Jaromír Gec: Změny ve vedení ČNB ovlivní taktiku boje s inflací

Jaromír Gec: Změny ve vedení ČNB ovlivní taktiku boje s inflací

Hlavní domácí událostí je dnes avizované jmenování nového guvernéra prezidentem. Jeho jméno dosud oficiálně nebylo sděleno, informace z médií však vidí jako nejpravděpodobnějšího nástupce dosluhujícího Jiřího Rusnoka člena bankovní rady Aleše Michla. Jeho jmenování by mohlo v případě, že by v bankovní radě získal většinu, znamenat výrazný posun směrem k opatrnějšímu přístupu k utahování měnové politiky. Globální trhy dnes budou sledovat především inflaci v USA, která by podle nás mohla zpomalit k 8 %.

 

Prezident dnes jmenuje nového guvernéra ČNB

Pro korunové investory bude dnes nejvýznamnější událostí jmenování nového guvernéra ČNB. To by mělo proběhnout v průběhu dopoledne. Hrad dosud jméno nového šéfa centrální banky neoznámil, koncem minulého týdne však Seznam zprávy přinesly informaci, že by se novým guvernérem měl stát člen bankovní rady Aleš Michl. Ten patří mezi zaryté odpůrce zvyšování úrokových sazeb v rámci současného cyklu zpřísňování měnové politiky. Pro zvýšení sazeb naposledy zvedl ruku (stejně jako Oldřich Dědek) na začátku května 2019. Následujících 24 zasedání již vždy hlasoval buď pro stabilitu úrokových sazeb (21 x) nebo jejich snížení (3 x), a patří tak mezi největší holubice současného vedení tuzemské centrální banky. Do 1. července jsou navíc ve hře další tři místa v celkem sedmičlenné bankovní radě. V případě, že by prezident Zeman výrazně obměnil i zbytek osazenstva tak, aby zajistil Michlovi většinu, existuje nezanedbatelné riziko příklonu ČNB k výrazně opatrnějšímu zpřísňování měnové politiky, ať už skrze úrokový kanál nebo prostřednictvím použití kurzu jako nástroje měnové politiky (kterému Michl dle svých dřívějších vyjádření rovněž není nakloněn).

Meziroční inflace v USA by mohla být již za vrcholem. Kombinace stabilizace cen energií a vysoké srovnávací základny minulého roku by mohly vyústit v to, že celková inflace pravděpodobně již dosáhla vrcholu. V dubnu tak podle nás meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 8 % (z předchozích 8,5 %). Vysoká nejistota však stále panuje okolo vývoje cen energií a dopadů opětovného narušení dodavatelských řetězců do inflace.

Inflační tlaky v ČR nepolevují

Spotřebitelské ceny v ČR opět překvapily výraznějším růstem. Meziměsíční inflace v dubnu dosáhla 1,8 %, tedy obdobně rychlého tempa jako v březnu (1,7 %). Ve srovnání s tržním konsensem ve výši 0,9 % se jedná o výrazné překvapení. Meziroční inflace současně vyšplhala na 14,2 %, čímž předčila nejen tržní konsenzus (13,3 %), ale i základní scénář nové prognózy ČNB, který počítal v dubnu s inflací ve výši 13,8 %. Překvapení pro centrální banku pramenilo hlavně z rychlejší jádrové inflace a regulovaných cen. Zejména jádrová složka má přitom značnou setrvačnost, což bude podle nás stimulovat ČNB k dalšímu růstu úrokových sazeb. Více jsme se inflaci věnovali zde: https://cutt.ly/CPI_May22_CZ. Včera byly zveřejněny také maloobchodní tržby za březen, které s přispěním vysokého růstu cen v reálném vyjádření oproti únoru mírně poklesly a zaostaly za očekáváním. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3yseDnK. Koruna na zveřejněná data příliš nereagovala. Stále se tak pohybovala kolem 25 CZK/EUR, kam oslabila v závěru minulého týdne po zprávách o pravděpodobném jmenování Aleše Michla novým guvernérem ČNB, který je v rámci současného cyklu utahování měnové politiky výrazným odpůrcem zvyšování úrokových sazeb.

Německý ZEW index očekávání investorů za květen přinesl mírné zlepšení výhledu. Složka hodnotící současnou situaci se sice dále zhoršila, což patrně odráželo hlavně rostoucí inflační tlaky, které snižují kupní sílu domácností. Subindex očekávání se však naproti tomu poměrné výrazně zlepšil, přestože tržní konsenzus předpokládal jeho další zhoršení. Celkově však zůstávají oba ukazatele negativní, což indikuje odsunutí ještě nedávno očekávaného výrazného post-pandemického ekonomického oživení.

Evropské akciové trhy včera mírně korigovaly přechozí výrazné ztráty. K těm vedly především obavy z dopadů vysoké inflace, zpřísňování měnové politiky a hrozba ekonomického útlumu. Americké akcie jasný trend neměly. Nepříznivě však reagovaly především na výroky členky FOMC Mesterové, která nevyloučila zvýšení sazeb o 75 bb. Několik dalších představitelů amerického Fedu se včera pokoušelo trhy naopak ujistit, že budou ve zpřísňování měnové politiky postupovat obezřetně a současný boj proti inflaci tak nemusí být spojen s recesí americké ekonomiky. Dolar v tomto prostředí po pondělním oslabení naopak lehce posílil, v páru s eurem k 1.054 USD/EUR.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

11. května 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.7888 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál