Jana Steckerová, Jaromír Gec: Fed ve středu zvýší úrokové sazby

Jana Steckerová, Jaromír Gec: Fed ve středu zvýší úrokové sazby

Americká centrální banka na svém středečním zasedání zvýší úrokové sazby o 50 bazických bodů. Zároveň oznámí způsob, jakým bude redukovat bilanční sumu. Ta by se podle našich předpokladů mohla po pěti počátečních měsících snižovat až o 90 mld. USD měsíčně, což by znamenalo více než bilion dolarů ročně. To by samo o sobě představovalo razantní utahování měnových podmínek. Předpokládáme proto, že Fed se zvyšováním úrokových sazeb zastaví u 2,5 %, tedy u jejich neutrální úrovně. Rizika se ovšem koncentrují ve směru ještě výraznějšího utažení měnových podmínek.

Fed ve středu podle našeho odhadu přistoupí ke zvýšení klíčové úrokové sazby o 50 bazických bodů na 0,75 - 1,00 %. To odpovídá i tržnímu konsenzu. V delším horizontu jsou tržní očekávání ovšem podstatně agresivnější. V období do začátku února příštího roku je již v cenách zahrnut růst úrokových sazeb na úroveň 3 %. My se však domníváme, že se sazby v příštím roce zastaví na úrovní 2,25-2,50 %. Důvodem je již zmíněná redukce bilanční sumy. Bilanční suma je nyní ve srovnání s rokem 2018 dvojnásobná (zhruba 8,8 bilionu USD). Zároveň je ale průměrná délka splatnosti dluhopisů v portfoliu centrální banky kratší, což umožní snižovat bilanci rychleji, než tomu bylo v minulém období.

Z posledního zápisu Fedu vyplývá, že by centrální banka mohla měsíčně snižovat bilanci až o 60 mld. USD u vládních dluhopisů a o 35 mld. USD u cenných papírů krytých hypotékou (MBS). Nepředpokládáme však, že by Fed proces odstartoval hned s těmito objemy. Náš odhad je, že začne s 12 mld. USD u vládních dluhopisů a 7 mld. USD u MBS a během pěti měsíců navýší objem na celkových 90 mld. USD. To by znamenalo, že by se bilance mohla snižovat až o 1 bilion dolarů ročně, což je samo o sobě výrazné utahování měnové politiky. Ve stejné situaci jako nyní, se Fed nacházel i v letech 2017-2018, kdy také snižoval bilanci a zároveň zvyšoval úrokové sazby. Vliv redukce bilanční sumy ale podcenil a v roce 2019 již musel přistoupit k trojímu snížení úrokových sazeb. Tomu se podle našeho názoru bude chtít vyhnout, což je i důvod, proč předpokládáme, že Fed se zvyšováním klíčové úrokové sazby přes její neutrální úroveň (2,5 %) nakonec nepůjde.

Vývoj zahraničních sazeb ovlivňuje i výnosy v ČR. Tuzemské tržní úrokové sazby zažily během posledních měsíců v návaznosti na překvapivě výrazné inflační tlaky u nás i v zahraničí další nárůst napříč splatnostmi. Celá křivka tržních úrokových sazeb tak nadále zůstala výrazně invertovaná. S tím, jak se blíží vrchol domácích měnově-politických sazeb a postupně začnou klesat i zvýšená inflační očekávání, by se však měl brzy vyčerpat také potenciál pro nárůst tržních sazeb. Ty jsou podle nás blízko svému vrcholu a zejména kratší konec křivky se může brzy začít postupně snižovat, a to s vidinou zahájení návratu sazeb ČNB zpět k neutrálním úrovním v průběhu příštího roku a zpomalení tempa růstu ekonomiky.

Zdroj informací

Jana Steckerová, Jaromír Gec, Komerční banka, a.s.

Datum

3. května 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.4084 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál