Jaromír Gec: Rekordní růst cen výrobců dál přiživuje inflaci

Jaromír Gec: Rekordní růst cen výrobců dál přiživuje inflaci

Růst cen průmyslových výrobců dnes ukáže, že inflační tlaky z produkční séry zůstávají v domácí ekonomice vysoké. V nejbližších měsících je bude podporovat i pokračující zdražování zahraničních vstupů a oslabená koruna. Ve čtvrtek ECB zveřejní zápis z posledního zasedání, který může v kombinaci s plánovanými vystoupeními jejích vrcholných představitelů napovědět, zda od té doby došlo ke změně vnímání dalšího směřování měnové politiky eurozóny. Dubnové statistiky z amerického maloobchodu i průmyslové produkce patrně potvrdí odolnost americké ekonomiky, a mohou tak zmírnit obavy z jejího rychlého zpomalení. Tento týden také veřejně vystoupí několik zástupců vedení Fedu. Korunoví investoři budou navíc vyhlížet případné informace o jmenování nových členů bankovní rady ČNB.

Americká ekonomika zůstává odolná

Inflační tlaky v produkční sféře jsou nadále vysoké. Dubnový růst cen českých průmyslových výrobců v dubnu podle nás meziročně zrychlil na 25,2 %. K růstu PPI budou nadále přispívat hlavně ceny energií, a to i s přispěním války na Ukrajině. V pátek bude stejná statistika zveřejněna i v Německu. Také zde by sice mělo dojít podobně jako v tuzemsku ke zpomalení meziměsíčního tempa růstu, ve srovnání s loňským rokem se ale ceny průmyslových výrobců v dubnu podle odhadů zvýšily již téměř o třetinu (31,3 %). Výrobní vstupy ze zahraničí pro tuzemskou ekonomiku tak dále zdražují. To bude v kombinaci s nepříliš optimistickými vyhlídkami pro kurz koruny dále postupně prosakovat i do domácích spotřebitelských cen.

Růst eurozóny v prvním čtvrtletí bude pravděpodobně potvrzen na 0,2 % q/q. Ekonomika eurozóny byla na začátku roku brzděna kombinací pandemické vlny, pokračujícími problémy v globálních dodavatelských řetězcích, ale i poklesem reálných příjmů v důsledku již před válkou zvýšené inflace. Příspěvky jednotlivých poptávkových komponent k růstu sice budou zveřejněny až 8. června, z dříve zveřejněných dat se nicméně zdá, že v 1Q pokračoval další pokles spotřeby a zvýšený dovoz vedl i k zápornému příspěvku čistého vývozu. Silné naopak zůstaly investice a kladně k růstu HDP přispěly též zásoby. Jak se evropské ekonomiky vypořádaly s aktuálním dodatečným inflačním šokem ale napoví až data za 2Q, kde prozatím čekáme růst o 0,4 % q/q s rizikem o něco horšího výsledku. Přestože nedávný vývoj výrazně negativně zasáhl spotřebitelskou důvěru i disponibilní důchod domácností, předstihová šetření z podnikového sektoru z dubna a začátku května zatím tak pesimistické nebyly. Ve čtvrtek bude také zveřejněn zápis z posledního jednání ECB (14. 4.), který může napovědět, jak rychlé utahování měnové politiky ECB plánuje.

Solidní data mohou zmírnit obavy z rychlého zpomalení americké ekonomiky. Maloobchodní tržby si v dubnu podle nás připsaly m/m 0,6 %, čímž by překonaly tempo růstu spotřebitelských cen (0,3 %). Z hlediska struktury by to mělo odrážet hlavně růst prodejů aut. Automobilový sektor byl patrně výrazným tahounem růstu i v případě dubnové průmyslové produkce, kde očekáváme m/m zvýšení o 0,3 %. Ze čtyř klíčových ukazatelů, kterými je tradičně doprovázeno ekonomické zpomalení, tedy pokles reálné spotřeby, zaměstnanosti, průmyslové produkce a reálných příjmů dosud pozorujeme pouze poslední jmenovaný fenomén, což indikuje alespoň v krátkém období pokračující odolnost americké ekonomiky.

Změny ve vedení ČNB v hlavní roli

Domácí událostí minulého týdne bylo bezesporu jmenování nového guvernéra ČNB. Zprávy o tom, že se jím pravděpodobně stane Aleš Michl, se sice objevily již koncem předminulého týdne, po středečním jmenování však korunový trh zareagoval ještě výraznějším oslabením, v páru s eurem až k 25,5 CZK/EUR. Na to hned ve čtvrtek reagovala centrální banka zahájením devizových intervencí na posílení koruny. I s jejím přispěním se tak v pátek odpoledne koruna vrátila pod 24,8 CZK/EUR. Na trh tak ČNB vstoupila v krátké době již podruhé. Naposledy intervenovala proti slabé koruně v březnu, krátce po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině.

Tentokrát je však vzhledem k tomu, že A. Michl patří mezi dva hlavní odpůrce zvyšování sazeb, v sázce další směřování domácí měnové politiky, a lze proto očekávat celkově výraznější tlaky na oslabování koruny. Do začátku července má totiž prezident možnost do sedmičlenné bankovní rady navíc jmenovat až tři nové kandidáty. Sám přitom není zastáncem dalšího zpřísňování měnové politiky. V souvislosti se sazbami prezident Zeman finanční trhy navíc ve středu zaskočil výrokem, že jejich růst podle něj aktuálně působí ve směru vyšší inflace, což nápadně připomíná svérázné názory tureckého prezidenta Erdoğana, i díky jehož zásahům do vedení tamní centrální banky dosahuje inflace v Turecku 70 %. Pokud by nakonec opatrnější křídlo získalo v bankovní radě ČNB většinu, existuje nezanedbatelné riziko dlouhodobějšího a vyššího cenového růstu spojeného s dalším vzestupem inflačních očekávání.

Nejdůležitější domácí statistikou uplynulého týdne byla dubnová inflace. Ta opět překvapila směrem nahoru. Meziměsíční inflace v dubnu dosáhla 1,8 %, tedy obdobně rychlého tempa jako v březnu (1,7 %). Ve srovnání s tržním konsensem ve výši 0,9 % se jednalo o výrazné překvapení. Meziroční inflace současně vyšplhala na 14,2 %, čímž předčila nejen tržní konsenzus (13,3 %), ale i základní scénář nové prognózy ČNB, který počítal v dubnu s inflací ve výši 13,8 %.

Překvapení pro centrální banku pramenilo hlavně z rychlejší jádrové inflace a regulovaných cen. Zejména jádrová složka má přitom značnou setrvačnost, což bude podle nás stimulovat ČNB k dalšímu růstu úrokových sazeb na červnovém zasedání, které bude poslední před změnou ve vedení ČNB. Zveřejněny byly i statistiky průmyslu, stavebnictví a maloobchodu za březen. Celkové vyznění bylo smíšené. Zatímco průmysl pozitivně překvapil, vývoj ve stavebnictví i maloobchodě naopak spíše zklamal.

Inflace hrála prim i v zámoří. Oproti očekáváním ale byla jen nepatrně výše. Meziměsíční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil z 1,2 % na 0,3 %, zatímco se čekalo 0,2 %. V meziročním vyjádření došlo ke zpomalení z 6,5 % na 6,2 %. Plošnost růstu spotřebitelských cen v USA podle nás podporuje očekávání, že Fed bude pokračovat ve svižném tempu utahování tamní měnové politiky. Jak v červnu, tak i v červenci čekáme zvýšení sazeb o 50 bb.

Na globálních akciových trzích po většinu minulého týdne převládala negativní nálada spojená s rizikem „tvrdého přistání“ v souvislosti s razantním utahováním měnové politiky v USA. Po pátečních výrocích šéfa Fedu Powella, který potvrdil, že výraznější než 50 bodové zvýšení prozatím není pravděpodobné, americké akcie část předchozích ztrát umazaly. Evropské akcie nakonec týden zakončily v černých číslech. Dolar přitom prolomil hranici 1,05 USD/EUR, a byl tak nejsilnější za zhruba dvě dekády.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

16. května 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.3828 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál