Martin Gürtler: Složení nové bankovní rady ČNB je již známo

Prezident Zeman dnes jmenoval tři nové členy bankovní rady ČNB. Viceguvernérkou se stane Eva Zamrazilová, kterou doplní Karina Kubelková a Jan Frait. Noví členové se spolu s guvernérem Alešem Michlem ujmou své funkce 1. července. Viceguvernérka Zamrazilová těsně po svém jmenování pochválila dosluhující bankovní radu za včasné rozpoznání nastupující inflace a za realizaci nepopulárních kroků ve formě zvyšování úrokových sazeb. Dodala také, že současná situace vyžaduje hlubší analýzu a každý další krok ČNB musí být pečlivě zvažován.

Nová bankovní rada bude sice ohledně zvyšování úrokových sazeb pravděpodobně více opatrná než ta současná, oproti černým scénářům objevujícím se po jmenování guvernéra Michla, by však mohla naslouchat radám odborníků z ČNB. Zamrazilová a Frait již zkušenost s působením v centrální bance mají. Nejistota ohledně dalších kroků ČNB v boji s inflací po červencové změně v bankovní radě sice přetrvává, riziko nečinnosti měnové autority se však výrazně snížilo. To vyplývá i z reakce finančního trhu, která byla minimální. Koruna o zhruba 0,4 % posílila k 24,65 CZK/EUR, avšak za velmi malé obchodní aktivity. Korunové tržní úrokové sazby po celý den rostly, a to v případě všech splatností. Očekáváme, že na červnovém zasedání zvýší dosluhující bankovní rada základní repo sazbu o 75 bb na 6,5 %. V důsledku přetrvávajících silných inflačních tlaků je však rizikem i výraznější nárůst sazeb. Pro druhé pololetí prozatím předpokládáme jejich stabilitu, vše však bude záviset na vývoji inflace a postoji nových členů bankovní rady.

Růst evropské ekonomiky byl revidován směrem vzhůru a polská centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o očekávaných 75 bb na 6,0 %. HDP eurozóny vzrostl podle revidovaných údajů v prvním čtvrtletí o 0,6 %, zatímco předchozí odhad hovořil o 0,3 % a analytici očekávali jeho potvrzení. Překvapivě výrazná revize v rámci finálního odhadu HDP eurozóny souvisí se zahrnutím vývoje irské ekonomiky. Ta během prvního čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o výrazných 10,8 %. Bez zahrnutí dat z Irska by mezičtvrtletní růst ekonomiky eurozóny v prvním čtvrtletí zpomalil z 0,5 % na 0,3 %. Za růstem evropské ekonomiky stála vyšší tvorba zásob a čistý export (bez zahrnutí irských dat by však byl čistý vývoz mezičtvrtletně nižší), spotřeba domácností naopak mezičtvrtletně o 0,7 % klesla pod tlakem protiepidemických restrikcí.

Maďarská inflace v květnu překvapila výraznějším nárůstem. V meziročním vyjádření zrychlila z 9,5 % na 10,7 %, když se čekalo 10,4 %. Nižší oproti očekáváním byl v dubnu růst německé průmyslové produkce. Ta se meziměsíčně zvýšila o 0,7 %, zatímco se čekalo 1,2 %. Podíl nezaměstnaných osob se v ČR v souladu s očekáváními v květnu snížil o další desetinu na 3,2 %.