Martin Gürtler: Tuzemská inflace pravděpodobně míří ke 20 %

Martin Gürtler: Tuzemská inflace pravděpodobně míří ke 20 %

Růst spotřebitelských cen v ČR podle našeho odhadu dále zrychlil z květnových 16,0 % na 17,4 % v červnu. V červenci by se pak inflace vlivem výrazného zdražení energií pro domácnosti měla přiblížit ke 20 %. Další akceleraci by měla zaznamenat také americká inflace. Zde čekáme její zvýšení z 8,6 % na 8,8 %. Tuzemské maloobchodní tržby v květnu pravděpodobně jen nepatrně meziměsíčně rostly, a to pouze díky vyšším prodejům automobilů. Ve zbytku maloobchodu bychom měli již vidět dopady slábnoucí poptávky. To výdaje amerických spotřebitelů a také tamní průmyslová produkce (za červen) by měly pokračovat v meziměsíčním růstu. Data o vývoji čínského HDP za druhé letošní čtvrtletí pravděpodobně ukážou silný mezičtvrtletní pokles tamní ekonomiky. Ten souvisel se striktními protiepidemickými omezeními v důsledku rychlého šíření covidu.

Také v případě americké inflace se očekává další zrychlení

Ani v červnu nedošlo ke zmírnění výrazného růstu tuzemských spotřebitelských cen. Meziměsíční inflace v ČR podle nás setrvala na 1,8 %, po sezónním očištění pak dokonce zrychlila z květnových 1,5 % na 1,7 % v červnu. Zdražování se přitom nadále týkalo všech skupin spotřebního koše. V rychlém meziměsíčním růstu podle nás pokračovaly ceny potravin (kolem 3 % NSA), které odrážely vyšší ceny zemědělských komodit a energií. Pokračující zdražování elektřiny a plynu pro domácnosti se projevilo v dalším nárůstu regulovaných cen.

V důsledku zdražení surové ropy došlo k akceleraci meziměsíčního růstu cen pohonných hmot (z 3,3 % v květnu na 4,2 % v červnu). V případě jádrové inflace sice čekáme drobné zmírnění meziměsíčního tempa, v meziročním vyjádření by však měla dále zrychlit, a to z 13,9 % na 14,2 %. V souhrnu čekáme, že celková meziroční inflace v červnu vzrostla z 16,0 % na 17,4 %. Tržní konsensus je mírně nižší, když činí 17,1 %. V červenci pravděpodobně dojde k velkému cenovému skoku vlivem dalšího výrazného zvýšení cen elektřiny, plynu a tepla. To se projeví ve výrazné akceleraci celkové meziroční inflace, která pravděpodobně vystoupá ke 20 %.

Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v ČR v květnu pravděpodobně snížily meziměsíčně o 0,4 %. Propad spotřebitelské důvěry, která se nachází poblíž minim časové řady dostupné od roku 2003, by indikoval ještě hlubší pokles. Výsledky maloobchodu z předchozích měsíců však ukazují, že poptávka spotřebitelů byla dosud relativně robustní. Tomu napomáhá vyšší míra úspor domácností. Růst spotřebitelských cen ale mezitím dále zrychlil a stále více se dotýká nezbytného zboží, jako jsou potraviny či energie. Navíc výběr daně z přidané hodnoty v květnu po sezónním očištění významně klesl, zatímco v předchozích dvou měsících rostl. Myslíme si tak, že květnový údaj maloobchodních tržeb bez prodejů aut již bude slabší. Prodeje automobilů na druhou stranu zaznamenaly pravděpodobně výrazný nárůst, což by bylo v souladu s vyšší výrobou.

Počty registrací nových aut v květnu vzrostly meziměsíčně o 7,2 % (SA). Ve výsledku tak čekáme nepatrný meziměsíční nárůst celkových maloobchodních tržeb o 0,1 %. V meziročním srovnání by vlivem vyšší srovnávací základny měly být celkové maloobchodní tržby o 3,7 % nižší, v případě tržeb bez prodejů aut pak o 2,6 % (WDA). Postupný pokles spotřebitelské poptávky bude nejspíše pokračovat i v dalších měsících.

Z globálního úhlu pohledu budou tento týden sledovány zejména měsíční indikátory z americké ekonomiky, včetně inflace, a také vývoj čínského HDP. Inflace v USA podle našeho odhadu v červnu zrychlila z 8,6 % na 8,8 % y/y, což je zároveň i konsensus trhu. Jádrová inflace by sice měla zpomalit, avšak pouze mírně (z 6,0 % na 5,6 % y/y). Významně k americké inflaci nadále přispíval růst nájemného a nákladů spojených s bydlením. Růst amerických maloobchodních tržeb byl v červnu podle nás slušný, když v meziměsíčním vyjádření dosáhl 1,4 % (v nominálním vyjádření). Na této dynamice se však významně podílel další nárůst cen.

V reálném vyjádření výdaje domácností mírně slábnou, jde však spíše o návrat k dlouhodobě udržitelným hodnotám. Za celé druhé čtvrtletí očekáváme mezičtvrtletní růst reálné spotřeby domácností v rozsahu 1,0 až 1,5 % (v anualizovaném vyjádření). V růstu v červnu zřejmě pokračovala také americká průmyslová produkce, a to podle nás meziměsíčním tempem ve výši 0,2 %. Čínská ekonomika pak vlivem významných uzavírek z důvodu šíření covidu ve druhém letošním čtvrtletí pravděpodobně mezičtvrtletně klesla o 1,5 %.

Euro je nejslabší za posledních 20 let

Likvidita na finančních trzích byla sice z důvodu státních svátků nižší, za klidné a nezajímavé však obchodování v uplynulém týdnu označit nelze. V pondělí na nižší obchodní aktivitu v globálním měřítku působily oslavy Dne nezávislosti v USA, na což na korunovém trhu následně navázaly státní svátky v ČR. Americký dolar nadále posiloval vůči euru, když během minulého týdne zpevnil o výrazná zhruba 3 % k 1,015 USD/EUR. Společná evropská měna je tak nejslabší za posledních 20 let. Důvody lze zmínit dva. Prvním je mnohem více proaktivní přístup amerického Fedu ke zpřísňování měnové politiky, ECB naproti tomu zůstává nerozhodná.

Zatímco Fed již plně upřednostňuje boj s inflací, ECB stále zmiňuje možné negativní dopady na výkonnost ekonomik a finanční situaci jednotlivých států. Druhým důvodem může být, alespoň podle dostupných předstihových indikátorů, vyšší odolnost americké ekonomiky, především pak průmyslového sektoru. Na ten evropský silněji dopadá současná krize spojená s vysokými cenami energií a nedostatkem součástek. V minulém týdnu silně rezonovaly rovněž obavy ohledně toho, zdali po skončení odstávky plynovodu Nord Stream 1 dojde k obnovení dodávek plynu z Ruska do Evropy. Tendence ve vývoji tržních úrokových sazeb jsou však podobné na obou stranách Atlantiku. Zatímco krátký konec výnosové křivky tlačí směrem vzhůru obavy z vysoké inflace, ten dlouhý naopak sráží všudypřítomná hrozba recese. Ta přitom stojí i za silným výprodejem na akciových trzích. Americký index S&P 500 od konce loňského roku klesl o přibližně 20 %. V posledních zhruba dvou týdnech se však situace stabilizovala, když došlo k nepatrné korekci.

Česká koruna zůstává poblíž 24,75 CZK/EUR, kde ji ČNB drží svými intervencemi. První zasedání nové bankovní rady, které však nebylo měnověpolitické, přineslo pouze informaci o rozdělení kompetencí v rámci dohledu jednotlivých odborných útvarů centrální banky. Noví centrální bankéři toho zatím moc neřekli, kurzové intervence podle dosavadního vývoje koruny však pravděpodobně pokračují. V pátek zveřejněné statistiky ukazují, že centrální banka musí vynakládat čím dál větší úsilí, aby koruna výrazně neoslabila. Do karet ji nehraje zužující se úrokový diferenciál a negativní globální sentiment ve formě vyšší rizikové averze. V květnu ČNB ze svých devizových rezerv vynaložila na obranu koruny před oslabením téměř 3,5 mld. EUR. V červnu to pak podle našeho odhadu bylo ještě více, a to zhruba 5 mld. EUR. Za oba zmíněné měsíce by tak šlo o více než 5 % objemu devizových rezerv, které banka před začátkem intervencí držela.

Z hlediska makroekonomických dat byla minulý týden nejdůležitější ta o vývoji evropského průmyslu a americké zaměstnanosti. Meziměsíční růst německé průmyslové produkce v květnu výrazně zpomalil z 1,3 % na 0,2 %, tedy ještě o něco více, než se čekalo (konsensus činil 0,4 %). Výrazně pod odhady pak skončila bilance tamního zahraničního obchodu, která poprvé za posledních třicet let vykázala schodek. Pozitivně naopak překvapily tovární objednávky.

Celkově je vývoj průmyslové produkce v posledních měsících hodně volatilní, když závisí na dodávkách výrobních vstupů. To potvrzuje i tuzemská průmyslová produkce, která díky výraznému nárůstu výroby automobilů vzrostla v květnu meziměsíčně o 2,4 %. Hodnota nových zakázek se navíc zvýšila o 5,4 %. Slábnoucí globální poptávka, nejistota ohledně dodávek energií a vysoké ceny však budou mít nejspíše v následujících měsících negativní vliv na výrobní sektor. Relativně vysoká zásoba dosud nevyřízených objednávek a lepé fungující dodavatelské řetězce by nicméně mohly tento negativní trend zmírnit. Data z amerického trhu práce ukazují na stále relativně rychlé tempo růstu zaměstnanosti. Počet pracovních míst v tamním nezemědělském sektoru se v červnu zvýšil o 372 tis., což bylo zhruba stejně jako v květnu, avšak o zhruba 100 tis. více, než se čekalo. Napjatý trh práce tak bude podporovat Fed v dalším svižném zvyšování úrokových sazeb.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

11. července 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1653 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál