Jaromír Gec: Inflace v květnu překonala očekávání u nás i v USA

Jaromír Gec: Inflace v květnu překonala očekávání u nás i v USA

Výrazný růst cen v tuzemsku ukrajuje z kupní síly mezd, silné inflační tlaky navíc přetrvaly i v květnu. Průměrná nominální mzda v Q1 22 vzrostla o 7,2 % y/y, což zhruba odpovídalo naší prognóze (7 %). Za zrychlením meziroční dynamiky z předchozích 2,9 % byla hlavně nízká základna loňského roku. V reálném vyjádření mzdy poklesly o 3,6 % y/y, což je vůbec nejvýraznější propad kupní síly mezd minimálně od roku 2001 (více zde: https://cutt.ly/uJSSTCS). Inflace ani v květnu podle dnes zveřejněných dat nejevila zásadnější známky zpomalení. Meziměsíční růst cen se po sezónním očištění snížil jen lehce (o 0,2 pb z 1,8 % na 1,6 %) a byl opět široce rozprostřený napříč spotřebním košem.

V meziročním vyjádření inflace zrychlila z dubnových 14,2 % na 16 % v květnu, čímž o 0,5 pb překonala tržní konsenzus i náš odhad. Prognózu ČNB květnová inflace překonala o více než 1 pb, nejvýrazněji se navíc na této odchylce podílela jádrová inflace, která by měla vnější faktory a růst cen energií odrážet v menší míře než ostatní položky. Spolu se slabší korunou budou proto podle nás přetrvávající silné inflační tlaky a odkotvování inflačních očekávání hlavními důvody, které ČNB povedou k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Na červnovém zasedání očekáváme jejich růst minimálně o jeden procentní bod, alespoň na 6,75 %. Nic na tom zřejmě nezmění ani zhoršující se situace ve výrobní sféře, kterou v tomto týdnu indikovala horší než očekávaná dubnová průmyslová produkce i nové zakázky.

ECB včera podle očekávání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni a potvrdila, že k 1. červenci ukončí program nákupu aktiv (APP). Na příštím zasedání 21. července také pravděpodobně zahájí cyklus zvyšování úrokových sazeb, a to „hikem“ o 25 bb. Pokračovat v tom bude i v září, k čemuž ECB navíc dodává, že by se mohlo jednat i o větší krok než standardních 25 bb, v případě že data budou potvrzovat současný výhled. Trend postupného utahování měnové politiky by měl dle prohlášení centrální banky pokračovat i poté. Snižování bilance, zdá se, prozatím není součástí nástrojů zpřísňování, což by podle nás mohlo vést k nutnosti ještě výraznějšího zvýšení sazeb, pokud mzdy zrychlí (prognóza jejich růstu byla revidována na více než 4 % v letošním i příštím roce) a/nebo jádrová inflace bude nadále překvapovat směrem vzhůru.

Nová makroekonomická prognóza ECB pro letošní rok přináší revizi inflace z předchozích 5,1 % na 6,8 %, naopak ekonomický růst eurozóny byl v letošním i příštím roce snížen. I tak ale na tiskové konferenci prezidentka Lagardeová uvedla, že rizika inflační prognózy jsou stále vychýlena směrem vzhůru. Trhy dnes odpoledne očekávaly na letošních čtyřech zbývajících zasedáních ECB růst úrokových sazeb v souhrnu o zhruba 1,5 pb, což odpovídá i našemu aktualizovanému výhledu.

Inflace dnes překvapila vyšším údajem i v USA. V meziročním vyjádření dosáhla 8,6 %, zatímco se čekalo 8,3 %. Oproti dubnu navíc růst cen zrychlil z 0,3 % na 1 % m/m. Po očištění o potraviny a energie však „jádrová“ cenová dynamika zhruba odpovídala tržnímu konsenzu.

Eurové i korunové výnosy zažily v tomto týdnu významný nárůst. Eurová tržní výnosová křivka za tento týden vzrostla o přibližně 10-17 bb, zatímco americké sazby se zvýšily o méně než polovinu. Euro k americkému dolaru přesto tento týden ztratilo zhruba 1,9 %, když po páteční překvapivě vysoké inflaci v USA atakovalo téměř úroveň 1,05 USD/EUR. České tržní úrokové sazby si za tento týden připsaly přibližně 30-40 bb. Trhy začaly zejména od středy sázet na výraznější nárůst sazeb ČNB na červnovém zasedání, které bude posledním v současném „jestřábím“ složení bankovní rady. V pátek odpoledne byl pro červen zaceněn již hike o 100-125 bb, což podpořila i vyšší než očekávaná květnová inflace. Zároveň dochází k posunu prvního snížení sazeb do druhého čtvrtletí 2023.

Koruna ve středu svůj mírný zisk, který inkasovala po jmenování nových tuzemských centrálních bankéřů (E. Zamrazilová, K. Kubelková, J. Frait), nakonec neudržela, když se vrátila do blízkosti 24,70 CZK/EUR a poblíž této úrovně se obchodovala i po zbytek týdne. Relativně nízká volatilita kurzu zřejmě souvisí s přetrvávající přítomností ČNB na trhu. Stále se totiž nedá hovořit o ústupu nejistoty. Nejen, že neznáme konkrétní plány nových členů bankovní rady na boj s inflací, nová data navíc celkově vyznívají opět o něco více proinflačně, než bylo odhadováno, což by volalo po výraznější reakci ČNB. Tu by se ale zprvu rada v novém složení mohla vzhledem k opatrnější většině zdráhat doručit.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

10. června 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.2013 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál