Jan Vejmělek: Tuzemská inflace se podle nás přehoupla přes 13 %

Jan Vejmělek: Tuzemská inflace se podle nás přehoupla přes 13 %

Světový kalendář dnes přináší jediný zajímavý ukazatel – ZEW index očekávání investorů. V květnu již předpokládáme zlepšení v hodnocení budoucí situace. Z dolarového pohledu bude zajímavé sledovat vstoupení celé řady amerických centrálních bankéřů poté, co na posledním zasedání FOMC bylo celkové vyznění hodnoceno jako holubičí. Tuzemští hráči na trhu se zaměří na dubnová inflační data, kde předpokládáme další akceleraci, a to nad 13 %. Vysoká inflace pak podkopává maloobchodní prodeje, jak potvrdí březnové statistiky.

 

Vysoká inflace omezuje chuť domácností utrácet

Do dnešního dne vstupují globální finanční trhy s ustupující pochmurnou náladou. Asijské akciové indexy ještě klesaly, futures na americké akciové indexy jsou již ale v plusu. Ekonomický kalendář je dnes relativně nezajímavý. Z Německa se dočkáme květnového ZEW indexu. Předchozí dva měsíce byly ve znamení negativního dopadu války na Ukrajině. Na rozdíl od trhu již pro květen vidíme první známky stabilizace a mírné korekce směrem k lepšímu. Pro dolarové obchodníky bude důležité sledovat vystoupení celé řady amerických centrálních bankéřů. Poslední zasedání se totiž poněkud překvapivě neslo spíše v holubičím tónu.

Tuzemský ekonomický kalendář dnes přinese důležitá data dubnové inflace a březnových maloobchodních tržeb. Tržní konsensus je u obou těchto indikátorů v souladu s našimi odhady. Pokud jde o vývoj spotřebitelských cen, v meziměsíčním vyjádření podle nás dynamika zpomalila z 1,7 % na 0,9 %, po sezonním očištění ale pouze na 1,4 %. Zdražila pravděpodobně většina položek spotřebního koše, s výjimkou pohonných hmot. Celková meziroční inflace by tak měla dále zrychlit, podle nás z 12,7 % v březnu na 13,2 % v dubnu. Dvouciferná inflace zůstane podle naší prognózy až do konce roku a v průměru bude letos činit 12,6 %. Očekáváme, že se rychlý a zároveň plošný růst spotřebitelských cen a zvýšená nejistota související s dopady války na Ukrajině budou stále více podepisovat na útratách domácností. V březnu podle nás došlo k meziměsíčnímu poklesu celkových maloobchodních tržeb o 0,1 % (SA) po nárůstu o 0,7 % v únoru. Celkový pokles nebude tak hluboký jen díky pokračujícímu růstu prodejů aut, který jde ruku v ruce s jejich vyšší výrobou. V meziročním srovnání by celkové maloobchodní tržby měly zaznamenat růst o 5,3 %, bez započetí prodejů aut pak dokonce o 6,3 %. To však bude významně ovlivněno nízkou srovnávací základnou loňského roku, když loni v březnu platila silná protiepidemická omezení, zahrnující mimo jiného zákaz pohybu mezi okresy.

Navzdory solidnímu průmyslu se CZK moc posilovat nechtělo

Úvod týdne se na světových trzích nesl ve znamení medvědí nálady, když se trhy obávaly negativního dopadu boje proti inflaci i čínských covidových restrikcí na ekonomický růst. Patrné to bylo zejména na pokračujícím výprodeji akciových trhů. A nedařilo se překvapivě ani americkému dolaru. Zatímco ještě včera ráno se euro obchodovalo za 1,05 USD/EUR, v odpoledních hodinách se již kurz dostal na dohled 1,06 USD/EUR. A to zklamal i květnový Sentix index důvěry investorů v eurozóně.

Po dramatickém pátečním oslabení i včera koruna měla spíše tendenci ztrácet, i když již výrazně pomaleji. Z ranních kotací u 25,00 CZK/EUR se kurz posunul k 25,10 CZK/EUR. Pod tlak se koruna dostala v závěru minulého týdne, když do médií prosáklo, že novým guvernérem ČNB bude A. Michl. Ten totiž dlouhodobě brojí proti zvyšování úrokových sazeb. Vidina uvolněnější měnové politiky tak korunu srazila. Té navíc neprospělo ani zhoršení ratingového výhledu ze strany agentury Fitch, které bylo oznámeno o víkendu. Dopad tohoto oznámení byl včera patrný zejména na výprodeji tuzemských státních dluhopisů. Jejich vyšší výnosy se pak propisovaly i do včerejšího razantního zvyšování tržních úrokových sazeb. To nakonec koruně pomohlo, když v závěru seance posílila pod 25,00 CZK/EUR.

Bez výraznější reakce trhu se obešlo zveřejnění dat z reálné ekonomiky za březen, tedy za první celý měsíc války na Ukrajině. Pro Česko jako průmyslovou zemi válka znamená z tohoto hlediska další zhoršení problémů v dodavatelských řetězcích. Březnová průmyslová produkce ale navzdory všem předpokladům vzrostla v meziměsíčním, a dokonce i meziročním srovnání. Kde byl dopad války vidět, to byla zejména dynamika exportů a importů a tlak dramaticky vyšších cen komodit na dovozní stranu. Horší výsledek pak přinesla i březnová stavební výroba a zklamáním byl pro nás dubnový podíl nezaměstnaných. To ale nic nemění na tom, že trh práce je velmi utažený, zpět v situaci panující před pandemií covid-19.

Zdroj informací

Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Datum

10. května 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 2.4786 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál