Federální rezervní systém (Fed) obvykle zvyšuje úrokové sazby ve čtvrtbodových intervalech. Toto období však není typické: stačí si uvědomit, že spotřebitelské ceny rostou nejrychleji za posledních 40 let. Je třeba také připomenout, že ještě před dvěma lety představitelé Fedu předpovídali, že úrokové sazby nebudou zvýšeny nejméně do roku 2024. V současné době investoři očekávají jen v letošním roce ještě šest zvýšení úrokových sazeb.
V letech 1994/1995 Fed zvýšil úrokové sazby o půl procentního bodu nebo více na čtyřech po sobě jdoucích zasedáních. Tato série rychlého zvyšování sazeb přispěla ke zmatkům na finančních trzích, když se rozplynuly trhy s dluhopisy a došlo ke krachu hedgeových fondů. O několik měsíců později byl Fed nucen změnit kurz a snížit úrokové sazby.
„Je zřejmé, že je naléhavě nutné vrátit nastavení měnové politiky na neutrálnější úroveň,“ řekl tento týden předseda Fedu Jerome Powell na akci Národní asociace pro podnikovou ekonomiku.
Cenový index výdajů na osobní spotřebu vzrostl v únoru oproti stejnému měsíci předchozího roku o 6,4 %, což je nejrychlejší růst od ledna 1982. Další index, který měří inflaci spotřebitelských výdajů a nezahrnuje volatilní výdaje na potraviny a energie, se mezi únorem 2021 a únorem 2022 zvýšil o 5,4 %. Jedná se o nejrychlejší růst od dubna 1983.
Oblíbeným měřítkem inflace Federálního rezervního systému je index PCE a jeho hodnota byla minulý měsíc hluboko pod cílem centrální banky, který se pohybuje kolem 2 %. Federální rezervní systém začátkem tohoto měsíce poprvé od roku 2018 zvýšil úrokové sazby ve snaze zchladit rostoucí ceny.
Vyšší náklady byly způsobeny silnou poptávkou a problémy v dodavatelském řetězci na začátku epidemie COVID-19. Světové komoditní trhy se však od invaze Ruska na Ukrajinu minulý měsíc ocitly doslova ve vývrtce růstu. Podle BEA se náklady na energie v únoru zvýšily přibližně o 26 %. Navzdory nedávnému poklesu vzrostly ceny ropy v USA minulý měsíc přibližně o 9 % a v březnu se dále zvýšily. Tento dopad se projevuje na benzinových pumpách ve Spojených státech.
Z hlediska údajů o inflaci bude hospodářský propad v důsledku ukrajinské krize trvat déle než v únoru. Vzhledem k tomu, že válka nadále poškozuje globální zemědělský dodavatelský řetězec, například ceny potravin v únoru vyskočily o 8 % a očekává se, že po celý rok porostou.
Většina ekonomů, jejichž názory jsou veřejně dostupné, očekává, že inflace dosáhne vrcholu v prvním čtvrtletí a poté bude do konce roku postupně klesat. Není však jasné, zda byl únor vrcholem.
Analýza ekonomů Deutsche Bank pod vedením Matthewa Luzzettiho uvádí následující tvrzení: "Nevidíme již šanci, že by Fed dosáhl měkkého přistání. Naopak předpokládáme, že agresivnější zpřísňování měnové politiky uvrhne ekonomiku do recese."
Inflace je rekordně vysoká a spotřebitelské ceny rostou nejrychleji za posledních 40 let. Naděje na rychlý pokles inflace se rozplynuly, částečně v důsledku konfliktu na Ukrajině.
Dobrou zprávou je, že na rozdíl od posledních dvou poklesů Deutsche Bank neočekává těžkou a bolestivou recesi. Banka předpovídá v roce 2024 "mírnou recesi" s nezaměstnaností přesahující 5 %. I tak by však došlo ke ztrátě velkého počtu pracovních míst. Nezaměstnanost byla během dvou fází recese v posledních letech mnohem vyšší: v roce 2020 činila 14,7 % a v roce 2009 byl počet lidí bez práce 10 %.
Jozo Perić, hlavní analytik společnosti Panda Capital s.r.o.
7. dubna 2022