Jan Vejmělek: Reakce evropských spotřebitelů byla v březnu přehnaná

Jan Vejmělek: Reakce evropských spotřebitelů byla v březnu přehnaná

Na rozdíl od trhu se domníváme, že prudká reakce spotřebitelů na vysoké ceny energií a válku na Ukrajině byla v březnu přehnaná a dubnové číslo bude ve znamení korekce. Finální březnová čísla inflace v eurozóně přinesou naději, že nyní již máme inflační vrchol za sebou. Polsko přinese i pro nás klíčové číslo březnové průmyslové produkce. Navzdory zahájení války na Ukrajině nejsou tržní očekávání nijak extrémně pesimistická.

 

 

Inflace v eurozóně již může mít vrchol za sebou

Finální čísla březnové inflace v eurozóně by měla potvrdit již zveřejněné předběžné statistiky. Z hlediska struktury předpokládáme, že za březnovým cenovým vzestupem budou z plných tří čtvrtin stát ceny energií. To ve světle invaze Ruska na Ukrajinu a následné silné reakce komoditních trhů asi není překvapivé. Nicméně příspěvek dražších energií k celkové meziroční inflaci by měl tímto vrcholit a stejné čekáme také od samotného ukazatele meziroční inflace. Vzhledem k válce na Ukrajině a protipandemickým opatřením v Číně se ale pro nejbližší měsíce může zhoršit problém v dodavatelských a výrobních řetězcích. Celková meziroční inflace se tak v eurozóně až do podzimu udrží nad sedmi procenty, v průměru se letos bude pohybovat na 6,7 %. Příští rok by ale měla zpomalit na průměrných 2,7 %.

Důvěra domácností v eurozóně reagovala v březnu na napadení Ukrajiny ze strany Ruska podle nás přehnaně, za duben tedy očekáváme korekci. To ale nic nemění na situaci, že na domácnosti nejistota související s válkou a zejména zdražující energie negativně dopadají.

Regionální kalendář dnes přináší zejména polská data z průmyslu. U cen průmyslových výrobců se stejně jako v tuzemsku či Německu dá ve světle zahájení války na Ukrajině předpokládat významný meziměsíční vzestup, zejména kvůli dražším energiím. Důležitější budou statistiky polské průmyslové výroby za březen. Hodně napoví, jak situace v tomto měsíci vypadala v průmyslovém sektoru u nás. Z pohledu vývoje kurzu koruny ale nepředpokládáme zásadnější dopad.

Kurz tuzemské měny se od začátku druhé dubnové dekády stabilizoval v pásmu mezi 24,40-50 CZK/EUR. K opuštění tohoto pásma bude třeba nějakého impulsu. Ten může přijít jak z válečné fronty, tak třeba i od tuzemských centrálních bankéřů. Ti budou až do poloviny příštího týdne zaplňovat mediální prostor před tím, než jim začne karanténa.

Březnová průmyslová inflace na maximech

Válka na Ukrajině a dramatický nárůst cen energetických komodit se projevily ve značných nárůstech cen průmyslových producentů, jak ukázaly včerejší statistiky. Data za Německo i eurozónu navíc výrazně překonala tržní očekávání. To se projevilo na kurzu eura, které mělo tendenci k dolaru posilovat. V tomto duchu vyzněla i poměrně jestřábí vyjádření evropských centrálních bankéřů (Kazaks, Nagel), když oba vidí šanci na brzké ukončení programu odkupu aktiv a zahájení cyklu zvyšování eurových úrokových sazeb.

Na korunovém trhu nadále panuje klid, kurz se včera držel v úzkém pásmu mezi 24,40 až 24,45 CZK/EUR s tendencí k mírnému posilování. V samotném závěru seance se kurzu podařilo dostat těsně pod 24,40 CZK/EUR. I čeští obchodníci se dočkali rychlejšího než očekávaného vzestupu cen průmyslových výrobců. Proti tomu přišel relativně umírněný komentář od guvernéra ČNB. J. Rusnok uvedl, že nemůže vyloučit další zvýšení sazeb, to ale podle něj bude už pouze kosmetické. Tím nadále chápeme zvýšení o 50 bb na finálních 5,50 %, kde by se klíčová sazba ČNB měla podle nás udržet minimálně do konce letošního roku. Rusnok očekává i debatu o využití kurzu koruny, bankovní rada ale podle něj bude v tomto ohledu opatrná.

Zdroj informací

Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Datum

21. dubna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.5042 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál