Jana Steckerová: ECB poprvé po jedenácti letech zvýší úrokové sazby

Ve Spojených státech bude zveřejněna série červnových dat z trhu nemovitostí. Ty po květnových propadech zřejmě ukáží lepší výsledky. Solidní data z reálné ekonomiky plus vysoká inflace jsou důvodem, proč jsme revidovali výhled pro Americkou centrální banku – na červencovém zasedání (26.-27.7.) očekáváme 100bodové zvýšení klíčové úrokové sazby. K utažení měnových podmínek se již tento čtvrtek poprvé po 11 letech zřejmě rozhoupe ECB. Depozitní sazbu zvedne o 25 bb na -0,25 %.

Představen bude i nástroj pro zabránění fragmentace evropského dluhopisového trhu. Z dat budou zveřejněny PMI indikátory. Ty v důsledku zkracování dodavatelských lhůt mírně poklesnou, nad padesátibodovou hranicí se ale udrží. Vysoká inflace a klesající reálné příjmy domácností pak povedou ke zhoršení PMI ve službách a k udržení spotřebitelské důvěry pod dlouhodobým historickým průměrem. České ceny průmyslových výrobců by v meziměsíčním vyjádření měly růst již o něco pomaleji než v květnu. V meziročním srovnání se podívají na 28 %.

Evropské PMI indikátory poklesnou

Americká data z trhu nemovitostí v červnu z větší části zkorigují své květnové propady. Přestože prodeje již zdaleka nedosahují vysokých úrovní z dob kovidových, stále současné poklesy považujeme spíše za návrat k normálu než ochlazování poptávky po nemovitostech. Zlepšení by za červen měly vykázat počty nově zahájených staveb, vydaných stavebních povolení i prodaných stávajících nemovitostí.

Inflace v USA vyšplhala na další maximum. Trh práce zůstává utažený (nezaměstnanost 3,4 %), přičemž rizika pro pád ekonomiky do recese zůstávají zatím nízká. Z těchto důvodů jsme přehodnotili náš výhled pro další kroky Americké centrální banky. Nyní předpokládáme, že Fed na konci července zvedne sazby o 100 bb na 2,5 - 2,75 %, tedy mírně nad neutrální úroveň, kterou sám odhaduje nad 2,5 %.

Evropská centrální banka ve čtvrtek pravděpodobně přistoupí k avizovanému zvýšení klíčové depozitní sazby o 25 bb na -0,25 %. Repo sazba a marginální zápůjční facilita zůstanou podle našeho názoru beze změny. Zároveň představí nástroj, který by měl zabránit fragmentaci evropského dluhopisového trhu, respektive růstu úrokových sazeb u silně zadlužených členských států EU. Otázkou nicméně je, jak dlouho může ECB (legálně) tyto země podporovat, do jaké míry to může ohrozit inflační výhled, popřípadě jak zajistit udržitelnost dluhu při vyšších úrokových sazbách. Diskusi v Radě guvernérů může navíc znesnadňovat současná politická nestabilita v Itálii. Koaliční strana Hnutí pěti hvězd odmítla vládní návrh podpory domácnostem ve výši 23 mld. EUR, se kterým bylo spojeno i vyslovení důvěry italské vládě jako celku. Premiér Draghi po odmítnutí návrhu podal demisi prezidentovi. Ten jí nepřijal, přičemž ve středu by měl parlament opět hlasovat o důvěře.

Z dat bude v eurozóně zveřejněn finální výsledek inflace za červen. Ten by měl být potvrzen na úrovni 8,6 %. Vrchol očekáváme v září, a to mírně nad 9,0 %. Další vývoj bude záviset především na vývoji cen plynu, přičemž u ostatních cen komodit, včetně potravin, již pozorujeme pokles. Předběžné indikátory PMI zřejmě vykáží další mírné zhoršení. To jde ale v průmyslu na vrub zkracujícím se dodavatelským lhůtám. Ve službách ovšem náladu kazí vysoké ceny a klesající reálné příjmy domácnosti. Ty se odrazí i na červencové spotřebitelské důvěře v eurozóně, která se bude sice stabilizovat, ale na úrovních pod dlouhodobým historickým průměrem. Pro další vývoj reálných dat i inflace bude klíčové znovuotevření plynovodu Nord Stream 1, které je plánované na tento čtvrtek. O krizových plánech v případě přerušení dodávek se budou ve středu bavit ministři EU.

V Česku budou zveřejněny ceny průmyslových výrobců za květen. Ty by vzhledem k poklesu cen ropy z květnových maxim okolo 120 dolaru za barel na současných zhruba 105 dolarů měly v meziměsíčním srovnání růst pomalejším tempem (0,9 % m/m po květnových 1,5 %). V meziročním srovnání se nicméně posunou o desetinku nahoru z 27,9 % na 28 %.

Korunu před negativním sentimentem chrání ČNB

Kurz koruny měl během minulého týdne tendenci spíše posilovat. Krátce se dostal i pod hladinu 24,30 CZK/EUR. Zisky nicméně neudržel a v závěru týdne se pohyboval nad úrovní 24,50 CZK/EUR. Na trhu je stále patrná přítomnost centrální banky, která navzdory hrozbě plynové krize i oslabování eura a ostatních regionálních měn pomáhá koruně držet se na silnějších úrovních. Na základě zveřejněné dekádní bilance ČNB odhadujeme, že na obranu koruny bylo v první třetině července vynaloženo zhruba 7 mld. EUR. Na devizových intervencích tak ČNB mohla utratit již zhruba 10 % svých celkových devizových rezerv. Z domácích dat byla zveřejněna inflace. Ta v meziročním srovnání stoupla z květnových 16 % na červnových 17,2 %.

V meziměsíčním srovnání nicméně již druhý měsíc klesala. V důsledku dražší elektřiny, plynu a tepla jí v červnu nicméně čeká růst k 20 %. Zklamání přinesly minulý týden české dubnové maloobchodní tržby. Ty v meziročním srovnání poklesly o silných 6,9 %. Na domácnosti již dopadají vysoké ceny, které budou spotřebu brzdit i v následujících měsících. Pozitivně překvapil červnový podíl nezaměstnaných. Ten poklesl o další desetinu na 3,1 %. Prostor pro další utahování trhu práce vidíme nicméně již jako limitovaný.

Pro týdeník Respekt poskytl rozhovor člen bankovní rady Tomáš Holub. Podle jeho slov současná situace může vyžadovat další zvýšení úrokových sazeb a této debatě se nebrání. Hlavním nástrojem jsou dle něho úrokové sazby. Intervence jsou dočasný komplementární nástroj, který by neměl být jejich náhražkou. Rozhovor pro Lidové noviny poskytl Oldřich Dědek. Ten doporučuje bránit kurz koruny, a naopak netlačit na sazby. Jejich rychlé zvyšování dle jeho názoru zvyšuje riziko pádu do recese, případně recesi prohlubuje.

Ostatní regionální měny byly minulý týden pod vlivem oslabujícího eura a celkově negativního sentimentu. Polský zlotý zahajoval týden na 4,78 PLN/EUR, v pátek se jeho kurz pohyboval kolem 4,8 PLN/EUR. Maďarský forint se obchodoval v pásmu 404-414 EUR/HUF. Maďarská centrální banka v úterý dodala avizované 200bodové zvýšení týdenní depozitní sazby na 9,75 %. Po oznámení kurz mírně posílil.

Pro evropskou měnu nebyl minulý týden dobrý. Nadále zůstávala pod tlakem obav z uzavření kohoutů plynu a tím i případné recese a pohybovala se tak těsně nad paritou. Po zveřejnění americké inflace, která opět překvapila ve směru nahoru (9,1 % y/y), tuto úroveň dokonce krátce prolomila. V závěru týdne se pohybovala kolem hladiny 1,006 USD/EUR.