Jan Vejmělek: Vrchol úrokových sazeb na dohled

Bankovní rada ČNB dnes na svém jednání k měnové politice prodiskutuje inflační vyhlídky postavené na nové makroekonomické prognóze. Půjde o první předpověď z dílny centrálních bankéřů, která bude již plně reflektovat válku na Ukrajině a její dopady. Ty jsou zjevně stagflační. Očekávat lze tedy revizi nejenom letošní inflace směrem vzhůru, ale i té pro rok 2023. Inflace bude vyšší a bude tu s námi delší dobu. Na straně druhé vysoká inflace koncentrovaná do nezbytných položek jako je bydlení, energie, voda, paliva či potraviny znamená, že slabší kupní síla domácností si začne vybírat svou daň. A pro firmy bude stále obtížnější přenést dramatické zdražení svých vstupů na koncové spotřebitele. Hospodářský růst tak bude naopak ze strany centrální banky revidován k nižšímu. A protože růstové prognózy z dílny ČNB patří v poslední době k těm pesimističtějším, je téměř jisté, že její součástí tentokráte bude recese tak, jak to v naší prognóze pro aktuální i nadcházející čtvrtletí vidíme my.

Přes obrovskou nejistotu, kterou válka na Ukrajině do ekonomických prognóz opět vnesla, tentokráte kontrastuje jednoznačné očekávání toho, o kolik dnes bankovní rady sazby zvýší. Všech 19 ekonomů oslovených agenturou Bloomberg včetně nás předpokládá zvýšení klíčové úrokové sazby o 50 bazických bodů na 5,50 %. A úplně stejně to vidí obchodníci na peněžním trhu. Samotné inflační prostředí by si zřejmě vyžadovalo ještě razantnější zvýšení sazeb. Proti tomu recese a riziko výrazných negativních dopadů válečného stavu na Ukrajině budou, stejně jako na březnovém zasedání, přispívat k umírněnosti centrálních bankéřů. Ti mají výhodu v tom, že s utahováním měnových podmínek a bojem proti inflaci začali včas a většinu práce již udělali. Dnešní zvýšení sazeb je podle nás poslední, podle trhu přijde ještě jedno zvýšení na červnovém jednání bankovní rady. A je již pouze otázkou času, kdy inflace začne zpomalovat. Na meziročních číslech předpokládáme kulminaci v tomto květnovém čase.