Vít Hradil: Český průmysl zůstává pod tlakem

Průmyslová výroba v dubnu vykázala meziroční pokles o 3,8 % (po sezónním očištění) a svým výkonem tak zaostala i za poměrně pesimistickými tržními odhady. Meziroční srovnání je přitom negativně ovlivněno vysokou srovnávací základnou z loňského roku, kdy český průmysl na plné obrátky doháněl nahromaděnou poptávku po pandemické vlně. Oproti předchozímu měsíci jsme nyní byli svědky snížení produkce „pouze“ o 0,8 %, a o vyložené katastrofě tak dosud nelze zcela hovořit. U objemu nových zakázek došlo meziročně k nárůstu o 3,1 %, přičemž větší dynamiku vykazovaly ty z tuzemska (4,6 %), nežli ze zahraničí (2,4 %). Rostl i evidenční počet zaměstnanců (0,2 %) a poměrně výrazně i jejich průměrná mzda (8,2 %).

V rámci konkrétních sektorů se nejméně dařilo ve výrobě motorových vozidel (-15,7 %) a ostatních dopravních prostředků (-28,2 %). Právě tato odvětví, která mají v českém průmyslu silnou váhu, pak stáhla celorepublikový průměr dolů. Naproti tomu dynamický růst vykázala například výroba usní (20,2 %), oděvů (18,2 %) či nápojů (15,2 %).

Aktuální data pro další vývoj českého průmyslového sektoru nevěstí mnoho dobrého. Samotné údaje o meziroční změně produkce aktuálně nemají valnou vypovídací hodnotu, jelikož jsou zkreslována srovnávací základnou z roku 2021, který byl vlivem pandemických vln jako na houpačce. Z dlouhodobého srovnání je ovšem zřejmé, že kondice tuzemského průmyslu má k ideálu daleko. Objem jeho produkce se momentálně nachází přibližně 1,5 % pod úrovní z února 2020, tedy z období těsně před příchodem pandemie. Až na pár světlých výjimek se český průmysl prakticky v žádném měsíci za poslední dva roky nedokázal vyšvihnout nad předpandemické hodnoty a nyní se zdá být zřejmé, že opět míří směrem dolů. Dlouho očekávané dynamické odražení se tak nekoná.

Kromě pokračujících problémů s dodávkami výrobních vstupů a dramaticky zdražujících energií se nyní na seznam překážek již přidává i pomalu slábnoucí poptávka, když objem nových zakázek vykázal nejnižší hodnotu od počátku letošního roku. Tento trend pak bude pravděpodobně pokračovat i v nejbližších měsících, jelikož se problémy spojené s válkou na Ukrajině čím dál výrazněji objevují i na hlavních odběratelských trzích českých průmyslníků.

Letošní rok tak namísto původně očekávaného oživení zřejmě přinese znatelný pokles. Aktuálně předpokládáme celoroční výkon na úrovni -4 %, ovšem rizika této prognózy jsou spíše vychýlena směrem dolů. To je špatná zpráva i pro českou ekonomiku jako celek, jelikož právě průmyslové zboží patří ke stěžejním exportním artiklům. Celková bilance zahraničního obchodu tak bude trpět dramatickým růstem cen importovaných energetických surovin a utlumeným vývozem zboží, což povede k odlivu bohatství z Česka. To ostatně potvrzuje i dnešní údaj o zahraničním obchodu se zbožím, který v dubnu vykázal deficit na úrovni nepříjemných 28,4 mld. Kč.