Aktuálně vysoká inflace a dále rostoucí proinflační rizika přimějí naši centrální banku k výraznějšímu zvýšení úrokových sazeb. Alespoň 50 bb by měla být jistota, rizikem je ještě razantnější vzestup. Silná inflační data za březen čekáme i z Německa, respektive eurozóny jako celku. A robustní ukazatele podporující rychlejší růst dolarových sazeb přinese v závěru série březnových čísel z amerického trhu práce.
Již minulý týden byl ve znamení svižného vzestupu tržních úrokových sazeb na obou stranách Atlantického oceánu a tento týden zmíněné trendy ospravedlní. Z Evropy se totiž dočkáme dle předběžných březnových dat dramatického vzestupu inflace. Německá inflace dle tržního konsensu vyskočí z únorových 5,5 % na 6,7 %, když zároveň předpokládáme snížení počtu nezaměstnaných Němců, růst spotřebitelských cen za eurozónu jako celek pak může vystřelit dokonce na 7,5 % z únorových 5,9 % y/y. Evropské indikátory sentimentu z dílny EK zřejmě srazil vojenský konflikt na Ukrajině dolů, i tak ale zůstanou podle nás nad svým dlouhodobým průměrem. Dolarové sazby a spekulace na zvýšení úrokových sazeb o 50 bb na dalším zasedání FOMC zřejmě v závěru týdne potvrdí silná data z amerického trhu práce. Za březen čekáme znatelný pokles míry nezaměstnanosti na 3,6 % z únorových 3,8 %, silná by měla být i tvorba pracovních míst a po únorovém zklamání předpokládáme i svižný růst výdělků. Dolar by měl díky úrokovému diferenciálu nadále držet své silné úrovně.
Klíčovou domácí událostí týdne bude čtvrteční měnověpolitické zasedání bankovní rady ČNB, kde budou centrální bankéři vyhodnocovat rizika únorové inflační prognózy. Je více než zřejmé, že proinflační rizika se kumulují a centrální bankéři dále přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb. Otázkou je pouze to, o kolik to bude. Naše prognóza na nadcházejících dvou zasedáních počítá se zvýšením sazeb po 50 bb, dvoutýdenní reposazba by se tak dostala na 5,50 %. V posledních dnech se ale koncentrují rizika ve směru ještě vyššího vzestupu. Návrat k nižším úrokovým sazbám pak pravděpodobně nebude otázkou letošního roku. Tuzemský ekonomický kalendář dále přinese finální čísla HDP za Q4 22 včetně sektorových účtů. Už se ale jedná o minulost, navíc před válečným konfliktem na Ukrajině. Dopad těchto čísel na trhu tak nepředpokládáme. Zajímavější může být březnový PMI průmyslové aktivity, kde čekáme snížení na 55,5 bodu, což je stále v pásmu expanze
Zatímco první týdny po vypuknutí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině byly na finančních a komoditních trzích ve znamení vysoké volatility, ten minulý byl prvním, který se vyznačoval výrazným snížením kolísavosti. K poklidnějšímu vývoji na akciových i devizových trzích přispěla absence zásadních informací z fronty i relativně nezajímavý ekonomický kalendář. Zasedání klíčových centrální ch bank se uskutečnilo v předchozích týdnech, chyběla i čerstvá „tvrdá“ ekonomická data. Publikovány byly pouze „měkké“ sentiment indikátory. Březnové PMI z velkých evropských zemí nakonec kvůli válce na Ukrajině nezaznamenaly tak výrazné propady, jak se trhy obávaly. Ve Spojených státech dokonce aktivita v průmyslu i sektoru služeb proti únoru dále vrostla. Naopak zveřejněný německý ifo index podnikatelské důvěry za březen zklamal, a to zejména ve složce očekávání.
Euro se proti dolaru prakticky po celý minulý týden drželo relativně stabilní v blízkosti hladiny 1,10 USD/EUR, v celotýdenním hodnocení o necelého půl procenta získal dolar. Ten byl nadále podporován svou pozicí měny bezpečného přístavu v dobách zvýšeného geopolitického rizika a atraktivnějším úrokovým diferenciálem.
Ve středoevropském regionu minulý týden kralovala česká koruna, i když i tady byl kurzový vývoj o mnoho klidnější. V celotýdenním hodnocení si koruna polepšila o zhruba tři čtvrtiny procenta. Naopak maďarský forint spíše stagnoval, polský zlotý dokonce o necelé půl procento oslabil. Korunu podporuje zejména rostoucí úrokový diferenciál. S blížícím se zasedáním bankovní rady k měnové politice tento čtvrtek se během týdne razantně zvyšovala tržní očekávaní na vzestup klíčové měnověpolitické sazby. Během uplynulého týdne o celý 25 bodový „hike“. Nyní tak trh předvídá pro příští týden zvýšení sazeb o 75 bb. Trhy v tomto směru podpořila zejména jestřábí vyjádření členů bankovní rady.
Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
28. března 2022