Jana Steckerová: ECB zvýší depozitní sazbu o 25 bb a představí nástroj boje proti fragmentaci

Jana Steckerová: ECB zvýší depozitní sazbu o 25 bb a představí nástroj boje proti fragmentaci

K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Ta již avizovala, že na tomto zasedání zvýší depozitní sazbu o 25 bb. Vyloučit nelze ani 50bodové zvýšení. Zároveň bude představen program na zabránění fragmentace evropského dluhopisového trhu. Že by ECB oznámila nějaký cílovaný spread, úroveň výnosů či limit programu, nepředpokládáme. Do konce roku očekáváme zvýšení sazeb o dalších 125 bb. To už se bude týkat všech tří klíčových sazeb. Rizika se koncentrují ve směru ještě razantnějšího utažení měnových podmínek. Vrchol sazeb vidíme na 2 %, kam by se depozitní sazba měla dostat v roce 2024.

Předpokládáme, že na čtvrtečním zasedání Evropská centrální banka zvýší depozitní sazbu ze stávajících -0,5 % na -0,25 %. Vyloučit nelze ani 50bodové zvýšení sazeb, pokud by se jestřábímu křídlu ECB podařilo takovýto krok prosadit výměnou za podporu velkorysého plánu na boj s fragmentací. Další zvýšení úrokových sazeb o 50bb očekáváme v září a říjnu, v prosinci pak 25bodové. Celkově by tak depozitní sazba měla v letošním roce stoupnout o 150 bb, zbylé dvě sazby o 125 bb. Rizika se však koncentrují k ještě výraznějšímu utažení měnových podmínek, obzvláště v případě, že by došlo k urychlení růstu mezd, či dále výrazněji rostly ceny energií.

V situaci, kdy se především země jižního křídla EU potýkají s vysokou mírou zadluženosti v kombinaci s nízkou produktivitou práce, nemá ECB při svém rozhodování jednoduchou situaci. Aby zabránila rozšiřování spreadů mezi výnosy silně zadlužených zemí a německým Bundem, spustí tento čtvrtek antifragmentační program. V jeho rámci bude moci nakupovat dluhopisy zemí u nichž by hrozil výrazný nárůst výnosů a ohrozil tak jejich schopnost financovat vládní dluh. To však lze dělat pouze v krátkém horizontu, neboť mandát na permanentní podporu jednotlivých zemí ECB nemá. Situace tak bude vyžadovat zapojení vlád a rychlou přípravu potřebných reforem. Konkrétní výše výnosů, spreadů ani rozsah programu podle našeho názoru nebude stanovena, přičemž chválení takového programu by samo o sobě mělo přispívat ke stabilizaci evropského dluhopisového trhu. Nákupy v rámci programu budou podle našeho názoru sterilizovány, tedy o stejný objem bude snížena likvidita v týdenních aukcích.

O snižování bilanční sumy ECB zatím příliš nemluví. Způsobem, jak s ním začít, by mohla být rychlejší redukce programu TLTRO3 (2,1 bilionu EUR) v příštím roce, což by zároveň indikovalo, že program TLRTO4 nebude v červnu 2023 spuštěn (zatím předpokládáme, že bude). Domníváme se, že namísto toho, aby se ECB zapletla do dalšího boje o legálnost nákupu periferního dluhu, měla by začít bilanční sumu redukovat, pokračovat v boji o cenovou stabilitu a zároveň si ponechat prostor pro větší odchylky od kapitálových klíčů.

To by mohlo zahrnovat i dočasná období, během nichž by ECB zvýšila držbu jednotlivých státních dluhopisů a zároveň celkově snížila portfolia dluhopisů veřejného sektoru. Například pokud by přistoupila ke snížení portfolií PSPP a PEPP, ale vynechala Itálii, Španělsko a Portugalsko, uvolnily by se prostředky, které by mohly být použity k nákupu většího množství státních dluhopisů těchto zemí, přičemž by se stále snižovala bilanční suma.

Zdroj informací

Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

19. července 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.0244 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál