Česká inflace spotřebitelských cen v červnu dosáhla hodnoty 17,2 % meziročně, čímž jen nepatrně překonala předpoklad trhu (17,1 %), podstatně výrazněji pak jarní prognózu České národní banky (14,8 %). Oproti květnovému výsledku tak došlo k dalšímu zvýšení o 1,2 procentního bodu. Meziměsíčně pak české ceny narostly o 1,6 %, což oproti květnovým 1,8 % již představuje alespoň symbolickou úlevu.
Nejrychleji meziročně zdražil oddíl Doprava – který zahrnuje mj. pohonné hmoty – a to o 24,0 %. Následuje kategorie Stravování a ubytování (23,1 %) a Bydlení (22,8 %), kam patří dynamicky zdražující energie. Meziroční inflační dynamika oproti květnu dále narostla u všech sledovaných kategorií, s výjimkou Odívání a obuvi, kde poklesla o necelý jeden procentní bod. S přihlédnutím k vahám, které jednotlivé oddíly mají ve spotřebitelském koši, byl hlavním tahounem inflace opět oddíl Bydlení, který do celku přispěl 5,9 procentními body, následovaný s odstupem oddílem Potraviny (3,2pb) a Doprava (2,5pb)
Meziměsíčně ceny v červnu narostly nevýrazněji u Rekreace a kultury (3,2 %) a Potravin (2,2 %). Největší podíl na celkové meziměsíční inflaci pak mělo opět Bydlení (0,5pb) a Potraviny (0,4pb). Zpomalení meziměsíční míry inflace již ovšem bylo patrné ve většině sledovaných kategorií, s výjimkou právě Bydlení a Dopravy.
V červnové inflační statistice si své najdou tábory optimistů i pesimistů. Pozitivně lze interpretovat poměrně znatelné a plošné zpomalení meziměsíčního zdražovaní, ke kterému došlo ve většině kategorií. Pomaleji než v květnu tak nově zdražovaly oděvy, stravování či například bytové zařízení. De facto jedinými oddíly, kde v červnu nedošlo alespoň ke kosmetickému uklidnění, tak zůstává doprava, kde se ovšem vzhledem k aktuálně klesajícím cenám ropy na světových trzích již blízká na lepší časy, dále pak rekreace a kultura, kde jde do značné míry o standardní „prázdninový efekt“, a bydlení. Z této skutečnosti lze usuzovat, že v nemálo oblastech se již projevuje klesající spotřebitelská ochota dramatický růst cen akceptovat či se již pomalu vyčerpávají dosavadní zdroje nákladových inflačních tlaků.
Inflační pesimista ovšem má argumentačně taktéž dobře nabito. Ať již se jedná o samotné děsivé číslo přesahující 17 %, které se bude z myslí Čechů – a tedy i z jejich inflačních očekávání – jen velmi obtížně dostávat, což české inflaci bude dodávat na setrvačnosti, či o nadále drtivé inflační příspěvky nezbytných kategorií, kterým se jednoduše není možné při nákupech vyhýbat. Tedy primárně o potraviny nebo výdaje související s bydlením, které navíc disproporčně zasahují nízkopříjmové domácnosti. Kapitolou samou o sobě je pak pokračující cenové šílenství u energií, které prakticky zaručuje, že se Česko inflace jen tak nezbaví. Právě energie totiž následně vstupují do výroby a poskytování všech dalších služeb a zboží, což se bude s prodlevou odrážet na spotřebitelských cenovkách i v nejbližší budoucnosti. Jak je navíc zřejmé z nedávno ohlášeného zdražování hlavních českých energetických dodavatelů, uklidnění zde není na dohled, ba naopak.
Celkově se zdá, že poptávkovou inflaci – tedy tu poháněnou zájmem Čechů o nakupování – se daří přinejmenším zpomalovat, byť je nadále významná. Naopak nákladová inflace – pocházející hlavně z tržních cen energií a zemědělských produktů – známky zpomalování nejeví a zřejmě ani v blízké době nezačne. Náš dosavadní odhad celkové letošní inflace v okolí 15 % ovšem pro tuto chvíli ponecháváme beze změny.
Vít Hradil, hlavní ekonom, CYRRUS, a.s.
13. července 2022