Martin Gürtler: ECB ke konci června ukončí program kvantitativního uvolňování

Evropská centrální banka dnes pravděpodobně oznámí rozhodnutí o ukončení nákupů aktiv v rámci programu APP ke konci června. Zároveň trhy zřejmě připraví na první zvýšení úrokových sazeb, které by mělo následovat na červencovém zasedání. Inflace v eurozóně nadále láme rekordy. To by měla zohlednit i nová prognóza ECB, která podle nás bude pro letošek obsahovat průměrnou inflaci ve výši 7 %. Korunový trh bude vyhlížet případná vyjádření včera jmenovaných nových členů bankovní rady ČNB.

První zvýšení depozitní sazby ECB přijde v červenci

K jednacímu stolu dnes zasedne Evropská centrální banka. Ta zřejmě oznámí, že ke konci června ukončí nákupy aktiv (program APP) a připraví trhy na zvýšení depozitní sazby o 25 bb v červenci ze současných -0,5 %. Další takovýto krok očekáváme v září a prosinci. V prosinci by navíc měly být poprvé zvýšeny také zbylé dvě měnověpolitické sazby (také o 25 bb). Příští rok by všechny tři úrokové sazby měly podle nás vzrůst o 100 bb. Dvouprocentní úrovně podle naší prognózy depozitní sazba dosáhne v roce 2025. Tržní očekávání jsou v krátkém horizontu agresivnější, když do jednoho roku počítají s růstem depozitní sazby k úrovni 1,25 %.

V delším horizontu naopak růst na 2 % nepředpokládají. Pokud by ECB začala snižovat svoji obří bilanční sumu, mohlo by to pomoci ukotvit inflační očekávání. Konkrétní strategie kvantitativního utahování ale dosud zveřejněna nebyla. Zde spatřujeme riziko, že pokud ECB včas nezahájí redukci bilanční sumy, bude to muset kompenzovat výrazně vyššími úrokovými sazbami. ECB dnes také zveřejní svou novou prognózu. V té podle nás zvýší odhad letošní inflace z 5,1 % na 7 % a pro příští rok z 2,1 % na 2,4 %.

Složení nové bankovní rady ČNB je již známo

Prezident Zeman včera jmenoval tři nové členy bankovní rady ČNB. Viceguvernérkou se stane Eva Zamrazilová, kterou doplní Karina Kubelková a Jan Frait. Noví členové se spolu s guvernérem Alešem Michlem ujmou své funkce 1. července. Viceguvernérka Zamrazilová těsně po svém jmenování pochválila dosluhující bankovní radu za včasné rozpoznání nastupující inflace a za realizaci nepopulárních kroků ve formě zvyšování úrokových sazeb. Dodala také, že současná situace vyžaduje hlubší analýzu a každý další krok ČNB musí být pečlivě zvažován. Nová bankovní rada bude sice ohledně zvyšování úrokových sazeb pravděpodobně více opatrná než ta současná, oproti černým scénářům objevujícím se po jmenování guvernéra Michla, by však mohla naslouchat radám odborníků z ČNB. Zamrazilová a Frait již zkušenost s působením v centrální bance mají. Nejistota ohledně dalších kroků ČNB v boji s inflací po červencové změně v bankovní radě sice přetrvává, riziko nečinnosti měnové autority se však výrazně snížilo.

To vyplývá i z reakce finančního trhu, která byla minimální. Koruna během včerejška o zhruba 0,4 % posílila k 24,65 CZK/EUR, avšak za velmi malé obchodní aktivity. Korunové tržní úrokové sazby po celý den rostly, a to v případě všech splatností. Očekáváme, že na červnovém zasedání zvýší dosluhující bankovní rada základní repo sazbu o 75 bb na 6,5 %. V důsledku přetrvávajících silných inflačních tlaků je však rizikem i výraznější nárůst sazeb. Pro druhé pololetí prozatím předpokládáme jejich stabilitu, vše však bude záviset na vývoji inflace a postoji nových členů bankovní rady.

Růst evropské ekonomiky byl revidován směrem vzhůru a polská centrální banka včera zvýšila základní úrokovou sazbu o očekávaných 75 bb na 6,0 %. HDP eurozóny vzrostl podle revidovaných údajů v prvním čtvrtletí o 0,6 %, zatímco předchozí odhad hovořil o 0,3 % a analytici očekávali jeho potvrzení. Překvapivě výrazná revize v rámci finálního odhadu HDP eurozóny souvisí se zahrnutím vývoje irské ekonomiky. Ta během prvního čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o výrazných 10,8 %. Bez zahrnutí dat z Irska by mezičtvrtletní růst ekonomiky eurozóny v prvním čtvrtletí zpomalil z 0,5 % na 0,3 %. Za růstem evropské ekonomiky stála vyšší tvorba zásob a čistý export (bez zahrnutí irských dat by však byl čistý vývoz mezičtvrtletně nižší), spotřeba domácností naopak mezičtvrtletně o 0,7 % klesla pod tlakem protiepidemických restrikcí.

Maďarská inflace v květnu překvapila výraznějším nárůstem. V meziročním vyjádření zrychlila z 9,5 % na 10,7 %, když se čekalo 10,4 %. Nižší oproti očekáváním byl v dubnu růst německé průmyslové produkce. Ta se meziměsíčně zvýšila o 0,7 %, zatímco se čekalo 1,2 %. Podíl nezaměstnaných osob se v ČR v souladu s očekáváními v květnu snížil o další desetinu na 3,2 %.