Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla mezikvartálně o 0,2 % tak, jak jsme očekávali, tržní konsenzus ve výši -0,4 % q/q však data překonala. Ve srovnání s prvním čtvrtletím se tak jedná o citelné zpomalení (růst 0,9 % q/q). Přesnou strukturu zatím neznáme, z vyjádření statistického úřadu nicméně vyplývá, že za výsledkem stála výlučně domácí poptávka. Růst přidané hodnoty byl zaznamenán v odvětví služeb, naopak sektor průmyslu a stavebnictví stagnoval.
V meziročním srovnání ekonomika přidala 3,6 %. Další vývoj bude podle našeho názoru ovlivněn vysokou inflací, která ukrajuje z reálných příjmů domácností a odráží se v propadech spotřebitelské důvěry. Ta je nejnižší od počátku sledování tohoto ukazatele. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí tak předpokládáme, že hrubý HDP poklesne o 0,3 % a o 0,7 %. Za celý letošní rok by jeho dynamika měla v meziročním srovnání dosáhnout 2,5 %, v příštím roce pak 1,7 %.
Letošní růst sice na první pohled vypadá poměrně robustně, to je však z velké části dáno silným výkonem ekonomiky na přelomu roku. Dosažení předkrizové úrovně ekonomické aktivity očekáváme až ve druhém čtvrtletí příštího roku. Obnovení vyššího tempa růstu ekonomiky podle nás nastane spíše až ve druhé polovině příštího roku, kdy by již inflace měla postupně slábnout a vyšší růst nominálních mezd by měl tlumit negativní dopady na kupní sílu domácností. Z celoročního úhlu pohledu v letošním i příštím roce k růstu ekonomiky přispějí hlavně fixní investice, podpořené čerpáním finančních prostředků z EU, a čistý vývoz. Na jeho vyšší objem budou působit i nižší dovozy spojené s poklesem spotřeby domácností.
Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
29. července 2022