Ani v červnu zřejmě nedošlo ke zmírnění výrazného růstu spotřebitelských cen. Meziměsíční inflace podle našeho odhadu setrvala na 1,8 procenta, po sezónním očištění pak dokonce zrychlila z květnových 1,5 procenta na 1,7 procenta v červnu. Zdražování se přitom nadále týkalo všech skupin spotřebního koše.
V rychlém meziměsíčním růstu pravděpodobně pokračovaly ceny potravin, které odrážejí vyšší ceny zemědělských komodit a energií. Pokračující zdražování elektřiny a plynu pro domácnosti se projevilo v dalším nárůstu regulovaných cen. V důsledku zdražení surové ropy došlo k akceleraci meziměsíčního růstu cen pohonných hmot. V případě jádrové inflace sice čekáme drobné zmírnění meziměsíčního tempa, v meziročním vyjádření by však měla dále zrychlit, a to ze 13,9 procenta na 14,2 procenta. V souhrnu čekáme, že celková meziroční inflace v červnu vzrostla ze 16 procent na 17,4 procenta.
V červenci pravděpodobně dojde k velkému cenovému skoku vlivem dalšího výrazného zvýšení cen elektřiny, plynu a tepla. Na to ukazují nedávno zveřejněné ceníky většiny distributorů. Podle našeho odhadu tak cena elektřiny a plynu pro domácnosti vzroste v červenci meziměsíčně v průměru o zhruba pětinu. To se projeví ve výrazné akceleraci celkové meziroční inflace, která pravděpodobně vystoupá ke 20 procentům.
S ohledem na to, že ceny energií pro domácnosti zatím zohledňují jen zlomek velkoobchodní ceny, lze další významnější zdražení očekávat na podzim. Zatímco cena elektřiny pro spotřebitele byla v květnu oproti začátku loňského roku vyšší o zhruba 30 procent, velkoobchodní spotová cena za stejné období vzrostla o necelých 300 procent. Podobně je tomu i u plynu, jehož cena pro spotřebitele byla v květnu vyšší o přibližně 50 procent, ta burzovní se však oproti začátku roku 2021 zvýšila o zhruba 450 procent. Pokud rychle nedojde na energetickém trhu k obratu, což se směrem k lepšímu asi moc očekávat nedá, tak potenciál k dalšímu růstu spotřebitelských cen je stále významný. To se netýká jen letošního roku, ale i toho příštího.
Ve výsledku se tak meziroční inflace bude nejspíše ve druhé polovině letošního roku pohybovat poblíž, či dokonce mírně nad 20 procenty. Její celoroční průměr by pak mohl činit zhruba 17 procent. Nejistota odhadů zůstává velmi vysoká. Rizikem pro ještě vyšší inflaci jsou především zmíněné ceny energií. Rychlý růst spotřebitelských cen by na druhou stranu mohl zbrzdit očekáváný pokles poptávky. Vliv na zmírnění inflace by mohl mít i dotovaný energetický tarif a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie, jejichž zavedení s platností od letošního podzimu zmiňuje česká vláda.
Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.
8. července 2022