Martin Gürtler: Únorový výkon průmyslu byl slabý jak v ČR, tak i Německu

Martin Gürtler: Únorový výkon průmyslu byl slabý jak v ČR, tak i Německu

Produkce tuzemského průmyslu podle včera zveřejněných dat v únoru klesla meziměsíčně o 2,4 % a pokles by podle nás měly indikovat i dnešní data z Německa. Čekáme snížení tamní průmyslové výroby meziměsíčně o 0,2 %. Vlivem opětovného zhoršení problémů v dodavatelských řetězcích zůstane vývoj ve výrobním sektoru pravděpodobně utlumený i v dalších měsících. ČNB dnes zveřejní stav devizových rezerv za březen, kdy intervenovala proti oslabující koruně. Z politických událostí bude finanční trh sledovat především vývoj na poli dalšího kola sankcí Západu vůči Rusku.

 

Dnes se dozvíme, jak moc ČNB zasáhla proti oslabující koruně

Dynamika průmyslové produkce by se v únoru měla snížit také v Německu. Očekáváme nepatrný meziměsíční pokles výroby o 0,2 % po předchozím růstu o 2,7 %. Zatímco první dva měsíce letošního roku byly ve znamení zmírňujících se problémů v dodavatelských řetězcích, březen, jak píšeme podrobněji níže, pravděpodobně přinesl jejich opětovné zhoršení. V ČR bude zajímavé sledovat březnová data o vývoji devizových rezerv ČNB, která by nám měla poodhalit, jak moc proti oslabující koruně centrální banka na začátku března zasáhla. Politickým tématem číslo jedna zůstává válka na Ukrajině, a především pak další kolo sankcí, které Západ vůči Rusku chystá. K tématu americké měnové politiky by měl dnes odpoledne vystoupit člen FOMC James Bullard. Ze včera zveřejněného zápisu z posledního zasedání Fedu vyplývá odhodlání tamních centrálních bankéřů urychlit tempo zpřísňování měnové politiky za předpokladu přetrvávajících silných inflačních tlaků, a to jak prostřednictvím výraznějšího zvýšení úrokových sazeb, tak i pomocí redukce bilanční sumy. Trh již nyní započítává pro květnové zasedání zvýšení sazeb o 50 bb a lze předpokládat, že na tomto jednání Fed představí také plán na snižování objemu držených aktiv.

Průmyslová produkce v únoru klesla meziměsíčně o 2,4 %

Výkon tuzemského průmyslu zaostal v únoru za očekáváními. Meziročně průmyslová produkce klesla o 0,3 %, zatímco analytici v průměru očekávali její zvýšení o 2,5 %. V porovnání s lednem pak byla po sezonním očištění nižší o 2,4 %. Na tomto poklesu se podílela zejména výroba motorových vozidel, kde se produkce snížila meziměsíčně o 6,7 %, zatímco ještě v lednu o 7,7 % rostla. Nadále tak platí, že vývoj produkce v automobilovém průmyslu je hodně volatilní a závislý na dodávkách výrobních vstupů. Dodavatelské řetězce na začátku roku fungovaly podle řady ukazatelů lépe, březen však pravděpodobně přinesl opětovné zhoršení problémů na úroveň z konce loňského roku. To souviselo s vypuknutím války na Ukrajině a také s opětovným šířením covidu v Číně, která v rámci politiky nulové tolerance zavedla silná omezení.

Další měsíce tak nejspíše opět budou ve znamení utlumeného vývoje průmyslu. Na to ukazují i počty továrních objednávek v Německu, které se v únoru snížily o 2,2 %. Ruku v ruce se slabým průmyslem zaostala za očekáváními také tuzemská bilance zahraničního obchodu. Ta skončila ve schodku 4,4 mld. Kč, zatímco se čekal přebytek ve výši 6 mld. Kč. Ve svižném růstu v únoru naopak pokračovala stavební výroba, která se zvýšila meziměsíčně o výrazných 4,8 %. Pomohl jí k tomu hlavně růst v oblasti inženýrského stavitelství, který pravděpodobně souvisel s vyššími vládními investicemi. Také ve stavebnictví však může být další vývoj negativně ovlivněn výše zmíněními globálními faktory.

Polská centrální banka překvapila výrazným zvýšením úrokových sazeb. Základní úrokovou sazbu zvedla o celý jeden procentní bod na 4,5 %, tedy dvojnásob, než se čekalo. Důvodem jsou silné inflační tlaky, které by podle centrální banky mohly ohrozit naplňování inflačního cíle na horizontu měnové politiky. V březnu meziroční inflace v Polsku vystoupala na 10,9 %, což bylo oproti tržnímu konsensu o zhruba procentní bod více. Další kroky se budou podle polské centrální banky odvíjet od charakteru dat přicházejících z ekonomiky, především pak s ohledem na dopady rusko-ukrajinského konfliktu na tamní ekonomiku. Centrální bankéři rovněž zdůraznili, že jsou připraveni nadále intervenovat proti oslabujícímu zlotému.

Koruna včera vůči euru ztratila zhruba 0,4 % a obchodovala se kolem 24,44 CZK/EUR. Oslaboval celý region, působit však mohly i slabší data z průmyslu. Korunové sazby mírně rostly, pravděpodobně však hlavně v důsledku dalšího nárůstu dolarových sazeb. Nejhůře ze středoevropského regionu včera dopadl maďarský forint, který k euru oslabil o cca 0,7 %. Naopak polský zlotý ztratil jen asi 0,2 %, když proti globálním vlivům působilo výše zmíněné zvýšení sazeb tamní centrální banky. Kurz eura k dolaru zůstal téměř beze změny.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

7. dubna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.3568 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál