Česká průmyslová produkce v březnu překvapila meziročním růstem o 0,3 % (NSA), když trh počítal s propadem o 2,6 %. Výsledek byl překvapivý i ve světle výsledků velkých evropských zemí, kdy například německá průmyslová výroba propadla meziměsíčně o 3,9 %. V meziročním srovnání rostly téměř všechny složky českého průmyslu. Nejvíce k výsledku přispěla výroba elektrických zařízení a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde byla dle ČSU vyšší zejména produkce uhelných elektráren. Výroba motorových vozidel meziměsíčně stagnovala, což byl opět důsledek problémů se subdodávkami. Hodnota nových zakázek sice meziročně vzrostla o 3,4 %, výsledek byl ale značně ovlivněn růstem cen v některých odvětvích
Za celý letošní rok očekáváme v souhrnu po loňském růstu o 8 % v průměru pokles průmyslové výroby o 1 %. Klíčovou bariérou a hlavní nejistotou růstu zůstává nedostatek subdodávek do výroby. Jejich zlepšení předpokládáme spíše až od příštího roku, kdy počítáme s růstem průmyslové výroby kolem 2 % a v roce 2024 s dalším zrychlením nad 4 %. Kromě problematických subdodávek bude průmysl letos a také v příštím roce brzděn růstem cen energií a utaženou měnovou politikou.
Vysoké ceny komodit negativně dopadly i na výsledek zahraničního obchodu. Ten v důsledku většího deficitu obchodu s ropou a zemním plynem (o 16 mld. CZK) vykázal v březnu schodek 13,8 mld. CZK. Meziročně byl výrazně nižší i přebytek obchodu s motorovými vozidly (o 10 mld. CZK). Naopak pozitivně se ve výsledku odrazil vyšší přebytek obchodu s elektřinou (+ 8,4 mld. CZK). Za celý letošní rok tak zahraniční obchod skončí nejspíše v deficitu. Náš odhad počítá s mínus 32 miliardami korun.
Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
9. května 2022