Martin Gürtler: Euro je nejslabší za posledních 20 let

Likvidita na finančních trzích byla sice z důvodu státních svátků nižší, za klidné a nezajímavé však obchodování v tomto týdnu označit nelze. V pondělí na nižší obchodní aktivitu v globálním měřítku působily oslavy Dne nezávislosti v USA, na což na korunovém trhu následně navázaly státní svátky v ČR. Americký dolar nadále posiloval vůči euru, když během tohoto týdne zpevnil o výrazná zhruba 3 % k 1,015 USD/EUR. Společná evropská měna je tak nejslabší za posledních 20 let. Důvody lze zmínit dva. Prvním je mnohem více proaktivní přístup amerického Fedu ke zpřísňování měnové politiky, ECB naproti tomu zůstává nerozhodná.

Zatímco Fed již plně upřednostňuje boj s inflací, ECB stále zmiňuje možné negativní dopady na výkonnost ekonomik a finanční situaci jednotlivých států. Druhým důvodem může být, alespoň podle dostupných předstihových indikátorů, vyšší odolnost americké ekonomiky, především pak průmyslového sektoru. Na ten evropský silněji dopadá současná krize spojená s vysokými cenami energií a nedostatkem součástek. V tomto týdnu silně rezonovaly rovněž obavy ohledně toho, zdali po skončení odstávky plynovodu Nord Stream 1 dojde k obnovení dodávek plynu z Ruska do Evropy. Tendence ve vývoji tržních úrokových sazeb jsou však podobné na obou stranách Atlantiku. Zatímco krátký konec výnosové křivky tlačí směrem vzhůru obavy z vysoké inflace, ten dlouhý naopak sráží všudypřítomná hrozba recese. Ta přitom stojí i za silným výprodejem na akciových trzích. Americký index S&P 500 od konce loňského roku klesl o přibližně 20 %. V posledních zhruba dvou týdnech se však situace stabilizovala, když došlo k nepatrné korekci.

Česká koruna zůstává poblíž 24,75 CZK/EUR, kde ji ČNB drží svými intervencemi. První zasedání nové bankovní rady, které však nebylo měnověpolitické, přineslo pouze informaci o rozdělení kompetencí v rámci dohledu jednotlivých odborných útvarů centrální banky. Noví centrální bankéři toho zatím moc neřekli, kurzové intervence podle dosavadního vývoje koruny však pravděpodobně pokračují. Dnes zveřejněné statistiky ukazují, že centrální banka musí vynakládat čím dál větší úsilí, aby koruna výrazně neoslabila. Do karet ji nehraje zužující se úrokový diferenciál a negativní globální sentiment ve formě vyšší rizikové averze. V květnu ČNB ze svých devizových rezerv vynaložila na obranu koruny před oslabením téměř 3,5 mld. EUR. V červnu to pak podle našeho odhadu bylo ještě více, a to zhruba 5 mld. EUR. Za oba zmíněné měsíce by tak šlo o více než 5 % objemu devizových rezerv, které banka před začátkem intervencí držela.

Z hlediska makroekonomických dat byla tento týden nejdůležitější ta o vývoji evropského průmyslu a americké zaměstnanosti. Meziměsíční růst německé průmyslové produkce v květnu výrazně zpomalil z 1,3 % na 0,2 %, tedy ještě o něco více, než se čekalo (konsensus činil 0,4 %). Výrazně pod odhady pak skončila bilance tamního zahraničního obchodu, která poprvé za posledních třicet let vykázala schodek. Pozitivně naopak překvapily tovární objednávky. Celkově je vývoj průmyslové produkce v posledních měsících hodně volatilní, když závisí na dodávkách výrobních vstupů. To potvrzuje i tuzemská průmyslová produkce, která díky výraznému nárůstu výroby automobilů vzrostla v květnu meziměsíčně o 2,4 %.

Hodnota nových zakázek se navíc zvýšila o 5,4 %. Slábnoucí globální poptávka, nejistota ohledně dodávek energií a vysoké ceny však budou mít nejspíše v následujících měsících negativní vliv na výrobní sektor. Relativně vysoká zásoba dosud nevyřízených objednávek a lepé fungující dodavatelské řetězce by nicméně mohly tento negativní trend zmírnit. Data z amerického trhu práce ukazují na stále relativně rychlé tempo růstu zaměstnanosti. Počet pracovních míst v tamním nezemědělském sektoru se v červnu zvýšil o 372 tis., což bylo zhruba stejně jako v květnu, avšak o zhruba 100 tis. více, než se čekalo. Napjatý trh práce tak bude podporovat Fed v dalším svižném zvyšování úrokových sazeb.