Jaromír Gec: Nová data podpoří jestřábí postoj Fedu i ECB

Jaromír Gec: Nová data podpoří jestřábí postoj Fedu i ECB

Zpřesněný odhad tuzemského HDP za první čtvrtletí podle nás potvrdí růst ekonomiky o 0,7 % q/q a 3,6 % y/y, nově však nabídne i jeho strukturu. V eurozóně budou tento týden zveřejněna poslední důležitá makrodata před nadcházejícím zasedání ECB 9. června. Očekáváme, že inflace v eurozóně v květnu dosáhla nového rekordu, přičemž ekonomická důvěra se lehce zhoršila. Data ze zámoří by měla celkově stále indikovat dobrou kondici tamní ekonomiky a podpořit trend utahování měnové politiky. Trhy budou sledovat také závěry plánovaného zasedání Evropské rady, na kterém se bude mimo jiné probírat i šestý balíček sankcí, který cílí na postupné odstřižení EU od ruské ropy.

Inflace v eurozóně a americký trh práce v hlavní roli

Zpřesněný odhad českého HDP za 1Q22 podle nás potvrdí růst ekonomiky o 0,7 % q/q a 4,6 % y/y. Spotřeba domácností by měla po poklesu ve 4Q21 mírně oživit, průmyslová výroba přitom na začátku roku těžila z odeznívání problémů v dodavatelských řetězcích. Růst HDP pravděpodobně podpořily i investice. Od 2Q22 však očekáváme, že ekonomika pocítí mnohem větší dopad války na Ukrajině. V důsledku toho předpokládáme růst HDP v letošním roce pouze o 1,8 %, a jeho zrychlení na 2,8 % až v příštím roce.

Inflace v eurozóně v květnu opět přepíše dosavadní rekord. V meziročním vyjádření podle nás vystoupala na 7,9 % (po 7,5 % v dubnu) přičemž vrcholu by mohla dosáhnout v září nad 8 %. Jádrová inflace v květnu pravděpodobně setrvala na 3,5 % y/y. Spolu s dnešní ekonomickou důvěrou, u které očekáváme mírné zhoršení, půjde o poslední důležité údaje před příštím zasedáním ECB 9. června. V pondělí a úterý také zasedá Evropská rada, která bude jednat o sankcích vůči Rusku (ropném embargu) a o projektu REPowerEU.

Silný trh práce podpoří další růst sazeb v USA. Obavy ze zpomalení americké ekonomiky v poslední době sice přispívají k volatilitě na trzích, statistiky ale stále indikují nejen odolnost spotřeby a výrobního sektoru, ale i trhu práce. Nejinak by tomu mělo být u dat z tohoto týdne. Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru podle nás v květnu výrazně překročil 400 tis., zároveň došlo i k lehkému poklesu míry nezaměstnanosti a solidnímu růstu mezd. V kombinaci s inflací výrazně nad cílem tak podle nás Fed bude pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. Aktuálně očekáváme růst sazeb o 50 bb v červnu a červenci, následovaný sérií standardních „hiků“ o 25 bb do ledna 2023, kdy by základní sazba měla dosáhnout konečných 2,75 - 3,00 %.

Spotřebitele trápí inflace, podnikatelská nálada zatím odolává

Důvěra spotřebitelů a firem se viditelně rozchází. Německý Ifo index v květnu vzrostl z dubnových 91,9 na 93 bodů, zatímco trh očekával jeho pokles. Zvýšení indexu bylo taženo hlavně překvapivým zlepšením vnímání současné situace. Zveřejněné indexy nákupních manažerů (PMI) v eurozóně i USA sice celkově za očekáváními mírně zaostaly, stále se však nacházely bezpečně v pásmu rostoucí aktivity výroby i služeb. Naproti tomu spotřebitelská důvěra v Německu dle GfK zůstala i podle červnového průzkumu stejně jako v květnu hluboce záporná.

Rozdíl v sentimentu firem a domácností je patrný i v tuzemsku. Podnikatelská důvěra se v květnu citelně zlepšila zejména díky průmyslu a obchodu, přičemž ve službách stagnovala a ve stavebnictví klesla. Další výrazné zhoršení naopak zaznamenala nálada spotřebitelů, která je aktuálně nejnižší od května 2012.

Zápis z posledního jednání FOMC vyzněl lehce holubičím tónem. Pro nadcházející dvě zasedání vidí centrální bankéři prozatím shodu na zvýšení po 50 bb, dále do budoucna si prozatím nechávají otevřená vrátka pro flexibilní reakci. Dynamika HDP Spojených států za první čtvrtletí byla revidována o jednu desetinu směrem dolů na -1,5 % q/q anualizovaně. Vyhlídky pro druhé čtvrtletí jsou však podle našeho názoru příznivé. To mj. podporují i v pátek zveřejněné dubnové reálné spotřebitelské výdaje v USA (očištěné o inflaci), které meziměsíčně rostly nejrychleji za poslední tři měsíce (o 0,7 %). Americké domácnosti jsou tedy touto optikou schopny s přispěním solidního růstu zaměstnanosti a nashromážděných úspor prozatím relativně úspěšně čelit vysoké inflaci.

Minulý týden nabídl také řadu vyjádření členů bankovní rady ČNB. V. Benda ve středu uvedl, že je příliš brzy na to mít silnější názor na rozhodování na příštím zasedání, které se bude konat 22. června. Bankovní rada se podle něj bude rozhodovat mezi scénáři, které byly představeny na květnovém zasedání. Základní scénář počítá s ještě znatelným zvýšením sazeb, ten alternativní na druhou stranu další zvýšení sazeb nepředpokládá. Pro týdeník Ekonom se v poskytnutém rozhovoru vyjádřil i budoucí guvernér ČNB A. Michl. Ten věří, že již v červenci, kdy přebere odpovědnost za ČNB, budou sazby dostatečně vysoko na to, aby udržely domácí poptávkové inflační tlaky pod kontrolou. V podstatě se ztotožňuje s alternativním scénářem analytiků ČNB, nicméně nevyloučil možnost dalšího utažení v případě hrozby poptávkových inflačních tlaků.

Inflace v ČR je podle něj zároveň ze dvou třetin nákladová, resp. dovezená. V rozhovoru pro CNN Prima News promluvil i viceguvernér ČNB Nidetzký. Stejně jako ostatní potvrdil, že na nadcházejícím zasedání je pravděpodobný růst sazeb, který může být v rámci současného cyklu již poslední. O něco konkrétnější byl v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT T. Holub, který uvedl, že na červnovém zasedání by mohl podpořit zvýšení sazeb zhruba ve velikosti současného tržního konsenzu. To je aktuálně na úrovni 75 bb a odpovídá i našemu očekávání.

Dolar minulý týden korigoval část předchozích zisků, koruna mírně oslabila. Euro si tak k dolaru připsalo 1,8 % a týden uzavřelo poblíž 1,075 USD/EUR. To patrně souviselo kromě sentimentu, který více nahrával rizikovým aktivům, i s výroky představitelů ECB, respektive mírně holubičím vyzněním zápisu z posledního jednání amerického Fedu. Ve středoevropském regionu minulý týden posílil pouze polský zlotý (o 1,3 % na 4,57 PLN/EUR), a to pravděpodobně v návaznosti na zprávy o možném odblokování prostředků z fondů z EU. Maďarský forint k euru ztratil 2,5 % a dosáhl bezmála 394 HUF/EUR. Relativně klidný týden prožila koruna, která k euru oslabila o 0,3 % a dnes ráno se obchodovala poblíž 24,7 CZK/EUR. Nízké výkyvy kurzu tuzemské měny v poslední době zřejmě souvisí s přítomností ČNB na devizovém trhu. Přetrvávající nejistota ohledně dalšího směřování měnové politiky po nadcházející obměně vedení ČNB by totiž jinak přinášela naopak spíše zvýšenou volatilitu.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

30. května 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 0.9284 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál