Vít Hradil: Nákupy v době inflační – Češi v obchodech více utrácejí, méně dostávají

Tuzemské maloobchodní tržby (kromě motorových vozidel) v červnu letošního roku vykázaly meziroční pokles o 6 %. Ve srovnání s předchozím měsícem pak došlo k nárůstu o 0,2 %. Celkové tržby tak zůstávají i pod úrovní z února 2020, tedy těsně před začátkem pandemických omezení.

Na nejnovějších datech je zřejmé, že Češi si sice z obchodů oproti loňsku odnášejí výrazně méně zboží – což vyjadřuje právě zmiňovaný pokles reálných tržeb o 6,0 % - ovšem teze o tom, že Češi masivně šetří, zcela neplatí. V nominálním vyjádření, tedy zohledňujícím čistě samotné peněžní útraty, došlo meziročně naopak k nárůstu o výrazných 10,3 %. Nejvíce české peněženky meziročně provětraly pohonné hmoty, kde se zákazníci nezdráhali utratit o impozantních 34,7 % více, ačkoliv samotného benzinu za tyto prostředky dostali o 7,5 % méně. Ze všech sledovaných kategorií ke skutečnému šetření peněz meziročně došlo pouze v obchodech s počítačovým a komunikačním zařízením, kam do kas přiteklo o 1 % méně a u výrobků pro kulturu a rekreaci (-1,3 %). Pokud bychom hledali kategorie, kde nastal největší efekt „více peněz za méně muziky“, pak kromě již zmiňovaných pohonných hmot vítězí oděvy a obuv, kde jsme letos nechali o 3,8 % více peněz, ovšem dostali o 13,3 % méně zboží.

Červnová data sice potvrzují tezi o tom, že Češi si z obchodů letos odnášejí méně, než před rokem, ovšem podle nás to nelze tak docela interpretovat, jako sníženou ochotu utrácet. Navzdory zprávám o klesající kupní síle a obavách Čechů o schopnost zaplatit nezbytné výdaje, jsme se nezdráhali letos otevřít peněženky o 10,3 % velkoryseji, než loni. Ano, za o tolik vyšší útratu jsme sice dostali reálně o 6 % méně zboží, což ovšem nic nemění na skutečnosti, že ochota utrácet de facto zůstala silná.

Data o spotřebitelské náladě, která podle Českého statistického úřadu dosahuje svého historického dna, tak podle nás lze interpretovat spíše tak, že Češi nadále utrácejí poměrně velkoryse, ovšem jsou pochopitelně roztrpčeni tím, že si přesto z obchodu odvážejí čím dál chudší nákupní košík. Že by skutečně omezovali svou ochotu tahat z peněženek tisícikoruny zatím data tak docela nepotvrzují. Naše interpretace tohoto jevu je taková, že zatímco domácnosti s nižšími příjmy pod tlakem výdajů na nezbytné položky – jako jsou energie či základní potraviny – pravděpodobně skutečně útraty omezují, toto je zatím plně kompenzováno lidmi s vyššími příjmy, kteří se naopak snaží své úspory uchránit před inflací tím nejjednodušším způsobem, tedy jejich rychlým utracením. To není příliš uklidňující zpráva z pohledu dalšího inflačního vývoje, jelikož pokračující proud peněz do kas obchodníků zatím nedává příliš důvodů k pomalejšímu zdražování.