Jaromír Gec: Zvýšená nejistota nahrává dolaru

Jaromír Gec: Zvýšená nejistota nahrává dolaru

Americký HDP v prvním čtvrtletí sice výrazně zpomalil svoje mezičtvrtletní tempo růstu, to však souvisí zejména s vysokou základnou čtvrtého čtvrtletí danou masivní tvorbou zásob. Německá HICP inflace v dubnu pravděpodobně vyrovnala březnový historický rekord a dosáhla i s přispěním snížení spotřební daně z pohonných hmot meziročních 7,6 %. Na trzích ale stejně jako v předchozích dnech bude rezonovat hlavně rostoucí nejistota ohledně dalšího vývoje kolem narušených dodávek ruského plynu do Evropy a šíření Covidu v Číně. Z rizikové averze by měl dál těžit dolar, naopak měny středoevropského regionu a rozvíjejících se trhů pravděpodobně i dnes zůstanou pod tlakem.

Americká ekonomika na začátku roku solidně rostla

Mezičtvrtletní růst HDP v USA v prvním čtvrtletí patrně výrazně zpomalil. To je však dáno především vysokou srovnávací základnou loňského závěrečného čtvrtletí, kdy ekonomická aktivita vzrostla (anualizovaně) mezičtvrtletně o 6,9 %. Z hlediska struktury očekáváme, že k růstu HDP přispěla zejména spotřeba domácností, fixní investice a vládní výdaje. Opačným směrem by měla působit tvorba zásob (která ve čtvrtém čtvrtletí přispěla k růstu o 6,9 % celými 5 pb) a prohlubující se schodek zahraničního obchodu. Bez vlivu zásob předpokládáme zrychlení anualizované q/q dynamiky HDP na 2,1 % oproti 1,5 % ve 4Q, což indikuje, že americká ekonomika navzdory další pandemické vlně na začátku letošního roku solidně rostla.

V Německu dnes bude zveřejněna dubnová inflace. Spotřebitelské ceny si podle nás i trhu meziročně připsaly stejně jako v březnu 7,6 %, avšak při znatelném zpomalení meziměsíčního tempa růstu cen z 2,5 % na 0,4 %, na čemž se patrně podepsalo i snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Inflace by následně mohla vrcholit v průběhu léta nad 8 %, a to především v souvislosti s postupným průsakem válečného nárůstu cen energií do spotřebitelských cen.

Válka sráží náladu německých spotřebitelů

Důvěra německých spotřebitelů se výrazně zhoršila. Květnový spotřebitelský sentiment nejen že výrazně zaostal za tržním očekáváním, ale dokonce dosáhl vůbec nejnižší hodnoty od počátku měření v roce 2005. Na domácnosti tak patrně začínají viditelně doléhat obavy o dopady válečného konfliktu na Ukrajině do inflace a poklesu jejich kupní síly.

ČNB čeká příští týden složitá debata. V rozhovoru pro Reuters to uvedl viceguvernér ČNB Marek Mora. Podle něj ČNB nyní stojí před otázkou, zda a jak moc ještě zvyšovat úrokové sazby kvůli rostoucí inflaci, když pokles reálných příjmů bude chladit domácí poptávku. Konkrétní ohledně vývoje úrokových sazeb na příštím zasedání však Mora příliš nebyl. „Dovedu si představit, že teď v květnu nebudeme zvyšovat sazby vůbec. Ale dovedu si také představit, že zvýšíme třeba o procentní bod. Nezdá se mi to moc pravděpodobné, ale může se to stát.“ řekl. Další nárůst úrokových sazeb včera nevyloučil ani druhý z viceguvernérů Tomáš Nidetzký, který očekává jejich růst o 25-50 bb. Jako pravděpodobnou označil přibližnou stabilitu základní sazby ve zbytku roku. My očekáváme na zasedání příští čtvrtek navýšení základní dvoutýdenní repo sazby o dalších 50 bb na 5,5 % a následné setrvání základní sazby na této úrovni do 1Q23.

Dolar dál těží ze zvýšené rizikové averze na trzích. Včera si k euru připsal další bezmála 1 %, a byl tak nejsilnější za posledních více než 5 let. Akcie včera mírně korigovaly ztráty z předchozích dní v souvislosti s obavami z dopadů omezení dodávek plynu z Ruska do Evropy, šíření Covidu v Číně a agresivního naladění Fedu ohledně budoucího utahování měnové politiky. Zvýšená volatilita panuje od středy na devizových trzích měn středoevropského regionu, kde byla hlavním spouštěčem skokového oslabení zpráva o přerušení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska. Vzhledem k téměř 100% závislosti České republiky na plynu z Ruska a absenci alternativních dodavatelů se oslabení pochopitelně nevyhnulo ani české koruně. Ta včera středeční ztrátu sice nepatrně korigovala, stále se ale pohybovala nad hladinou 24,50 CZK/EUR.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

28. dubna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.0021 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál