Vít Hradil: Novým guvernérem ČNB je Aleš Michl, otočí kormidlem?

Jak již naznačovaly mediální informace ze závěru minulého týdne, rozhodl se prezident Miloš Zeman jmenovat nástupcem Jiřího Rusnoka ve funkci guvernéra České národní banky dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla.

Prezident Zeman se v projevu explicitně vyjádřil k problematice tuzemské inflace. V otázce boje proti rostoucím cenám se podle svých slov kloní k té skupině ekonomů, která považuje za dominantní zdroj inflace stranu nabídky – primárně tedy globální ceny výrobních vstupů – proti jejichž zdražování podle něj zvyšování sazeb neúčinkuje.

Volba nového guvernéra může značit významný obrat v dosavadním směřování tuzemské měnové politiky. Zatímco stávající bankovní rada zavelela v minulém roce jako jedna z prvních v celém západním světě k utahování měnových podmínek za účelem boje proti zrychlující inflaci, právě Aleš Michl tvořil spolu s Oldřichem Dědkem v bankovní radě menšinu, která tomuto postupu oponovala.

Sám nastávající guvernér Michl se následně vyjádřil v tom smyslu, že po převzetí funkce bude chtít české sazby stabilizovat, vyhodnotit příchozí data, a teprve následně případně politiku centrální banky upravovat. Podobně jako prezident Zeman vidí i Michl hlavní zdroj inflace na straně nabídky, zatímco poptávka je podle něj již dostatečně utlumena dosavadním zpřísněním politiky.

Finanční trhy svůj názor na změnu ve vedení ČNB vyjádřily již v minulém týdnu po zveřejnění prvních náznaků tohoto kroku. V očekávání obratu směrem k uvolněnější politice oslabila česká koruna o přibližně 50 haléřů a dostala se k EUR/CZK 25,00. Po jeho dnešním potvrzení koruna pokračovala v propadu a dostala se již na EUR/CZK 25,30 a celkem tak odepsala zhruba 3,5 %.

Nominace Aleše Michla by skutečně mohla značit poměrně dramatickou změnu v přístupu ČNB k naplňování svého mandátu. V bankovní radě sice má i guvernér pouze jeden hlas a formálně se tak na síle Michlova názoru v tomto orgánu mnoho nemění, lze ovšem předpokládat, že se v podobném duchu nyní ponesou i jmenování dalších členů bankovní rady. Prezident Zeman bude v nejbližší době vybírat hned několik dalších členů rady, přičemž má možnost neprodloužit mandát dosavadním příznivcům růstu sazeb.

To se v kontextu dnešního rozhodnutí jeví jako poměrně pravděpodobné. Již v létě by tak v bankovní radě mohla většinu tvořit skupina příznivců uvolněnější měnové politiky. Tato se přitom bude muset popasovat i se skutečností, že samotná očekávání obratu v měnové politice přinesla skokové oslabení české koruny, což dále zdraží dovozy – včetně hojně citovaných energetických a jiných komodit – a tím přiživí tuzemskou inflaci. Již zde tak poněkud naráží teze o tom, že tuzemské sazby na globální ceny komodit nemají vliv. Ten sice nemají, ovšem přes silnější korunu je z českého pohledu zlevňují. Oříšek bude změna ve vedení představovat i pro komunikační strategii centrální banky.

Ta v uplynulém roce musela svou strategii zvyšování sazeb tvrdošíjně obhajovat pod palbou kritiky ze strany odborné i laické veřejnosti jako správnou a opodstatněnou. Bude nyní zajímavé sledovat, jak se ČNB od tohoto komunikačního tónu bude chtít odchýlit a přitom si zachovat kredibilitu. Právě ta je přitom klíčová pro formování inflačních očekávání obyvatel a tím i pro další vývoj inflace.