Jaromír Gec: Válka na Ukrajině doléhá na inflaci i sentiment

Německý ZEW index za duben dnes pravděpodobně ukáže na další oslabení sentimentu, na který dopadají obavy z dopadů sankcí na německé firmy, ale i pokles kupní síly domácností v důsledku vysoké inflace. V USA dnes bude zveřejněna spotřebitelská inflace za březen. Ta podle našeho odhadu meziročně vystoupala na 8,4 %, tedy na nejvyšší hodnotu za více než 40 let. K meziměsíčnímu růstu o 1,1 % patrně nejvíce přispěl skokový nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Inflace v USA potvrdí jestřábí naladění Fedu

Německý ZEW index v dubnu zaznamená další zhoršení. Složka očekávání se sice po propuknutí války na Ukrajině propadla již v březnu, meziměsíčně dokonce nejvíce od roku 1991, přesto očekáváme její další viditelný pokles. Hlavním důvody vidíme v obavách o negativní dopady sankcí na německou ekonomiku, ale i další „válečný“ nárůst cen energií, který umocnil již dříve zvýšené inflační tlaky oslabující domácí poptávku.

Inflace ve Spojených státech v březnu zřejmě opět zrychlila. Ceny pohonných hmot byly ve srovnání s únorem o 17 % vyšší, což bude pravděpodobně nejvýznamnější faktor, který přispěje k meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen o 1,1 %. V meziročním srovnání pak inflace vyšplhá na 8,4 %. Vysoká zůstane i jádrová inflace, která by podle nás měla v březnu dosáhnout 6,5 %. Statistika tak celkově zřejmě potvrdí očekávání razantního utahování měnových podmínek v USA. My na květnovém zasedání očekáváme zvýšení sazeb o 50 bb a formální oznámení záměru snižovat bilanční sumu.

Česká inflace dále na vzestupu

Tuzemská inflace byla v březnu nejvyšší za posledních 24 let. Meziročně zrychlila na 12,7 %, a to při meziměsíčním růstu cen o 1,7 %. Data tak mírně překonala tržní očekávání, která byla nastavena na 1,4 % m/m a 12,4 % y/y. Za meziměsíčním zdražováním tentokrát stály hlavně ceny pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Dle včera zveřejněných statistik o cenách zahraničního obchodu v ČR došlo potom v únoru k dalšímu rozevření nůžek mezi růstem vývozních a dovozních cen v neprospěch vývozních cen, což není příliš dobrý signál pro tuzemský export ani další vývoj kurzu koruny.

Vývoj na trzích se nesl hlavně v duchu dalších sázek na růst úrokových sazeb. Tržní sazby se včera zvýšily nejen v USA, ale před čtvrtečním rozhodnutím ECB o nastavení měnové politiky zejména v eurozóně. Dolar se tak včera odpoledne obchodoval na jen nepatrně slabší úrovni lehce pod 1,09 USD/EUR. S evropskými se svezly i domácí tržní úrokové sazby, které byly podpořeny i o něco vyššími inflačními čísly. Koruna se celý den obchodovala v poměrně úzkém pásmu 24,39-24,50 CZK/EUR. Téměř beze změny včera uzavřel i maďarský forint. Ke společné evropské měně tak z regionu viditelně ztratil pouze polský zlotý. Prostředí rostoucích sazeb neprospělo náladě na akciových trzích, které nový týden začaly na obou stranách Atlantiku v červených číslech.