Michal Brožka: Dnes na prvním místě geopolitika a korporátní výsledky

Michal Brožka: Dnes na prvním místě geopolitika a korporátní výsledky

Zveřejňovaná data dnes pravděpodobně žádný impuls nedodají. Finanční trh tak bude sledovat geopolitiku a firemní výsledky.

 

 

 

Dnešní makro-kalendář impuls nepřinese

Dnešní makroekonomický kalendář patří jen druhořadým datům. Zítřek přinese mnohem zajímavější údaj o inflaci za duben v Německu a první odhad HDP v USA za Q1. Finanční trh tak bude dnes především sledovat sezónu zveřejňování korporátních výsledků a geopolitické faktory. Na středoevropské měny by ještě mohly doléhat včerejší zprávy o zastavení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska.

S blížícím se zasedáním ČNB příští týden bychom ještě dnes a zítra mohli slyšet výroky jejích členů před tím, než začne mediální karanténa. My v naší nově vydané prognóze (viz https://t.co/aRv87d4pgO) počítáme se zvýšením hlavní úrokové sazby na začátku května na 5,5 % a poté s její stabilitou do Q1 2023. Vývoj inflace by nabádal k většímu zvýšení, které ale bankovní rada nebude plně realizovat kvůli charakteru vnějšího šoku a obavám z dopadu na ekonomiku. Zpomalení inflace na inflační cíl tak bude pode nás trvat až do roku 2024. V roce 2023 čekáme průměrnou inflaci 7,2 %. V kontextu včerejších událostí nutno dodat, že naše prognóza nepočítá s přerušením dodávek plynu do ČR.

Holub z ČNB indikuje další růst sazeb

Člen bankovní rady Tomáš Holub se v rozhovoru pro agenturu Bloomberg vyjádřil, že ČNB musí pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb, a to navzdory rizikům pro hospodářský růst. Na příštím zasedání v květnu by podle něj měla být hlavní sazba zvýšena alespoň o 50 bb. Holub očekává, že příští prognóza ČNB, která bude zveřejněna v květnu, bude více stagflační než ta předchozí. Zatímco inflace podle Holuba v nejbližších měsících zrychlí, exportně orientovaná ekonomika jako celek bude pravděpodobně stagnovat po většinu roku. „S inflací na 13 % a rostoucí a velmi těsným trhem práce by pro mě bylo těžké nesoustředit se na redukování inflace jen proto, že by to mohlo mírně zvýšit nezaměstnanost“ řekl Holub.

České koruně jestřábí vyjádření z ČNB nikterak výrazněji nepomohlo. Ta naopak společně s ostatními středoevropskými měnami opět slábla nad hladinu 24,50 CZK/EUR. Maďarská centrální banka nepřekvapila, když zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 100 bb na 5,40 %. Překvapením byl naopak údaj o temním růstu průměrné mzdy za únor ve výši 31,7 %, když se čekalo 14,0 %. Hlavním negativním impulsem pro regionální měny pak byly spekulace o zastavení dodávek plynu z Ruska do Polska, které se během večera potvrdily. Polský zlotý proti euru včera oslabil o 1,6 %. Česká koruna ztratila 0,8 % a maďarský forint 1,4 %, nicméně zde se značná část ztrát odehrála již před zprávami o dodávkách plynu.

Ani vývoj akciových trhů včera dobrou náladu neindikoval. Jak v USA, tak v Evropě zde převážily ztráty.

Zdroj informací

Michal Brožka, Senior Economist, Investment Banking, Komerční banka

Datum

27. dubna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.4849 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál