Tuzemská míra inflace v březnu dále zrychlila, když po únorových 11,1 tentokrát dosáhla 12,7 % meziročně a je nejrychlejší od února roku 1998. Překonala tak odhad trhu (12,4 %) i ten od České národní banky (9,8 %), byť právě centrální banka je v tomto ohledu ve značné nevýhodě, jelikož je její poslední prognóza již přes dva měsíce stará. Oproti předchozímu měsíci české spotřebitelské ceny poskočily o 1,7 %.
Zdražování šlo opět na vrub trojici „obvyklých podezřelých“. Oddíl Bydlení, který zahrnuje i raketově rostoucí ceny vytápění, si meziročně připsal 17,6 % a vzhledem ke své významné váze do celkové inflace přispěl 4,5 procentními body. Za ním následuje oddíl Doprava, kde jsme byli svědky dramatického růstu cen pohonných hmot, s meziroční inflací na úrovni 21,6 %, což stačilo na příspěvek na úrovni 2,3 procentního bodu. Inflační trojlístek pak uzavírají Potraviny a nealkoholické nápoje, kde bylo meziročně dráže o 7,7 %, což do celku přispělo 1,4 procentním bodem. Dlužno ovšem dodat, že ceny rostly téměř ve všech sledovaných kategoriích s jedinou výjimkou, a to u Pošt a telekomunikací, kde došlo ke zlevnění o 0,1 %.
Březnový výsledek potvrzuje očekávaný trend, tedy že tuzemské zdražování je taženo primárně energetickými surovinami. Ty se kromě vytápění obydlí propisují hlavně do pohonných hmot, které meziročně vystřelily na ceně i více než 50 %. Druhým významným zdrojem inflace jsou pak potraviny, kde byl tento vývoj očekávatelný, jelikož zemědělské komodity na trzích zdražovaly již delší dobu.
Příliš povzbudivý není ani výhled do nejbližší budoucnosti. Ropa a hlavně pak zemní plyn zůstávají vlivem pokračujícího konfliktu na Ukrajině na vysokých cenách, což se bude propisovat do účtů čím dál většího množství českých domácností s tím, jak jim budou dobíhat období fixace. Kosmetického zlepšení bychom se snad mohli dočkat alespoň u pohonných hmot, jelikož právě ropa již přece jen vykazuje známky mírného uklidnění, a do inflačních statistik u ní brzy začne promlouvat vyšší srovnávací základna z loňského post-pandemického oživení. Naopak inflační tlaky ze strany potravin budou v nejbližší době patrně dále zesilovat a neodpočineme si od nich ani na delším horizontu, kde je zesílí výpadek dodávek komodit i například hnojiv z Ruska a Ukrajiny. Vlnu zdražování pak očekáváme i od cen nájmů, které potáhne rostoucí poptávka po tomto typu bydlení.
Česká inflace tak podle nás dosud vrcholu nedosáhla, a očekáváme jej v letních měsících, kdy by se mohla přiblížit 16 %. Ve druhém pololetí by pak měla mírně klesat, což ovšem bude do značné míry dáno čistě statistickým efektem vyšší srovnávací základny z loňského podzimu, kdy ceny již začaly růst. Za celý letošní rok tak má inflace aktuálně namířeno minimálně k 13 %, rizikem je však spíše hodnota vyšší.
Vít Hradil, hlavní ekonom, CYRRUS, a.s.
11. dubna 2022