Česká republika je jednou ze zemí, které mají bohatou historii a tradice. Proto můžeme být hrdí na spousty nemovitých kulturních památek, některé dokonce označované jako národní kulturní památky, které máme rozeseté po celé zemi. Mnohé národy by nám mohly závidět.
V době socialismu byly tyto objekty, kterými jsou například zámky, hojně využívány pro funkce občanské vybavenosti, jako domovy důchodců, školky, dětské domovy, či pro ubytování dětí na škole v přírodě a podobně. Tato doba se na některých objektech významně podepsala, mnohé z nich byly necitlivě zrekonstruovány, či oholeny na zeď. Zdá se to být smutnou zprávou, pro nás architekty je to však prázdné malířské plátno, které nám umožňuje hledat dokonalý kompromis mezi novým a starým.
V současné době jsou historické objekty kupovány cizími investory z jiných zemí, což je někdy vnímáno negativně. Je však třeba si uvědomit, že nemovitost si nikdo nesbalí a neodnese, má prostě svoje místo a je pevně spojená s naší zemí. Tudíž všechny investované prostředky jsou investovány do našeho kulturního dědictví, proto bychom si toho měli vážit. Tyto objekty mají své kořeny před mnoha staletími a přežijí nás všechny, pokud se o ně budeme starat.
Základní otázkou je správný a citlivý přístup k tak významnému objektu. Tento přístup kontrolují orgány státní správy památkové péče, ať se jedná o Národní památkový ústav či místní úřady památkové péče. Z toho jednoduše plyne, že není možné si s objektem dělat, co se komu zamane. Buďme tedy rádi, když se najde investor, klidně i z druhého konce světa, který vdechne památce nový život a věnuje mu náležitou péči, tudíž i nemalé finanční prostředky, a prodlouží její životnost zase o pár desítek let a díky tomu se naše další generace budou mít na co odkazovat.
Úžasné na rekonstrukci takovýchto objektů je, že rekonstrukcí můžeme vstoupit do tak daleké minulosti a zaznamenat tak odkaz naší doby, která se zapíše do historického vývoje objektu. Stejně jak tomu bylo v době renesance či baroka, kdy mnohé objekty dostávaly úplně novou tvař, kterou dnes obdivujeme a stejně tak zase náš vstup budou obdivovat naši potomci, či další generace. Stejně tak významné šlechtické rody, které objekty vlastnily, nebyly pouze Češi, ale i cizinci, kteří investovali do přestaveb či výstaveb a díky nim máme naše současné kulturní dědictví.
Některé památky se vracejí do původního stavu, některým se dává tvář nová. Přes to všechno je potřeba k těmto obnovám přistupovat svědomitě a s velkým respektem. Jsme přesvědčeni, že jednou z ukázkových rekonstrukcí zámku odkazující na naši dobu bude připravovaná rekonstrukce zámku Protivín, který se zařadí jako první do řetězce THE ORB obsahující 12 unikátních sídel rozmístěných po celém světě.
Zámek Protivín má za sebou významný historický vývoj od gotiky, přes renesanci, baroko, rokokovou vestavbu interiéru, ale i zařazení na seznam objektů s občanskou vybaveností, kdy prošel celkovou rekonstrukcí, poté stál 30 let bez povšimnutí a pro nás se tak vytvořilo nové plátno, na které můžeme kreslit. Díky tomu máme prostor hledat dokonalé prolnutí historie a současného přístupu k architektuře. Uvědomujeme si, jak významnou věc držíme jako architekti v rukou a že píšeme kus budoucí historie zámku. Každému detailu a výběru materiálu věnujeme speciální péči a vše řešíme v úzké spolupráci s orgány památkové péče.
Díky královské platformě Royal Capital Club, kterou založil Faris Petra, můžeme této památce vrátit svou původní funkci, pro kterou byla navržena a tou je sídlo významného rodu.
Věra Nagyová, architektka a představitelka projektu The Orb
7. dubna 2022