Martin Gürtler: Úrokové sazby ČNB jdou nahoru o 125 bazických bodů

Martin Gürtler: Úrokové sazby ČNB jdou nahoru o 125 bazických bodů

Česká národní banka dnes opět výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní repo sazbu zvedla z 5,75 procenta na 7 procent. To je o něco méně než očekával finanční trh, který ve svých cenách zahrnoval růst úrokových sazeb na dnešním zasedání o 1,5 procentního bodu. Odhady analytiků nejčastěji uváděly zvýšení o jeden celý či 1,25 procentního bodu.

S výrazným zvýšením sazeb se obecně počítalo, otázkou bylo jen to, jak moc to nakonec bude. Inflace se totiž v uplynulých měsících pohybovala výrazně nad prognózou ČNB. V květnu dosáhla v meziročním vyjádření rovných 16 procent, zatímco centrální banka čekala 14,9 procenta. Kolem 15 procent měla navíc podle poslední prognózy ČNB inflace vrcholit. My však aktuálně čekáme vrchol až kolem 18 procent. Toho by mělo být dosaženo v průběhu léta, a ještě na konci roku by se inflace měla pohybovat poblíž 17 procent.

Výrazné zvýšení úrokových sazeb předem indikovala i vyjádření většiny členů bankovní rady. Pokračující silné a plošné tlaky na růst tuzemských cen byly zřejmě důvodem pro to, aby bankovní rada nakonec opustila alternativní scénář poslední prognózy ČNB, na který se na minulém zasedání odvolávala. Podle toho by úrokové sazby neměly přesáhnout 6 procent, zatímco základní scénář prognózy ČNB ukazuje na potřebu zvýšit je nad 8 procent. Optikou základního scénáře tak dosavadní zvýšení sazeb, včetně toho dnešního, ještě není dostatečné na to, aby inflaci zkrotilo. Tento scénář navíc nezohledňuje překvapení ve formě vyšší inflace v dubnu a květnu.

Vývoj úrokových sazeb v dalších měsících je v důsledku červencové obměny velké části bankovní rady značně nejistý. Nový guvernér Aleš Michl oponoval každému zvýšení úrokových sazeb, ke kterému současná bankovní rada od loňského června přistoupila. O názorech tří nových členů v bankovní radě na měnovou politiku ČNB toho moc nevíme. Nečekáme však, že by nová bankovní rada ve druhém pololetí přistoupila ke snižování úrokových sazeb. Naopak je možné, že vývoj spotřebitelských cen novou a více holubičí bankovní radu nakonec přiměje k tomu, aby sazby ještě dále zvýšila.

Klíčové bude také to, jak se nová bankovní rada postaví k intervencím na devizovém trhu. Pokud by se je rozhodla ukončit, koruna by pravděpodobně oslabila, což by ještě přiživilo již tak silné inflační tlaky. O to silnější by pak byl tlak na další růst úrokových sazeb.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

22. června 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.2895 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál