Martin Gürtler: Tuzemská poptávka slábne pod tlakem vysoké inflace

Martin Gürtler: Tuzemská poptávka slábne pod tlakem vysoké inflace

Průměrná nominální mzda podle našeho odhadu v prvním letošním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 %, v reálném vyjádření však vlivem vysoké inflace pravděpodobně klesla o 4,3 %. Očekáváme navíc, že růst spotřebitelských cen v květnu dále zrychlil na meziročních 15,5 %. Klesající kupní síla domácností se podle nás již začala negativně projevovat na objemu maloobchodních tržeb. Za duben čekáme jejich pokles meziměsíčně o 0,7 % (bez prodejů aut). Průmyslová produkce by na druhou stranu měla pokračovat v meziměsíčním růstu, podle našeho odhadu tempem 0,9 % v dubnu. Česká národní banka pravděpodobně koncem měsíce zvýší základní repo sazbu o 75 bb na 6,5 %, což by měl být zároveň její vrchol.

Průmyslová produkce i přes válku na Ukrajině pokračovala v růstu

Zhoršení situace v dodavatelských řetězcích kvůli válce na Ukrajině a šíření covidu v Číně nebylo pravděpodobně v dubnu až tak výrazné. Index newyorského Fedu měřící napětí v globálních dodavatelských řetězcích vzrostl z březnových 2,8 na 3,3 bodu v dubnu, zatímco na konci loňského roku dosahoval 4,4 bodu (čím vyšší údaj, tím větší napětí). Na poměrně vysokých úrovních se pohybovala podnikatelská důvěra, která byla podporována stále velkým počtem zakázek. Průmyslová produkce tak podle nás nadále rostla. Odhadujeme však zpomalení její meziměsíční dynamiky z 2,6 % v březnu na dubnových 0,9 % (SA). Důvodem by měla být nižší výroba aut, která po březnovém nárůstu o 10 % v dubnu klesla o 2,6 % (SA). Vysoká volatilita produkce v automobilovém průmyslu v důsledku nárazových dodávek vstupů se již stala koloritem posledních měsíců. Expanzi evropského průmyslu indikovala produkce polského zpracovatelského průmyslu, která se v dubnu zvýšila meziměsíčně o 2,6 % (SA), či předstihový indikátor ve formě výběru mýta na německých silnicích. V meziročním vyjádření růst celkové průmyslové produkce pravděpodobně setrval na březnových 0,3 % (WDA). Oproti loňsku měl letošní duben o jeden pracovní den méně a bez očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní tak průmyslová produkce klesla meziročně o 2,1 %.

Růst nominálních mezd nestíhá držet krok s vysokou inflací

Odhadujeme, že průměrná nominální mzda v prvním letošním čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,0 %, po růstu o 4,0 % ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Zrychlení meziročního růstu je do značné míry způsobeno nízkou srovnávací základnou loňského prvního čtvrtletí, které bylo ve znamení odeznívání mimořádných odměn ve veřejném sektoru souvisejících s pandemií a také významnou uzávěrou ekonomiky. Mzdy v soukromém sektoru v Q1 22 pravděpodobně těžily z pokračujícího oživení ekonomiky a nízké nezaměstnanosti. Březnová míra nezaměstnanosti (ILO) ve výši 2,4 % byla jen mírně nad předpandemickou úrovní a zůstala nejnižší ze států EU, což indikuje přetrvávající napětí na tuzemském trhu práce. Očekáváme proto, že růst mezd v soukromém sektoru zrychlil v mezičtvrtletním i meziročním vyjádření. Vzhledem k tomu, že inflace vzrostla z průměrných 6,1 % y/y ve Q4 21 na 11,2 % y/y v Q1 22, reálné mzdy pravděpodobně prohloubily svůj pokles na 4,3 % y/y po předchozím poklesu o 2,0 % y/y. ČNB je ve své prognóze optimističtější, když očekává meziroční pokles reálných mezd o 3,2 % při nominálním růstu o 8 %.

Spotřebitelská poptávka začíná slábnout

Snižující se kupní síla domácností v důsledku vysoké inflace se začíná projevovat na objemu maloobchodních tržeb. Důvěra spotřebitelů se pohybuje poblíž minim časové řady, která je k dispozici od roku 2003. V březnu klesly maloobchodní tržby bez zahrnutí prodejů aut meziměsíčně pouze o 0,1 % (SA). V dubnu však čekáme urychlení tohoto poklesu na 0,7 %. Mimo zesilujícího růstu spotřebitelských cen působila i nejistota spojená s dopady války na Ukrajině. Meziroční růst pak podle nás stagnoval na 5,4 % (WDA). Negativní tendence vývoje spotřebitelské poptávky by měly přetrvávat po velkou část letošního roku, když růst nominálních mezd zdaleka nepokryje vysokou inflaci. Pokud jde o tržby za prodej aut, ty se podle našeho odhadu v dubnu snížily meziměsíčně o 1,1 % (SA), tedy zhruba stejně jako v březnu. Registrace nových osobních automobilů po předchozím mírném nárůstu v dubnu výrazně propadly meziměsíčně o 11 % (SA). Očekáváme, že meziroční růst celkových maloobchodních tržeb v dubnu zpomalil z 3,3 % na 2,2 % (WDA).

Trh práce zůstává napjatý

Nezaměstnanost v metodice MPSV v květnu pravděpodobně o další desetinu klesla, a to na 3,2 %. Celkově se ale již blíží svému dnu a v závěrečných měsících letošního roku ji čeká obrat k mírným růstům. Nasvědčují tomu i předstihové indikátory, kdy z průzkumu PMI vyplynulo, že zaměstnanost v květnu vzrostla nejméně od října loňského roku. Na firmy i zákazníky již začínají doléhat neúměrně vysoké ceny vstupů, což bude nabírání nových zaměstnanců brzdit. Za celý letošní rok očekáváme podíl nezaměstnaných v průměru na 3,3 %, v příštím roce pak na 3,5 %.

Inflace se v květnu dostala nad 15 %

Inflace podle našeho odhadu v květnu dále rostla s přispěním všech jejích komponent. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny pravděpodobně zvýšily v průměru o 1,4 % po předchozím růstu o 1,8 %. Po sezonním očištění je pokles meziměsíční dynamiky mírnější, a to z 1,7 % v dubnu na 1,5 % v květnu. Ve svižném meziměsíčním růstu v květnu pokračovaly ceny potravin. Po mírném dubnovém poklesu se zvýšily také ceny u čerpacích stanic, v případě benzinu o 3,5 % a nafty o 1,3 %. Tento vývoj odrážel opětovné zdražení surové ropy. Vysoké velkoobchodní ceny elektřiny a plynu se postupně propisují do cen pro konečné spotřebitele, což by mělo nadále tlačit směrem vzhůru regulované ceny. Drahé energie vytváří tlak i na jádrovou inflaci. Domácí poptávka navíc zůstává, i přes první známky ochlazení, robustní. V meziměsíčním vyjádření tak jádrová inflace byla podle nás stále výrazná a pohybovala se nad 1 %. V souhrnu očekáváme, že celková meziroční inflace znovu zrychlila z dubnových 14,2 % na 15,5 % v květnu. Vrcholu by mohla inflace dosáhnou v červnu nebo červenci poblíž 16 %. Za celý letošní rok odhaduje růst spotřebitelských cen ve výši zhruba 14 %.

ČNB na červnovém zasedání zvýší sazby o 75 bb

Česká národní banka bude podle nás reagovat na přetrvávající silné inflační tlaky a v červnu opět zvýší úrokové sazby. Dubnová inflace ve výši 14,2 % y/y mírně předčila odhad centrální banky (13,8 %). Pro květen ČNB odhaduje 14,9 %, což je pod naší prognózou. Pokračující růst úrokových sazeb v předstihu indikovala většina členů bankovní rady a na potřebu dalšího utažení měnové politiky ukazuje i základní scénář prognózy ČNB. Na červnovém zasedání tak čekáme zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 75 bb na 6,5 %, kde by podle nás mohl být její vrchol. Vzhledem k celkově spíše proinflačnímu vyznění dosavadních dat oproti poslední prognóze ČNB však existuje riziko ještě výraznějšího nárůstu sazeb na příštím zasedání. Vývoj měnové politiky v dalších měsících je s ohledem na červencovou změnu ve složení bankovní rady značně nejistý. V důsledku pravděpodobného holubičího obratu v charakteru měnové politiky je podle nás pravděpodobnější, že úrokové sazby zůstanou na úrovni 6,5 % po delší dobu, než aby dále výrazně rostly. To by bylo zhruba v souladu s alternativním scénářem prognózy ČNB.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

3. června 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.394 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál