Dubnové statistiky vývoje cen v primárních okruzích ukázaly na pokračující vysokou růstovou dynamiku. V meziročním vyjádření ji nadále podporuje statistická základna, růst je ale bohužel patrný ve všech hlavních cenových okruzích i na meziměsíční bázi ukazující, že problém rychle rostoucích cen vstupů nadále přetrvává. V rámci struktury je patrné, že největší cenový šok z titulu výrazně dražších energetických komodit je za námi, palčivým problémem se v tuto chvíli stávají ceny zemědělských producentů, které již výrazně tlačí na ceny v potravinářském průmyslu a ve finále na ceny potravin pro koncové spotřebitele.
Jenom během dubna se ceny zemědělských výrobců zvedly o 8,0 %. Dramatický cenový vzestup vykázaly jateční prasata (20,8 % m/m), olejniny (+14,7 %) a obiloviny (+11,2 %). Oproti loňskému dubnu jsou ceny v zemědělství vyšší o 35,3 %. Takovýto meziroční nárůst cen nebyl v celé historii časové řady od roku 1992 zaznamenán. Vážná je situace zejména v případě rostlinné výroby, kde dubnový meziroční růst cen dosáhl závratných 50,2 %. V případě živočišné produkce jsou ceny vyšší o 17,8 % y/y. Růst cen zemědělských výrobců se již promítá do vyšších cen potravinářského průmyslu. Dubnový cenový vzestup zde činil 4,2 % m/m (ceny zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa se zvedly o 10,0 %, průmyslových krmiv o 9,2 % a mlýnských a škrobárenských výrobků o 11,1 %), meziročně jsou ceny v potravinářství vyšší o 15,5 % po březnových +11,5 % y/y.
Průmyslníci zdražili během dubna o 2,3 % a ceny tak výrazně překonaly tržní odhad ve výši 1,5 % i náš předpoklad ve výši +1,2 %. Meziroční se cenová dynamika tak dále zvedla z březnových 24,7 % na dubnových 26,6 %. Nejrychleji v dubnu rostly ceny v chemickém průmyslu (+9,2 % m/m) a kovodělném průmyslu (+5,9 %). Ceny elektřiny a plynu se zvedly o dalších 1,6 %. V odvětví koksu a rafinérských ropných produktů již ale ceny během dubna klesly. Meziročně ale samozřejmě stále výrazně rostou. U elektřiny a plynu o silných 51,4 %. Je zřejmé, že takto dramatický nárůst cen se musí promítnout v dalších odvětvích a produktech. Průmyslníky tak jednoznačně drtí drahé energie, jejichž ceny byly meziročně o 55,2 % vyšší. Růst cen meziproduktů dosáhl 28,0 %. Pokud ceny průmyslových výrobců očistíme o ceny energií, meziroční růst by činil i tak velmi vysokých 17,7 %.
Nadále pokračuje zvyšování cen ve stavebnictví. Stavební práce podražily za duben o 1,3 %, meziročně jsou vyšší o 12,9 % po vzestupně revidovaných 12,0 % zaznamenaných v březnu. Mnohem horší je situace u cen stavebních materiálů. Zde meziroční dynamika zrychlila z březnových 22,8 % na dubnových 25,2 %.
V neposlední řadě svižnou cenovou dynamiku zaznamenávají tržní služby pro podniky. Meziměsíčně se ceny ve službách zvedly o v souhrnu o 0,5 %. Meziročně růst zrychlil z březnových 4,9 % na dubnových 5,5 %. Z meziročního pohledu se nejvíce zvedly ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 18,8 % y/y, za skladování a podpůrné služby v dopravě o 14,3 % a za služby v oblasti zaměstnání o 13,3 %.
Je zřejmé, že klíčový pro další vývoj produkčních cen bude vývoj na Ukrajině. Ten totiž primárně stojí za cenami na komoditních trzích. Pokud nedojde k nějaké další dramatické eskalaci na válečné frontě, měly by se postupně ceny stabilizovat či v lepším případě korigovat ze svých výšin. I nadále lze ale předpokládat jejich velkou kolísavost. Pro tuzemské spotřebitele je důležitý i kurz koruny, primárně vůči dolaru. Ten bohužel zdražuje díky svému postavení měny bezpečného přístavu v situaci zvýšené geopolitické nejistoty; navíc je podporován i agresivními očekáváními na zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu.
Je zřejmé, že rychlý růst cen zejména energetických vstupů bude v dalších měsících dále tlačit výše spotřebitelskou inflaci, která tak podle nás může z meziročního pohledu kulminovat během května/června kolem 15 %. ČNB podle nás bude na červnovém zasedání reagovat dalším zvýšením úrokových sazeb. V základním scénáři počítáme s +75 bb, zvyšuje se ale riziko směrem ke 100 bb. Od července převezme otěže v řízení měnové polníky nový guvernér. Ten se netají názorem, že dále by již úrokové sazby růst neměly.
Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
16. května 2022