Po březnových a dubnových číslech, která byla hodně poznamená uzavřením Sberbanky a následným vyřazením z bankovní statistiky sestavované ČNB ke konci dubna, přinesl květen již jen mírné navýšení vkladů obyvatel v bankách, počítáno v korunách i cizí měně celkem. Zatímco v březnu neklid vedl k odlivu depozit následovaný dubnovým návratem do systému, v květnu depozita meziměsíčně stoupla o 3,5 miliardy. Celkový objem úložek obyvatel se od srpna loňského roku drží nad hranici tří bilionů korun – ke konci letošního května jí převyšoval o 80 miliard.
Meziroční nárůst vkladů obyvatelstva představuje 111,5 miliardy korun, tedy nárůst o zhruba tři a tři čtvrtě procenta. Ze statistik sestavovaných Českou národní bankou (ČNB) také vyplývá, že při zjevně opadající hypoteční vlně dosáhl celkový objem úvěrů obyvatelstva 1,985 bilionu korun, meziročně je o 9 % vyšší, při meziměsíčním růstu pak o necelých 9 desetin procenta. Výsledné saldo mezi vklady a úvěry obyvatelstva tak meziměsíčně mírně pokleslo z dubnových 1,108 bilionu na 1,094 bilionu korun.
Živnostníci v květnu „nehýbali“ ani s celkovým objemem úvěrů ani vkladů, na úložkách však měli koncem měsíce o téměř 116,7 miliardy korun více, než kolik bankám dlužili.
V květnu meziměsíčně stav podnikových úvěrů stagnoval, s nepatrným poklesem o 667 milionů, meziročně ovšem zaznamenáváme plus 74 miliard korun (+6,6 %) na květnových 1,216 bilionu korun. Depozita, která mají firmy v bankovních ústavech, oproti dubnu stoupla o poměrně významných 20,7 miliardy korun na 1,357 bilionu korun; výsledné saldo vůči bankám tak skončilo v plusu o bezmála 141 miliard korun.
Po dvou měsících dynamického pohybu, kdy březen přinesl výrazný pokles vkladů domácností jako reakci na uzavření poboček Sberbank a duben byl ve znamení návratu vkladů do (jiných) bank, byl vývoj depozit v květnu ve znamení statisticky minimálního vzestupu. Na straně úvěrů od dubna platí přísnější pravidla ČNB pro posuzování příjmů uchazečů o hypotéky, sazby hypotečních úvěrů nadále rostou a při jejich naprosto dominující váze na celkových úvěrech obyvatelstvu je výsledkem faktická stagnace objemů úvěrů v tomto segmentu.
Firmy, jimž to jejich tvorba volné hotovosti dovoluje, nadále usilují o posilování finančního polštáře, ale to platí i pro domácnosti. Na jedné straně rostoucí úložky v bankách působí proti inflaci (co je uloženo, není utraceno), na straně druhé se tento faktor propisuje do klesající domácí poptávky, zejména té investiční. Souhrnné statistiky neposkytují plastický pohled na realitu jednotlivých domácností a firem, nicméně jak firmy, tak domácnosti včetně živností mají v bankách uloženo tolik prostředků, že by byly schopny s rezervou vyrovnat své závazky. Rostoucí úročení termínovaných depozit vede k výraznému přesunu prostředků firem i domácností z běžných účtů. Další zaznamenání hodným jevem je rostoucí objem přijatých úvěrů v cizí měně v podnikové sféře.
I v květnu platilo to, co zmiňujeme již dlouho: podíly nevýkonných úvěrů, jak u firemních půjček, tak v případě úvěrů obyvatelstvu, v Česku patří v celoevropském srovnání mezi nejnižší v Evropě. Pozoruhodné je, že podíl úvěrů, jež jdou za dlužníky, kteří měli potíže se splácením závazků nejméně tři měsíce před tím, i v květnu klesal.
Vývoj nevýkonných úvěrů je jedním z nejdůležitějších indikátorů zdravotního stavu ekonomiky a víme, že vzhledem k souběhu řady nepříznivých faktorů bude v nadcházejících měsících stoupat, s příslušným zpožděním, jak se promítnou potíže se splácením do klasifikace. Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, a to nejen hypoték, ale i na financování spotřeby, tak u firem jsou však nevýkonné expozice na podstatně nižší úrovni než například po světové finanční krizi na počátku minulého desetiletí.
Podíl firemních nevýkonných úvěrů v dubnu dále meziměsíčně, byť nepatrně klesl z 3,65 na 3,63 %. To je hluboko pod hladinou 8,2 %, na níž byl na konci roku 2011, natož pak 17,67 % v lednu před dvaceti lety.
Češi tradičně velmi dbají na vzorné splácení hypoték. Podíl nevýkonných hypotečních úvěrů pokračoval v prolamování mnohaletých minim a v květnu si rekordní historické minimum ještě o dvě setiny procentního bodu polepšil, když klesl na 0,64 %. U spotřebních úvěrů šlo o zlepšení o 0,22 procentního bodu na 4,07 %.
Miroslav Zámečník, hlavní poradce ČBA
1. července 2022