Martin Gürtler: Dolar je vlivem přetrvávající nejistoty nejsilnější od roku 2016

Martin Gürtler: Dolar je vlivem přetrvávající nejistoty nejsilnější od roku 2016

Obchodování na finančních trzích se tento týden neslo ve znamení opětovného nárůstu averze k riziku. Důvody pro to lze zmínit dva. Jednak je to pokračující šíření covidu v Číně, která vlivem politiky nulové tolerance tamní vlády přistoupila k silným omezením ekonomiky. To se pravděpodobně promítne v dalším narušení globálních dodavatelských řetězců a zpomalí růst světové ekonomiky. Druhým důvodem je pozastavení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska, které zvyšuje obavy i ostatních evropských států. Zvýšená nejistota pomohla americkému dolaru k dalšímu posílení. Proti euru během týdne získal dalších zhruba 2,5 procenta, když se dnes obchodoval poblíž 1,053 USD/EUR. Takto silný byl dolar naposledy v roce 2016.

Americké měně pomáhají i sázky investorů na výrazné utahování měnové politiky Fedu v následujících měsících v důsledku výrazné inflace. Výnos na desetiletém americkém dluhopisu se již nyní pohybuje mírně pod třemi procenty, kde byl naposledy v roce 2018. Cena ropy Brent na začátku týdne, kdy se objevily zprávy o možném zpřísnění covidových restrikcí v Číně, klesla k 100 dolarům za barel, s informacemi o přerušení dodávek plynu do Ruska se však vrátila k 110 USD/barel. Samotná cena zemního plynu se na evropském spotovém trhu držela kolem 100 EUR/MWh.

Z hlediska makroekonomických dat byla tento týden sledována především ta o vývoji spotřebitelských cen a HDP. První odhad německé inflace za duben ukázal na její další akceleraci. Meziroční růst spotřebitelských cen v harmonizovaném vyjádření zrychlil z 7,6 na 7,8 procenta, zatímco se čekala stagnace na březnové úrovni. Stejné očekávání analytici měli i v případě celoevropské inflace, zde se však naplnilo, když meziroční růst spotřebitelských cen stagnoval na úrovni 7,5 procenta. Ve středoevropském regionu pak výrazně překvapila polská inflace, která zrychlila z 11,0 na 12,3 procenta, čekalo se přitom 11,4 procenta. Data o vývoji ekonomické aktivity v prvním čtvrtletí byla vesměs horší, než se čekalo.

V případě americké ekonomiky byl očekáván mezičtvrtletní růst HDP o jedno procento anualizovaně, ve skutečnosti však došlo k poklesu o 1,4 procenta. Mírně za odhady zaostaly i ekonomiky Francie a Španělska, zatímco ta německá a italská se vyvíjely v souladu s očekáváními. Pro čtyři největší evropské ekonomiky však shodně platí, že jejich výkon byl v prvním čtvrtletí relativně slabý a oproti čtvrtému čtvrtletí loňského roku v podstatě stagnoval. Česká ekonomika si vedla o něco lépe, když vzrostla mezičtvrtletně o 0,7 procenta a mírně překonala očekávání trhu. Zveřejněna v tomto týdnu byla i řada indikátorů ekonomického sentimentu. Zatímco důvěra v podnikatelském sektoru zaznamenala nárůst, u spotřebitelů došlo dalšímu zhoršení a jejich důvěra je nejnižší za posledních několik let. Vliv na to má vyšší míra nejistoty a rychlý růst spotřebitelských cen.

Výprodejní tlak rizikovějších aktiv se nevyhnul ani české koruně. Ta během týdne oslabila asi o jedno procento na dnešních zhruba 24,58 CZK/EUR. Tuzemské měně nepomohly ani komentáře centrálních bankéřů, kteří před započetím mediální karantény vyjadřovali své pohledy na další vývoj úrokových sazeb. Komentáře to však byly dosti rozdílné a indikují, že diskuze na zasedání bankovní rady příští týden ve čtvrtek může být hodně živá. Zatímco Tomáš Holub by úrokové sazby zvyšoval alespoň o půl procentního bodu, viceguvernér Mora si dokáže představit i jejich stabilitu. Druhý z viceguvernérů Tomáš Nidetzký očekává zvýšení úrokových sazeb v rozmezí čtvrt až půl procentního bodu, v souladu s tím guvernér Rusnok již dříve uvedl, že předpokládá pouze „kosmetické“ zvýšení sazeb. Vyšší názorová rozpolcenost v bankovní radě jen dokresluje dilema měnové politiky v prostředí stagflačního vývoje ekonomiky.

My čekáme, že ČNB příští týden ve čtvrtek zvýší repo sazbu o půl procentního bodu na 5,5 procenta. Zhruba stejné očekávání mají i investoři na finančním trhu. V předstihu před tuzemskou centrální bankou zasedala tento týden ta maďarská. V souladu s očekáváními zvýšila základní úrokovou sazbu o celý jeden procentní bod. Maďarskému forintu to však nepomohlo a stejně jako polský zlotý v průběhu týdne oslaboval.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

29. dubna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1653 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál