Lucia Žárská: Jakým směrem se vyvíjí „energetická válka“?

Vztahy mezi Ruskem a ostatními státy se v začaly v posledních dnech ubírat různými směry. Zatímco někteří se od této země silně distancují, jiné jsou ve svých vyjádřeních opatrnější a u dalších si dokonce začínáme všímat celkem pevných vztahů. Důvodem je i velká závislost na energetických komoditách, jejichž cena se vyšplhala až na rekordní maxima.

Zdá se, že Rusko není, a dohledné době ani nebude, ochotné přistupovat na kompromisy. Dobře si totiž uvědomuje svoji pozici lídra v dodávání nerostných surovin a vědomě ji využívá. V kritické pozici se tak ocitlo více států. Například Švýcarsko, tedy země, která si zachovává jak politickou, tak vojenskou neutralitu, realizuje až 80 % veškerých obchodů Ruska s nerostnými surovinami.

Ukrajina jako zdroj bohatství

Právě energetická kontrola a výhoda Ruska, co se týče nerostných zdrojů, může být i důvodem k napadení Ukrajiny. Ta totiž disponuje nerostnými zdroji ve vysokých koncentracích. Jedná se o značné zásoby uhlí, železné rudy, zemního plynu, manganu, soli, ropy, grafitu, síry, kaolínu, titánu, niklu, hořčíku, dřeva a rtuti. Ukrajina má také druhé největší známé zásoby plynu v Evropě, kromě ruských zásob v Asii. V přepočtu na zemní plyn má krajina přibližně 1,09 bilionu kubických metrů. Cena zemního plynu za poslední měsíc vzrostla přibližně o 20 %.

Cíl OPECu se neshoduje s izolací Ruska

Ministr energetiky Spojených arabských emirátů, Suhail al-Mazrouei, upozorňuje, že cílem skupiny OPEC+ je stabilizace trhů a zvýšení množství dodávek, což samozřejmě není v souladu s odstavením Ruské federace jakožto dodavatele ropy. Suhail al-Mazrouei z pozice bývalého prezidenta ropné aliance také uvedl, že dodávkám z Ruska se momentálně nemůže žádný stát vyrovnat, a také, že by politika neměla odvádět pozornost od úsilí OPEC+ zodpovědně řídit energetické trhy.

Čína a Indie jakožto spojenci Ruska?

Tyto dvě země mají jedno společné, a to vysokou hustotu zalidnění jejich území. To logicky vytváří výraznou poptávku po komoditách. Jsou také významnými dovozci ropy a v tuto chvíli bojují s vysokými cenami ropy, které prudce vzrostly od minulého roku. Právě pro ně je tedy řešením nákup levné ropy z Ruska. Indie je třetím největším dovozcem ropy na světě a v momentální cenové válce o co nejlevnější ropu zvažuje obnovení obchodních styků s Ruskem. Ceny jsou neporovnatelně nižší a ekonomická situace tlačí Indii k nepopulárnímu rozhodnutí. To, že Čína nakupuje více ruské ropy, není pak v zásadě žádným překvapením a pravděpodobně po zlevněné ropě z Ruska doslova „skočí“. Čína už je teď největším samostatným nákupčím ruské ropy a podle IEA koupila v roce 2021 průměrně 1,6 miliónu barelů ruské ropy denně.

Poslední doba je na trhu s komoditami turbulentní, proto by se měli investoři dívat po méně rizikových aktivech. Vysoké ceny už začínají vést ke stagnaci ekonomiky, v nejhorším případě můžeme začínat již brzy pociťovat příchod recese.