Jaromír Gec: Domácí měna pod výprodejním tlakem

Krátce po jmenování Aleše Michla novým guvernérem centrální banky vstoupila ČNB opět na devizový trh. To vše se navíc odehrálo na pozadí dalších proinflačních překvapení z nově zveřejněných dat a růstu sázek finančního trhu na intenzivnější zpřísňování měnové politiky v zahraničí. Příliš se tak nedařilo ani ostatním měnám střední a východní Evropy. Udržování kurzu pod 24,75 koruny za euro ale nebylo zadarmo. Na základě nedávno zveřejněné desetidenní bilance ČNB odhadujeme, že od začátku května do 10. června centrální banka vynaložila na obranu koruny již přes pět miliard eur, tedy více než tři procenta celkových devizových rezerv, které ČNB většinově naakumulovala v době kurzového závazku v letech 2013 až 2017.

Tlaky na oslabení koruny pravděpodobně ještě nějakou dobu vydrží. Vysoká inflace spojená s poklesem reálných příjmů domácností může českou ekonomiku letos vtáhnout do recese. Problémy v dodavatelských řetězcích přitom dál brzdí tuzemský export, který za normálních okolností vytváří přirozenou poptávku po koruně. Zpřísňování měnové politiky v zahraničí (zejména ze strany ECB) v kombinaci s možným holubičím posunem v obměněné bankovní radě ČNB navíc postupně vyčerpává i podporu koruny ze strany úrokového diferenciálu.

Domníváme se sice, že ČNB bude buď pokračovat ve svých devizových intervencích i po 1. červenci, nebo bankovní rada v novém složení nakonec doručí další zvýšení sazeb. Alespoň krátkodobě však vidíme výrazné riziko skokového oslabení koruny: zaprvé pokud se nová bankovní rada rozhodne ukončit současnou intervenční politiku, zadruhé když prodejní tlaky zesílí a eroze devizových rezerv se stane neudržitelnou nebo zatřetí pakliže nová bankovní rada potvrdí svůj holubičí postoj v době, kdy se očekává pokračování zpřísňování měnové politiky v ostatních zemích středoevropského regionu i ve světě.