Jaromír Gec: Domácí ekonomiku ve druhém čtvrtletí dostihla vysoká inflace

Jaromír Gec: Domácí ekonomiku ve druhém čtvrtletí dostihla vysoká inflace

Tuzemská ekonomika podle nás ve druhém čtvrtletí s přispěním solidního výkonu průmyslu vzrostla o 0,2 % q/q. Výraznou brzdou byla nadále klesající reálná spotřeba domácností, kterou tlumí vysoká inflace. Obdobným tempem podle nás rostl i HDP v eurozóně. Naopak tamní inflace za tou českou výrazně zaostává, když v červenci podle našeho odhadu dosáhla 8,5 %, tedy obdobné hodnoty jako o měsíc dříve.

 

Ekonomiky eurozóny ani ČR ve Q2 22 svým výkonem neoslnily

Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí pravděpodobně vzrostla o 0,2 % q/q. To by bylo výrazně méně než 0,9 % q/q v 1. čtvrtletí. Zatímco průmyslovou produkci podle nás podpořilo zmírnění překážek na straně nabídky, spotřeba domácností nadále klesala kvůli vysoké inflaci. Interval tržních odhadů je tentokrát poměrně široký, když se pohybuje od -1,5 % do +0,6 % s mediánem ve výši -0,4 %. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí následně očekáváme mírný mezičtvrtletní pokles ekonomiky a náš celoroční odhad růstu HDP činí 2,5 %. Pro příští rok předpokládáme hospodářský růst ve výši 1,7 %.

Předběžný růst HDP za druhé čtvrtletí bude zveřejněn také v eurozóně. Očekáváme, že tamní ekonomika si mezičtvrtletně připsala 0,3 %, ta německá potom 0,2 %. Navzdory výrazným propadům ve spotřebitelské důvěře a poklesu reálných příjmů zůstaly průzkumy mezi podniky poměrně optimistické. Vzhledem k uvolnění covidových restrikcí na konci prvního čtvrtletí očekáváme pozitivní růst spotřeby, a to i přes zvýšený růst cen. Dočasný polštář by měl poskytnout rovněž velký objem „přebytečných“ úspor, který ve Q4 21 odhadujeme na 6,6 % celoročního HDP. Firmy a obchodní organizace hlásí, že se do Evropy vracejí turisté, což by mělo nabídnout určitý prostor pro oživení bilance obchodu se službami ve druhém a třetím čtvrtletí. A konečně, podle podnikatelských průzkumů se narušení dodávek začalo opět zmírňovat s tím, jak Čína postupně uvolňuje svou strategii nulové tolerance v boji s koronavirem. To by mohlo podpořit průmyslovou výrobu, avšak spíše až ve třetím čtvrtletí.

Inflace v eurozóně v červenci pravděpodobně nepatrně zpomalila. Na snížení cenové dynamiky z červnových 8,6 % na 8,5 % v červenci se zřejmě podílely hlavně ceny energií a zboží. U cen plynu pro spotřebitele by se ve většině zemí měly začít projevovat vládní opatření na regulaci jeho ceny, přestože velkoobchodní cena na trzích v červenci dále rostla. V cenách pohonných hmot se zase odrazil červencový pokles cen ropy Brent. Nadále naopak podle nás zrychloval meziroční růst cen potravin. Rizika našeho odhadu však zůstávají vychýlena směrem vzhůru, a to obzvlášť po včera zveřejněné překvapivě vysoké červencové inflaci v Německu. Za celý letošní rok očekáváme HICP inflaci v eurozóně v průměru na 7,8 % y/y a její jádrovou složku na 3,7 %. V příštím roce se dynamika cen podle nás sníží na 4,1 %, resp. 3,6 %.

USA v technické recesi

Ekonomika USA ve druhém čtvrtletí navzdory očekáváním trhů poklesla. Mezičtvrtletně v anualizovaném vyjádření se ekonomická aktivita snížila o 0,9 %, oproti očekávanému růstu o 0,5 %. Po poklesu o 1,6 % v letošním prvním čtvrtletí se tak jedná již o druhý pokles americké ekonomiky v řadě, čímž vstoupila do technické recese. Pohled do struktury nicméně přehnaný pesimismus brzdí. Váhově nejvýznamnější spotřeba domácností totiž vzrostla o stále silné 1 % q/q (anual.), přestože její dynamika oproti začátku roku zpomalila a mírně zaostala za očekáváním (1,2 %). Na poklesu celkové ekonomické aktivity se výrazně podílely volatilní zásoby, jejichž příspěvek činil -2 pb.

Bez jejich vlivu by tak americká ekonomika rostla o 1,1 % q/q. Negativní překvapení bylo spojeno s výrazným poklesem tržních sazeb, které se na kratších splatnostech snížily až o 18 bb. Trhy si tak data vyložily jako výraznější varování před dalším prohloubením recese, které by patrně Fed vedlo k přehodnocení tempa utahování měnové politiky v nadcházejících měsících směrem k méně razantnímu zvyšování základních úrokových sazeb.

Německá inflace v červenci zrychlila z 8,2 % na 8,5 % y/y, což bylo výrazně nad konsensem ve výši 8,1 %. Očekáváme, že zavedení poplatku za energie, cestovní pas končící v září a pokračující růst cen potravin pravděpodobně vyženou německou inflaci do dvouciferného teritoria ještě letos a udrží ji zvýšenou až do začátku příštího roku. Překvapení v německé inflaci představuje proinflační riziko i pro zítřejší inflaci za celou eurozónu.

Na korunovém trhu stále panuje většinově prázdninová nálada. V páru s eurem se včera obchodovala v pásmu 24,53-24,61 CZK/EUR, což je bezpečně pod hladinou 24,75 CZK/EUR, kterou dříve viditelně bránila ČNB. Tento týden zveřejněná data desetidenní bilance ukazují, že ve druhé červencové dekádě zdaleka nemusela být ČNB na trhu tak aktivní jako v té první. Zatímco v období 1.-10. července vynaložila centrální banka podle našeho odhadu na obranu koruny před oslabením asi 7 mld. EUR, dalších deset červencových dní přineslo objemy intervencí v řádu nižších stovek milionů EUR. I tak ale očekáváme od koruny v nejbližších měsících oslabení, které bude vycházet z fundamentů a které nebude ČNB plně kompenzovat.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

29. července 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.6865 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál