Martin Gürtler: ČNB ponechá úrokové sazby na dnešním zasedání beze změny

Martin Gürtler: ČNB ponechá úrokové sazby na dnešním zasedání beze změny

Bankovní rada ČNB dnes bude poprvé v novém složení rozhodovat o nastavení měnové politiky. Podle vyjádření jejích představitelů to vypadá, že úrokové sazby nechá beze změny. Nová prognóza, kterou dnes centrální banka také zveřejní, však na potřebu dalšího utažení měnové politiky pravděpodobně ukazovat bude. Čekáme, že vývoj inflace a přetrvávající tlaky na oslabení koruny bankovní radu nakonec donutí ještě jedno zvýšení udělat. V listopadu očekáváme zvýšení repo sazby ze současných 7,0 % na 7,5 %, což by měl být zároveň vrchol současného cyklu zpřísňování měnové politiky.

Vývoj inflace však donutí ČNB sazby ještě zvednout

Nová bankovní rada vedená guvernérem Michlem dnes podle nás ponechá základní repo sazbu na současných 7 %, v listopadu ji však kvůli vývoji inflace bude muset zvednout o 50 bb. Růst spotřebitelských cen se v posledních měsících nacházel výrazně nad prognózou centrální banky a zároveň i jejím dvouprocentním cílem. Zatímco meziroční inflace v červnu zrychlila na 17,2 %, centrální banka ve své poslední prognóze ze začátku května čekala 15,0 %. Rychlý růst spotřebitelských cen se navíc stále více propisuje do vyšších inflačních očekávání. Podle posledního průzkumu ČNB z června očekávají nefinanční podniky v horizontu jednoho roku inflaci ve výši 9,4 %, v horizontu tří let pak na úrovni 7,1 %.

Optimální reakcí by podle nás bylo zvýšit úrokové sazby již na srpnovém zasedání. Podle dosavadních vyjádření představitelů ČNB to však vidíme jako nepravděpodobné. Růst úrokových sazeb na dnešním zasedání neočekává ani finanční trh. Myslíme si však, že cenový a mzdový vývoj v kombinaci s tlaky na oslabení koruny bankovní radu nakonec stejně donutí ještě jedno další zvýšení udělat. Na potřebu dalšího zvednutí úrokových sazeb bude pravděpodobně ukazovat i nová prognóza, kterou dnes centrální banka zveřejní. V listopadu by se tak podle nás měla dvoutýdenní repo sazba dostat na 7,5 %, což by měl být zároveň její vrchol.

Při takovémto vývoji a díky předchozím výrazným zvýšením úrokových sazeb, spolu s očekávaným útlumem poptávky, by se dynamika jádrové inflace měla postupně snižovat. Další nárůst inflace bude z velké části dán růstem regulovaných cen z důvodu vyšších cen energií pro domácnosti. Na ten však podle nás centrální banka reagovat pravděpodobně nebude. Rizikem je nicméně přeliv těchto vyšších cen do jádrové inflace a inflačních očekávání, což by si vyžádalo výraznější reakci měnové politiky. V souladu se zmírňováním jádrové inflace naše prognóza od začátku příštího roku očekává postupný pokles úrokových sazeb zpět k politicky neutrálním 3 %, kterých by však mělo být dosaženo až ve Q3 24. Zároveň předpokládáme, že ČNB bude nadále pokračovat v intervencích proti oslabující koruně.

Německému vývozu se dařilo, evropský maloobchod zklamal

Německému zahraničnímu obchodu se v červnu dařilo nad očekávání dobře. Tamní obchodní bilance skončila v přebytku 6,4 mld. EUR, což bylo výrazně více než měsíc před tím a mnohem více, než se čekalo (konsensus počítal s přebytkem pouze 0,2 mld. EUR). Pozitivně překvapila hlavně hodnota německého vývozu, která byla meziměsíčně vyšší o 4,5 %, když se čekal růst o 1 %. To může být pozitivní indikace ohledně červnového vývoje tamního průmyslu. Za částí vyšší hodnoty vývozu však budou pravděpodobně stát vyšší ceny průmyslového zboží. Dynamika importu zpomalila naopak více, než se čekalo. Výrazně směrem k lepšímu byl navíc revidován údaj za květen. Podle revidovaných dat tak květnový zahraniční obchod Německa dosáhl přebytku 0,9 mld. EUR, zatímco předchozí odhad hovořil o schodku ve výši jedné miliardy EUR.

Maloobchodní tržby v eurozóně v červnu poklesly meziměsíčně o 1,2 % oproti očekávané stagnaci. Meziměsíční pokles byl zaznamenám ve všech sledovaných kategoriích maloobchodního zboží. Zatímco v květnu byly tržby meziročně vyšší o 0,4 %, v červnu již klesaly o 3,7 %. Napříč celou Evropou tak začínají být stále více patrné známky slábnoucí poptávky. Ta je výsledkem vysoké inflace, která snižuje kupní sílu domácností. S blížící se zimou navíc sílí obavy ohledně dodávek ruského plynu v situaci, kdy evropská ekonomika pravděpodobně balancuje na hraně recese.

Ceny průmyslových výrobců v eurozóně nadále rostly rychlým tempem. Meziměsíčně se v červnu zvýšily v průměru o 1,1 %, což bylo jen nepatrně nad tržním konsensem (+1,0 %). O dvě desetiny dolů byl pak revidován květnový růst (z 0,7 % na 0,5 %). Za červnovým vzestupem cen v průmyslu stály především dražší energie. V meziročním vyjádření sice zdražování nepatrně polevilo z 36,2 % na 35,8 %, to však bylo dáno pouze vyšší srovnávací základnou.

Nálada na finančních trzích se zlepšila, když se návštěva Nancy Pelosiové na Taiwanu obešla bez konfliktu. Evropské akciové trhy tak včera rostly a zmírnění rizikové averze pomohlo i společné evropské měně. Euro po velkou část dne vůči amerického dolaru sílilo, po otevření amerických trhů však došlo ke korekci. Koruna včera po celý den bez větších pohybů setrvala poblíž 24,65 CZK/EUR, zatímco polský zlotý a maďarský forint posílily. Ceny energetických komodit rostly, když uskupení OPEC+ s platností od září rozhodlo o zvýšení dodávek ropy o 100 tis. barelů za den, což je méně, než se čekalo.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

4. srpna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.0173 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál