Martin Gürtler: ECB by již mohla zmínit termín konce kvantitativního uvolňování

Dnes zasedá Evropská centrální banka, která by již mohla naznačit, kdy se můžeme dočkat konce kvantitativního uvolňování. Podle nás program odkupu aktiv APP skončí v červnu, což by mělo umožnit centrální bance začít zvyšovat úrokové sazby ve druhé polovině letošního roku. Důvodem pro rychlejší utahování měnové politiky je inflace, která v březnu opět zrychlila, a to na 7,5 %. To bylo výrazně více než se čekalo. Z dat dnes budou sledovány především maloobchodní tržby z USA. Ty by měly zaznamenat nárůst meziměsíční dynamiky, který však z části souvisel s rychlým růstem spotřebitelských cen.

Maloobchodní tržby v USA pokračují v růstu

Hlavní událostí dneška je zasedání Evropské centrální banky. Ta by již mohla finanční trhy začít připravovat na brzké ukončení programu nákupů aktiv. Nákupy v rámci pandemického programu PEPP již centrální banka ukončila, teď je na řadě standardní program APP. V rámci něho by ECB měla tento měsíc nakoupit cenné papíry za 40 mld. USD. V květnu by se měl tento měsíční objem snížit na 30 mld. USD a v červnu pak na 20 mld. USD, čím by podle nás mohl program APP skončit. To by zároveň mělo centrální bance umožnit začít v druhé polovině letošního roku zvyšovat úrokové sazby. Tento krok ECB dosud podmiňovala právě koncem programu kvantitativního uvolňování. V letošním roce počítáme s dvojím zvýšení depozitní sazby o 25 bb, v září a prosinci. Ta by tak na konci roku měla dosáhnout nulové úrovně ze současných -0,5 %.

V příštím roce očekáváme zvýšení všech tří měnově politických sazeb, a to shodně v souhrnu o 75 bb. Mimo konce nákupu nových aktiv bude postupem času muset ECB začít diskutovat také redukci celkové bilanční sumy, jejíž výrazná výše významně přispívá k uvolněnému charakteru evropské měnové politiky. Inflace v eurozóně přitom v březnu dále zrychlila z únorových 5,9 % na 7,5 %, zatímco se čekalo v průměru 6,7 %. Ve druhé polovině letošního roku by sice měl meziroční růst evropských spotřebitelských cen zpomalit, pod 5 % se však podle naší prognózy nedostane. Výrazná nejistota samozřejmě i nadále panuje kolem dopadů války na Ukrajině, a to nejen v případě inflace, ale i reálného výkonu ekonomik. V důsledku toho budou další kroky ECB podmíněny dalším vývojem ekonomických indikátorů.

V USA budou sledovány především výsledky maloobchodních tržeb za březen. Jejich meziměsíční růst podle nás zrychlil v nominálním vyjádření z 0,3 % na 1,1 %. Celkové tržby táhly pravděpodobně v březnu dolů nižší prodeje automobilů, bez nich by tak meziměsíční dynamika měla být ještě o něco vyšší (1,4 %). Poptávka sice zatím zůstává relativně robustní, velkou měrou se však na vyšších maloobchodní tržbách, jejichž statistiky jsou v USA zachyceny v nominálním vyjádření, odráží také rychlý růst spotřebitelských cen.

Sazby ČNB čeká podle Rusnoka již jen mírné zvýšení

Guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru pro DVTV uvedl, že úrokové sazby sice pravděpodobně ještě dále porostou, avšak pouze mírně. Zmínil přitom skutečnost, že centrální banka musí nyní opatrněji zvažovat každý krok, když další možné zvýšení sazeb se v ekonomice projeví s minimálně ročním zpožděním. V důsledku toho se také předchozí zpřísnění měnové politiky začne na inflaci projevovat až ve druhé polovině letošního roku. To podle Rusnoka povede ke zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen skrze nižší domácí cenové tlaky, které však budou z části překryty cenovým šokem v důsledku války na Ukrajině. Tuzemská inflace tak podle něj zůstane do konce roku vysoce nad dvouprocentním cílem. Rusnok také uvedl, že další kroky měnové politiky ČNB budou záviset na charakteru dat přicházejících z ekonomiky. Slova guvernéra ČNB jsou v souladu s naší prognózou, která pro květen očekává zvýšení úrokových sazeb o 50 bb na 5,5 % a poté jejich stabilitu minimálně do konce tohoto roku.

Na nově zveřejněná makroekonomická data byl včerejšek poměrně chudý. Běžný účet tuzemské platební bilance skončil v únoru schodkem 5,84 mld. Kč, zatímco trh čekal schodek ve výši 3,5 mld. Kč. Oproti lednu se jedná o výrazné zhoršení, které již v minulém týdnu indikoval vývoj bilance zahraničního obchodu. Exportní stranu nadále tíží problémy v dodavatelských řetězcích, zatímco na importy pravděpodobně dopadá vysoká inflace, která omezuje poptávku. Na schodek běžného účtu však významně působilo i záporné saldo důchodů, které tradičně odráží výplatu dividend do zahraničí a v únoru rovněž působily platby do rozpočtu EU. V USA byl zveřejněn březnový vývoj cen průmyslových výrobců, které vzrostly opět více, než se čekalo. Meziměsíčně jejich růst zrychlil z 0,9 % na 1,4 %, zatímco se čekalo 1,1 %. V meziročním vyjádření byly ceny ve výrobním sektoru vyšší v průměru o 11,2 %.

Koruna se včera pohybovala poblíž hodnot z předchozího dne, když včerejšek nepřinesl významné kurzotvorné informace. Vůči euru se obchodovala kolem 24,44. S jen minimálními pohyby se vyvíjely také dvě zbylé měny středoevropského regionu, polský zlotý a maďarský forint, a stejně tak i kurz eura k dolaru. Akciové trhy v průběhu evropského obchodování klesaly tempem kolem 1 %, když se investoři se začínající výsledkovou sezónou začínají obávat o výsledky jednotlivých firem v důsledku rusko-ukrajinské války a dopadů vysoké inflace.