Jan Vejmělek: Fed přidá k sazbám dalších 75 bb

Jan Vejmělek: Fed přidá k sazbám dalších 75 bb

Americká ekonomika se podle nás vyhne technické recesi, když za Q2 22 vykáže mezičtvrtletní růst. Nicméně přetrvávající obavy z recese ve druhé polovině roku budou podle nás stát za tím, že FOMC zvýší na svém středečním zasedání úrokové sazby „pouze“ o 75 bb. Rezistentní vůči dosavadnímu inflačnímu šoku v Q2 22 zřejmě zůstala i ekonomika eurozóny a mezičtvrtletní růst podle nás zaznamenalo také tuzemské hospodářství. Inflace v eurozóně za červenec letos poprvé z pohledu meziroční dynamiky zřejmě klesla.

 

Ekonomický pokles se v Q2 22 nekonal

Ekonomický kalendář tohoto týdne přinese celkem robustní data za Q2 22, předstihové indikátory ale připomenou riziko možné recese ve druhé polovině roku. Předpokládáme, že americká ekonomika vykázala v průběhu druhého kvartálu mezičtvrtletní anualizovaný vzestup o 0,4 %; tržní očekávání je dokonce o desetinu výše. Optimisty jsme naopak v případě eurozóny, kde čekáme mezičtvrtletní růst o 0,3 %. A na optimistické straně se nachází i náš odhad pro český HDP za Q2 22. Zatímco trh se v průměru obává ekonomického poklesu (o ‑0,3 %), my stále vidíme vzestup (o 0,2 %), a to hlavně díky úspěšnému průmyslu, a tedy i exportům a investicím. Samozřejmě, že kvůli inflaci erodující kupní síla domácností se projeví na již třetím mezičtvrtletním poklesu spotřeby domácností v řadě. Z inflačního pohledu povzbudivou zprávu čekáme od eurozóny jako celku, kde by letos poprvé měl být zaznamenán pokles cen.

Meziměsíční dynamika podle nás v červenci klesla o -0,2 % m/m. Díky tomu by nepatrné zpomalení růstu měla vykázat i meziroční dynamika (z 8,6 % na 8,5 %). Ta tak stále zůstává vysoká a je jedním z hlavních důvodů horšících se sentiment indikátorů poukazujících na zvyšující se riziko resese ve druhé polovině roku. Po zklamáních, které v závěru minulého týdne přinesly předběžné červencové PMI, dodají tento týden stejnou informaci ukazatele spotřebitelské důvěry z Německa i USA či podnikové důvěry v podobě německého Ifo indexu. Příliš povzbudivé pak nebudou ani čtvrteční indikátory důvěry z dílny Evropské komise za červenec.

Za mořem bude klíčovou událostí tohoto týdne středeční zasedání FOMC k měnové politice. Názory na to, co centrální bankéři v červenci udělají, se od posledního červnového zasedání měnily téměř od jednoho extrému k druhému. Nejprve se zdálo se, že představitelé Fedu po červnovém zvýšení úrokových sazeb uvažují o červencovém zvýšení o 50 nebo 75 bb. Zveřejněná silnější data zaměstnanosti a inflace ale otevřely dveře pro zvýšení o 100 bb, o které jsme se krátce domnívali, že bude využita. Nicméně objevující se obavy z recese ve slovech některých centrálních bankéřů podle nás zvyšují pravděpodobnost střední varianty ve výši 75 bb s tím, že další vzestup sazeb bude následovat na dalších zasedáních.

Kalendář tohoto týdne, ani očekávání ohledně výsledku FOMC neindikují jasný obrázek pro kurz eura k dolaru pro nejbližší dny. Trh tak bude reagovat na postupně zveřejňovaná data. V horizontu druhé poloviny letošního roku nadále favorizujeme euro na úkor dolaru, který se z dlouhodobé perspektivy jeví jako nadhodnocený. Dosud ho drží především válka na Ukrajině ohrožující přes kanál cen energetických komodit ekonomiku eurozóny a také úrokový diferenciál. Koruna by si mohla udržet relativně silné úrovně, prostor pro případné oslabení zůstává limitovaný kvůli intervenční aktivitě ČNB.

Parita na trhu eura s dolarem odolala

Euro se vůči dolaru vzdálilo minulý týden od parity, kterou opanovalo v týdnu předtím. Ještě na počátku minulého týdne se sice kurz držel pouze těsně nad touto úrovní, velmi rychle se ale začal posunovat nad 1,02 USD/EUR v očekávání, že ECB na čtvrtečním zasedání doručí zvýšení sazeb o 50 bb. Tyto spekulace podpořily zveřejněné informace agenturou Reuters, a nakonec se ukázaly jako správné. ECB zároveň připravila nový program proti přílišnému nárůstu rozdílů mezi výnosy státních dluhopisů jednotlivých členských zemí. Nicméně trhy vnímaly nedostatek detailnějších informací k mechanismu spuštění programu, délce jeho trvání a podobně.

Euro tak v závěru týdne své týdenní zisky částečně korigovalo posunem k 1,015 USD/EUR. Pomohla tomu i páteční předběžná data PMI za červenec. Zklamáním bylo zejména Německo, kde se indexy za průmysl i služby dostaly pod hladinu 50 bodů, tedy do pásma kontrakce aktivity. To na trzích vyvolalo posílení obav, že ekonomika eurozóny může spadnout do recese.

Na středoevropských devizových trzích panoval po většinu minulého týdne klid. Díky posílení eura na počátku týdne zlotý i forint posílily a v podstatě si své zisky udržely po celý týden. V celotýdenním hodnocení tak maďarská měna skončila se ziskem zhruba 0,7 %, polská si připsala půl procenta. Koruna si opět žila svým vlastním životem a prakticky po celý týden oscilovala v relativně úzkém pásmu 24,45 až 24,60 CZK/EUR. V závěru týdne se přitom držela spíše v horní části uvedeného intervalu. Zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB může být totiž začátek snižování atraktivního korunového diferenciálu. Většina nové bankovní rady se zřejmě do výraznějšího zvyšování sazeb již nepohrne.

Zdroj informací

Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Datum

25. července 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1945 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál