Jaromír Gec: ČNB má ode dneška nového guvernéra

Jaromír Gec: ČNB má ode dneška nového guvernéra

Dnes do čela centrální banky usedne na příštích šest let Aleš Michl. Současně ČNB opouští tři zastánci dosavadní strategie boje s inflací prostřednictvím zvyšování sazeb. Na trhu tak může ještě nějakou dobu panovat nejistota a obavy o dostatečně razantní reakci ČNB na zvýšené inflační tlaky, což s sebou přináší i riziko oslabení české koruny. Zveřejněn bude i zápis z posledního měnového jednání tuzemské centrální banky, který může pomoci nahlédnout na argumenty jednotlivých členů bankovní rady. Z dat bude sledována hlavně červnová inflace v eurozóně, která opět pokoří dosavadní rekord a podle našeho odhadu vystoupá až na 8,7 % y/y.

Inflace v eurozóně na novém rekordu

Vedení ČNB se dnes na dalších šest let ujímá Aleš Michl. Ten v současném cyklu růstu úrokových sazeb ani jednou nehlasoval pro jejich zvýšení. Z rady navíc odchází velká část jestřábů. Ve světle přetrvávajících výrazných inflačních tlaků se tak trhy obávají, zda bude v boji s inflací nová rada dostatečně razantní. Otázka pak visí nad intervencemi, pomocí kterých dosud ČNB úspěšně brání oslabení koruny.

Z ČNB se dnes dočkáme i zápisu z posledního měnového zasedání včetně hlasování jednotlivých členů. Na něm ČNB přistoupila k dalšímu nárůstu sazeb o 125 bb, kterým mírně překvapila tržní konsenzus. Podle dřívějšího vyjádření J. Rusnoka na zasedání proběhla poměrně intenzivní výměna názorů. Zajímavé tak bude v zápisu sledovat především názory a argumenty nového guvernéra Michla, kterými bude chtít v obměněné bankovní radě na svou stranu získat většinu a přesvědčit finanční trhy.

Inflace v eurozóně zůstává robustní a široce založená. Červnová data ukážou na další vysokou meziměsíční dynamiku (stejně jako v květnu čekáme +0,8 %, o desetinu procentního bodu více než činí tržní konsensus). Z meziročního pohledu to znamená další akceleraci na rekordních 8,7 %. Nejvyšší v historii časové řady bude i jádrová inflace, která podle nás zrychlila na 4,0 %. Inflační tlaky jsou široce založené, podílí se na nich ceny potravin, zboží i služeb; do značné míry kvůli nárůstu cen energií, které významně zdražují výrobní vstupy.

Rychlý růst cen doléhá i na spotřebitele v USA

Konečný odhad vývoje tuzemského HDP za první čtvrtletí včera potvrdil mezičtvrtletní růst ekonomiky o 0,9 %. ČSÚ zároveň zveřejnil revize vývoje ekonomiky v letech 2018 až 2021. K významnějším změnám dynamiky ekonomické aktivity však došlo pouze v letech 2020 (z 5,8 % na -5,5 %) a 2021 (z 3,3 % na 3,5 %), v obou případech tedy směrem k mírně lepšímu vývoji. Míra úspor domácností se zároveň v prvním čtvrtletní po sezonním očištění snížila z 20,3 % na 16,2 %. Oproti době před pandemií, kdy se pohybovala mírně nad 10 %, je ale stále vysoká.

Prezident Zeman zůstává v opozici vůči současné politice ČNB. Ve včera zveřejněném rozhovoru pro MF Dnes uvedl, že zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB bylo podle něj neúměrné. Zároveň zopakoval, že inflace v ČR je převážně importovaná a nákladová. Růst sazeb v takové situaci podle něj přispívá k vyšší inflaci. Ve světle těchto výroků se domníváme, že bankovní radu by zřejmě mohly od 23. února 2023 doplnit další dvě holubice.

Německá nezaměstnanost v červnu překvapivě vzrostla. Oproti očekávanému setrvání na květnových 5 % míra nezaměstnanosti dosáhla v červnu 5,3 %. Za nárůstem stálo hlavně postupné zařazování ukrajinských válečných uprchlíků mezi osoby hledající zaměstnání. Celková situace německého trhu práce však nadále zůstává poměrně stabilní.

V USA se objevují signály o zpomalení růstu ekonomiky. Reálné osobní výdaje v květnu meziměsíčně poklesly o 0,4 %, což zhruba odpovídalo odhadu analytiků (-0,3 % m/m), jednalo se však o jejich první letošní meziměsíční pokles, což je patrně především důsledkem vysoké inflace, která negativně ovlivňuje kupní sílu domácností. Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti sice v uplynulém týdnu lehce poklesly z 233 tis. na 231 tis., trend za posledních několik týdnů je však vzestupný a naznačuje lehké zmírňování výrazného napětí na americkém trhu práce. Oproti minimu z poloviny března narostl počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti již o více než 65 tis., stále se nicméně nepohybuje na hodnotách, které by naznačovaly brzký nástup recese.

Obchodování na devizových trzích se včera opět neslo v relativně poklidném duchu. Dolar oproti euru nakonec oslabil, když uzavřel poblíž 1,048 USD/EUR. Koruna se nadále pohybovala poblíž 24,74 CZK/EUR, kde ji udržuje ČNB svými intervencemi. Polský zlotý i maďarský forint vůči euru mírně ztrácely.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

1. července 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.2185 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál