc čelí slábnoucí poptávce. Podle nás tak tuzemská průmyslová produkce v červnu klesla meziměsíčně o 1,2 %. V případě inflace čekáme výraznou akceleraci ze 17,2 % na 19,3 % y/y, na které se podepsalo především zdražení energií pro domácnosti. Konsensus analytiků je však výrazně nižší, a to i oproti odhadu ČNB, v důsledku čehož vidíme šanci na výrazné tržní překvapení. V USA naopak očekáváme zpomalení meziroční inflace z 9,1 % na 8,7 %, a to hlavně vlivem meziměsíčního poklesu tamních cen pohonných hmot.

Týden bohatý na data z české ekonomiky

Tuzemská průmyslová produkce v červnu podle našeho odhadu klesla meziměsíčně o 1,2 %, zatímco v květnu o 2,4 % vzrostla. Výroba automobilů zůstává i přes pozitivní trend pokračujícího zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích hodně rozkolísaná. V červnu došlo k jejímu poklesu meziměsíčně o 2,1 % (SA) poté, co v květnu přidala výrazných 24,3 %. Poptávka po průmyslovém zboží v důsledku vysokých cen postupně slábne. Předstihový PMI indikátor aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu klesl v červnu po zhruba dvou letech pod hranici 50 bodů a nacházel se tak v pásmu kontrakce. V červenci se tento pokles ještě prohloubil. Jedním z důvodů horšího hodnocení je právě nižší objem nových zakázek. Složka PMI hodnotící úroveň výroby se snížila z květnových 50,4 b. na 46,3 b. v červnu. V meziročním srovnání očekáváme zpomalení růstu průmyslové produkce z 3,3 % na 0,6 % (WDA). Stejný by měl být i sezonně a kalendářně neočištěný údaj (NSA), když letošní červen měl stejný počet pracovních dní jako ten loňský. Tržní konsensus je ohledně červnového vývoje optimističnější, když předpovídá meziroční nárůst o 2,3 %. Za celý letošní rok čekáme pouze skromný růst průmyslové produkce o 1,3 %, a to hlavně díky oživení výroby v první polovině roku.

Očekáváme, že meziměsíční růst spotřebitelských cen v ČR v červenci výrazně zrychlil na 2,9 % z červnových 1,6 %. Hlavním důvodem byl strmý nárůst cen energií pro konečné spotřebitele. Na základě již zveřejněných ceníků jednotlivých dodavatelů energií odhadujeme, že se cena elektřiny a plynu pro domácnosti v červenci zvýšila meziměsíčně o zhruba 20 %. Výrazné zdražení energií by se na celkové meziměsíční inflaci mělo podílet přibližně z poloviny. V meziměsíčním růstu nicméně pokračovaly také ceny potravin a pohonných hmot.

V případě jádrové inflace čekáme, že nadále docházelo k postupnému zmírňování meziměsíční dynamiky (po sezonním očištění). Ta však i přesto zůstala výrazná. Celková meziroční inflace podle našeho odhadu vzrostla ze 17,2 % v červnu na 19,3 % v červenci. Odhad ČNB je jen o něco nižší, když činí 18,8 %. Výrazně nižší je však tržní konsensus ve výši pouze 17,8 %. V tomto ohledu tak vidíme šanci na výrazné tržní překvapení. Růst spotřebitelských cen se bude pravděpodobně pohybovat poblíž 20 % do konce roku, s vrcholem ve čtvrtém čtvrtletí, a za celý rok by podle naší prognózy měl činit v průměru 16,8 %. V příštím roce očekáváme jeho zmírnění na 11,2 %.

V případě USA naopak předpovídáme významné zpomalení meziměsíčního cenového růstu z červnových 1,3 % na 0,2 % v červenci. To je zároveň i tržní konsensus. Důvodem je hlavně pokles cen pohonných hmot o zhruba 6 % m/m. Udržitelnost těchto nižších cen však závisí na geopolitických faktorech. Nájemné pravděpodobně nadále vykazovalo svižný cenový růst, který však ale zřejmě nedosahoval červnového tempa 0,7 %. Pravděpodobnější je zvýšení o 0,5-0,6 % m/m. Růst cen oděvů podle nás výrazně zpomalil. Ceny v dopravě zaznamenávají od začátku roku rychlý růst. Očekáváme další výrazné zvýšení, které by se však mělo postupně zmírňovat.

Domácnosti byly zpočátku, po uvolnění protiepidemických restrikcí, ochotny zvýšené náklady za cestování platit, což se však pravděpodobně začne s postupem času měnit. V souhrnu podle nás celková meziroční inflace v USA zpomalila z 9,1 % na 8,7 %. Šéf americké centrální banky Powell si ponechal otevřená vrátka pro pokračující výrazné zvyšování sazeb. Po dvou zvýšeních v řadě o 75 bb, v září očekáváme růst úroků o 50 bb. Rizika jsou však, i s ohledem na níže uvedená silná data z trhu práce, vychýlena ve směru výraznějšího zvýšení.

Poptávka pod tíhou vysoké inflace slábne

Ekonomická data z Evropy stále silněji předznamenávají příchod recese. V Evropě byly minulý týden sledovány především indikátory o vývoji průmyslu. Zveřejněny byly červencové hodnoty PMI. Jak tuzemský ukazatel, tak i ten polský zaznamenaly prohloubení poklesu pod hranici 50 bodů. V pásmu kontrakce se v červenci pohyboval také německý a celoevropský PMI. Výjimkou tak byl pouze maďarský ukazatel, který překvapivě vzrostl do blízkosti 60 bodů. Necháme-li stranou skutečnost, že PMI jsou nyní uměle podhodnocovány metodikou zachycení zkracujících se dodavatelských lhůt, k jejich poklesu přispívá i nižší objem nových průmyslových zakázek. Počet těch německých se v červnu snižoval již pátý měsíc v řadě.

Německá průmyslová produkce sice v červnu pozitivně překvapila, když vzrostla meziměsíčně o 0,4 %, zatímco se čekal pokles o 0,3 %. Trend vývoje však v dalších měsících bude s ohledem na výše uvedené spíše negativní. Poptávku po průmyslovém zboží tlumí jeho vysoké ceny, které si v červnu udržely vysokou dynamiku. Meziročně byly ceny průmyslových výrobců v eurozóně vyšší o 35,8 %. Ještě silněji se pak vysoké ceny podepisují na poptávce ve spotřebitelském sektoru. Červnové maloobchodní tržby v eurozóně propadly meziměsíčně o 1,2 % oproti očekávané stagnaci. Pokles bylo možné pozorovat napříč všemi skupinami spotřebitelského zboží a téměř ve všech evropských státech. Vývoj tuzemských tržeb byl oproti tomu lepší, než se čekalo. Meziroční pokles maloobchodních tržeb bez prodejů aut v červnu činil 6,0 %, zatímco analytici očekávali v průměru -7,5 %.

Meziměsíčně byly tyto tržby vyšší o 0,2 % po předchozích dvou poklesech v souhrnu o 2,6 %. S ohledem na to, že spotřebitelský sentiment dosáhl v červenci nejnižší úrovně v historii časové řady dostupné od roku 2003 a inflace se pravděpodobně bude po celé druhé pololetí pohybovat poblíž 20 %, moc šancí v oživení poptávky vkládat nelze. Naopak pokles spotřeby domácností bude pravděpodobně hlavním důvodem mírné recese ekonomiky ve druhém letošním pololetí.

Data zveřejněná v minulém týdnu v USA vyznívají oproti těm evropským pozitivně. ISM indexy aktivy v oblasti průmyslu i služeb za červenec skončily oba nad očekáváními a i nadále zůstávají bezpečně nad 50 body. Velmi silné pak byly páteční statistiky o červencovém vývoji amerického trhu práce, když počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru byl oproti očekáváním více než dvojnásobný (528 tis. nových míst versus očekávaných 250 tis.). Tyto údaje tak úplně nepotvrzují skutečnost, že se americká ekonomika již nyní nachází v technické recesi (dva po sobě jdoucí mezičtvrtletní poklesy HDP). Pro americký Fed budou velmi silná data z trhu práce pravděpodobně důvodem pro pokračující svižné zvyšování úrokových sazeb.

ČNB na čtvrtečním zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Změna charakteru měnové politiky přišla s novou bankovní radou a novým guvernérem Michlem. Podle prognózy ČNB již úrokové sazby dále neporostou. Ke zmírnění cenových tlaků by měl podle centrální banky přispět pokles poptávky spojený se snížením reálných příjmů domácností a již aktuálně vysoká hladina úrokových sazeb. Podle nás však budou ke zkrocení inflace potřeba přísnější měnové podmínky, než jaké předpokládá prognóza ČNB. Čekáme tak, že centrální banka sazby ještě jednou zvýší, a to v listopadu o 50 bb. To by měl být vrchol současného cyklu zpřísňování měnové politiky. Počítáme však zároveň i se silnějším kurzem koruny. Velká nejistota ohledně dalších kroků ČNB nicméně přetrvává.

Z geopolitických událostí v uplynulém týdnu na finančních trzích rezonovaly především dohady ohledně návštěvy Nancy Pelosiové na Taiwanu, což vyvolalo novou vlnu pnutí mezi USA a Čínou. Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů na Taiwan skutečně dorazila, jako první představitel americké vrcholné politiky po 25 letech, a její návštěva se obešla bez problémů. Kurz eura k dolaru tak sice v průběhu týdne zaznamenal větší výkyvy, týden však nakonec uzavíral poblíž pondělních otevíracích úrovní. Koruna po většinu minulého týdne mírně oslabovala, když investoři postupně ustupovali ze svých očekávání na zvýšení sazeb ČNB. Po čtvrtečním rozhodnutí však tuzemská měna posílila k 24,55 CZK/EUR. Důvodem bylo to, že část investorů spekulovala na to, že centrální banka přestane intervenovat proti slabé koruně, což se nestalo a tyto pozice tak byly uzavírány.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

8. srpna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1546 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál