Jaromír Gec: Spotřebitele trápí inflace, podnikatelská nálada zatím odolává

Důvěra spotřebitelů a firem se viditelně rozchází. Německý Ifo index v květnu vzrostl z dubnových 91,9 na 93 bodů, zatímco trh očekával jeho pokles. Zvýšení indexu bylo taženo hlavně překvapivým zlepšením vnímání současné situace. Zveřejněné indexy nákupních manažerů v eurozóně i USA sice celkově za očekáváními mírně zaostaly, stále se však nacházely bezpečně v pásmu rostoucí aktivity výroby i služeb. Naproti tomu spotřebitelská důvěra v Německu dle GfK zůstala i podle červnového průzkumu stejně jako v květnu hluboce záporná.

Rozdíl v sentimentu firem a domácností je patrný i v tuzemsku. Podnikatelská důvěra se v květnu citelně zlepšila zejména díky průmyslu a obchodu, přičemž ve službách stagnovala a ve stavebnictví klesla. Další výrazné zhoršení naopak zaznamenala nálada spotřebitelů, která je aktuálně nejnižší od května 2012.

Zápis z posledního jednání FOMC vyzněl lehce holubičím tónem. Platí, že pro nadcházející dvě zasedání vidí centrální bankéři prozatím shodu na zvýšení po 50 bb, dále do budoucna si prozatím nechávají otevřená vrátka pro flexibilní reakci. Dynamika HDP Spojených států za první čtvrtletí byla revidována o jednu desetinu směrem dolů na -1,5 % q/q anualizovaně. Vyhlídky pro druhé čtvrtletí jsou však podle našeho názoru příznivé. To mj. podporují i dnes zveřejněné dubnové reálné spotřebitelské výdaje v USA (očištěné o inflaci), které meziměsíčně rostly nejrychleji za poslední tři měsíce (o 0,7 %). Americké domácnosti jsou tedy touto optikou schopny s přispěním solidního růstu zaměstnanosti a nashromážděných úspor prozatím relativně úspěšně čelit vysoké inflaci.

Tento týden nabídl také řadu vyjádření členů bankovní rady ČNB. V. Benda ve středu uvedl, že je příliš brzy na to mít silnější názor na rozhodování na příštím zasedání, které se bude konat 22. června. Bankovní rada se podle něj bude rozhodovat mezi scénáři, které byly představeny na květnovém zasedání. Základní scénář počítá s ještě znatelným zvýšením sazeb, ten alternativní na druhou stranu další zvýšení sazeb nepředpokládá. Pro týdeník Ekonom se v poskytnutém rozhovoru vyjádřil i budoucí guvernér ČNB A. Michl. Ten věří, že již v červenci, kdy přebere odpovědnost za ČNB, budou sazby dostatečně vysoko na to, aby udržely domácí poptávkové inflační tlaky pod kontrolou.

V podstatě se ztotožňuje s alternativním scénářem analytiků ČNB, nicméně nevyloučil možnost dalšího utažení v případě hrozby poptávkových inflačních tlaků. Inflace v ČR je podle něj zároveň ze dvou třetin nákladová, resp. dovezená. V rozhovoru pro CNN Prima News promluvil i viceguvernér ČNB Nidetzký. Stejně jako ostatní potvrdil, že na nadcházejícím zasedání je pravděpodobný růst sazeb, který může být v rámci současného cyklu již poslední. O kolik konkrétně by sazby mohly být zvýšeny ale rovněž neuvedl. My stejně jako trh očekáváme na příštím zasedání zvýšení základní sazby o 75 bb.

Dolar tento týden korigoval část předchozích zisků, koruna mírně oslabila. Euro si tento týden k dolaru připsalo 1,6 %, když se v pátek pohybovalo lehce nad 1,07 USD/EUR. To patrně souviselo kromě sentimentu, který více nahrával rizikovým aktivům, i s výroky představitelů ECB, respektive mírně holubičím vyzněním zápisu z posledního jednání amerického Fedu. Ve středoevropském regionu tento týden posílil pouze polský zlotý (o 1,2 % na 4,57 PLN/EUR), a to pravděpodobně v návaznosti na zprávy o možném odblokování prostředků z fondů z EU. Maďarský forint k euru tento týden ztratil 2,5 % a dosáhl 394 HUF/EUR. Relativně klidný týden prožila koruna, která k euru ztratila 0,3 % a v pátek odpoledne se pohybovala poblíž 24,7 CZK/EUR.

Nízké výkyvy kurzu tuzemské měny v poslední době zřejmě souvisí s přítomností ČNB na devizovém trhu. Přetrvávající nejistota ohledně dalšího směřování měnové politiky po nadcházející obměně vedení ČNB by totiž jinak přinášela naopak spíše zvýšenou volatilitu.