Jaromír Gec: Ekonomika eurozóny projevila ve druhém čtvrtletí překvapivou odolnost

Jaromír Gec: Ekonomika eurozóny projevila ve druhém čtvrtletí překvapivou odolnost

Indikátory sentimentu v uplynulém týdnu ukázaly další zhoršení nálady spotřebitelů i firem. Ať už se podíváme na ekonomickou důvěru v ČR, eurozóně, USA nebo například na německý IFO index, ve všech případech došlo v podmínkách zvýšené inflace a nejistoty spojené s budoucím ekonomickým vývojem k dalším poklesům, a to dokonce větším, než bylo očekáváno. Obecně stále platí, že horší sentiment indikují spotřebitelé než firmy, kterým se zřejmě dosud dařilo zvýšené náklady promítat do koncových cen. Zároveň je patrný větší pesimismus při pohledu do budoucna než u hodnocení současné situace.

Tuzemská ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí vyhnula poklesu. Mezikvartálně vzrostla o 0,2 % tak, jak jsme očekávali, tržní konsenzus ve výši -0,4 % q/q však data překonala. Ve srovnání s prvním čtvrtletím se jedná o citelné zpomalení (růst 0,9 % q/q). Přesnou strukturu zatím neznáme, z vyjádření statistického úřadu nicméně vyplývá, že za výsledkem stála výlučně domácí poptávka.

Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí ukázala překvapivou odolnost. Podle dnešních předběžných dat si mezičtvrtletně připsala 0,7 %, tržní konsenzus přitom činil pouze 0,2 %. Struktura růstu sice prozatím nebyla zveřejněna, podle známých dat se lze nicméně domnívat, že k růstu významně přispěly služby, které těžily z uvolnění pandemických restrikcí. Naproti tomu spotřeba v oblasti zboží a bilance obchodu se zbožím byly zasaženy vysokou inflací a narušením dodávek. To by mohlo vysvětlovat, proč země více orientované na služby (Itálie, Španělsko) předstihly v tempu růstu ekonomiky závislé na výrobním sektoru (Německo).

Inflace v eurozóně v červenci překvapila vyšším údajem. Meziročně zrychlila z 8,6 % na 8,9 %, čímž viditelně překonala tržní konsenzus ve výši 8,7 % y/y. Meziroční růst cen se zvýšil u většiny položek, včetně jádrové inflace a potravin, naopak růst cen energií podle očekávání zpomalil v souvislosti s cenovými regulacemi a červencovým zlevněním ropy.

Události tohoto týdne se na eurodolarovém páru zhruba kompenzovaly. Dolar nejprve před zasedáním Fedu a také v souvislosti se zprávami o omezené kapacitě dodávek plynu do Evropy posiloval až k 1,01 USD/EUR. Do konce týdne ale část z těchto zisků ztratil. V pátek odpoledne se obchodoval poblíž 1,015 USD/EUR. Kromě dozvuků Fedu ho totiž zřejmě nepotěšily slabší data z reálné ekonomiky, zejména neočekávaný pokles americké ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. To bylo dnes ještě zvýrazněno opačným překvapením z eurozóny, kde ekonomika rostla nad očekávání svižným tempem a zároveň znatelně nahoru překvapila červencová inflace.

Na korunovém trhu panovala po většinu týdne prázdninová nálada. V páru s eurem se obchodovala v pásmu 24,50-24,62 CZK/EUR, což je stále pod hladinou 24,75 CZK/EUR, kterou dříve viditelně bránila ČNB. Tento týden zveřejněná data desetidenní bilance ukazují, že ve druhé červencové dekádě zdaleka nemusela být ČNB na trhu tak aktivní jako v té první. Zatímco v období 1.-10. července vynaložila centrální banka podle našeho odhadu na obranu koruny před oslabením asi 7 mld. EUR, dalších deset červencových dní přineslo objemy intervencí v řádu nižších stovek milionů EUR. I tak ale očekáváme od koruny v nejbližších měsících oslabení, které bude vycházet z fundamentů a které podle nás nebude ČNB plně kompenzovat.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

29. července 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.2672 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál