Vít Hradil: Nezaměstnanost opět poklesla, letos naposledy?

Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanost v červnu navázala na trend postupného poklesu, který trvá po celý letošní rok, a po květnových 3,2 tentokrát dosáhla 3,1 %. Dostala se tak na úroveň odpovídající lednu roku 2020, těsně před vypuknutím koronavirové pandemie. Na úřadech práce je aktuálně evidováno přibližně 231 tisíc uchazečů, tedy o 4 tisíce méně, než před měsícem, a o více než 40 tisíc méně, než před rokem. Snížil se ovšem i počet neobsazených míst. Těch je momentálně v nabídce 319 tisíc, zatímco v květnu jich bylo více o 18 tisíc před rokem o 36 tisíc. Na jedno volné pracovní místo nyní připadá 0,7 uchazeče.

Z geografického pohledu zůstává situace na obou koncích pomyslného žebříčku v Česku beze změny, když nejvyšší míru nezaměstnanosti hlásí okres Karviná (8,0 %), kde zároveň na jedno místo připadá nejvíce uchazečů (9,7) a naopak nejnapjatější je trh práce v okrese Praha-východ, kde nezaměstnanost činí 1,1 % a na jedno volné místo připadá 0,1 uchazeče.

Poslední mezinárodně srovnatelná data o nezaměstnanosti pocházejí z května, kdy v Česku podle metodiky Eurostatu (ta se liší od té používané českým MPSV) činila míra nezaměstnanosti 2,4 %, což opět stačilo na první příčku s náskokem před druhým Německem (2,7 %).

Červnový pokles míry nezaměstnanosti je do značné míry standardním kalendářním jevem, když již naplno běží sezónní práce a na trh práce dosud nedorazil čerstvý ročník školních absolventů, hledajících uplatnění. Ve zbytku léta již další pokles neočekáváme. Zajímavější bude spíše vývoj během podzimu, kdy obvykle nastává pomyslné dno nezaměstnanosti s tím, jak se opět rozbíhá další školní rok. V letošním roce ovšem právě podzim s velkou pravděpodobností přinese ochlazení nejen klimatické, ale i to ekonomické. České firmy sice dosud úmysl přímo propouštět či dramaticky omezovat nábory neindikují, zhoršování jejich situace je ovšem patrné na mnoha ukazatelích. Kromě hojně diskutovaného dramatického zdražování výrobních vstupů se nově v průmyslovém sektoru objevuje i pokles objemu zakázek. K tomu se v nejbližší době bude přidávat i klesající finální poptávka ze strany českých a potažmo i evropských spotřebitelů, kterým vlivem rostoucích účtů za nezbytnosti – typicky energie – bude klesat disponibilní příjem i chuť utrácet.

Nad výrobním sektorem se navíc vznáší hrozba úplného přerušení dodávek ruského zemního plynu, která by nejen přinesla zaručenou celorepublikovou recesi, ale v konkrétních sektorech zpracovatelského průmyslu by způsobila přímo armageddon. I v našem základním scénáři, který momentálně optimisticky nepočítá s kompletním přerušením dodávek ruského plynu, tak přepokládáme, že se již na nižší míru nezaměstnanosti letos nepodíváme a naopak nás čeká velmi pozvolný nárůst. Pokud by pak na přerušení dodávek plynu přece jen došlo, nevyhnul by se dramatu ani trh práce, a na konci roku by nezaměstnanost mohla atakovat 5 %.