Po včera zveřejněných PMI indexech za březen, které přinesly první náznaky dopadu konfliktu na Ukrajině do nálady průmyslníků a poskytovatelů služeb se dnes dočkáme německého Ifo indexu podnikatelské důvěry. I ta hlavně ve složce očekávání utrpí. Únorová data evropské peněžní zásoby potvrdí zvyšování úvěrové dynamiky zejména v korporátním sektoru.
Německý Ifo index důvěry podnikatelů vykáže podle nás za březen zhoršení, i když ve srovnání s tržním konsensem nejsme takovými pesimisty, což naznačily i včera publikované PMI indexy. Je zřejmé, že válka na Ukrajině představuje velký šok pro německé producenty, na straně druhé se ale jejich situace v posledních měsících výrazně zlepšovala s tím, jak začal ustupovat problém „úzkých hrdel“ v dodavatelském řetězci. Otázkou je též dopad zvyšující se inflace na chování německých domácností. Tady je riziko zejména pro sektor služeb, kde mohou domácnosti své spotřební výdaje z opatrnostních důvodů omezovat.
Úvěrová aktivita v eurozóně zřejmě v únoru dále zrychlila tempo meziroční dynamiky a přispěla k peněžní kreaci. Platí to zejména po úvěry podnikatelskému sektoru, kde předpokládáme zrychlení z lednových 4,6 % na únorových 4,8 %. To je příslibem pro vyšší investiční aktivitu dále v průběhu roku. Na straně domácností se u rezidenčních úvěrů předpokládá spíše stabilita meziročního růstu těsně nad čtyřmi procenty. Meziroční růst peněžní zásoby měnového agregátu M3 by měl lehce zpomalit, a to hlavně kvůli redukci tempa odkupovaných aktiv ze strany ECB v rámci utlumování programu kvantitativního uvolňování.
Včerejšek přinesl sérii sentiment indikátorů za březen. Tedy za měsíc, který již byl poznamenán válečným konfliktem na Ukrajině. Zveřejněné PMI z průmyslu i sektoru služeb ve velkých evropských ekonomikách (Německo, Francie) i za eurozónu jako celek samozřejmě potvrdily negativní dopad. Nicméně tržní očekávání byla výrazně horší. Indexy sice klesly, stále se ale nacházejí bezpečně v pásmu zvyšující se aktivity. Odpolední americká data v podobě PMI dokonce přinesla zlepšení nálady na druhé straně Atlantického oceánu. A ještě lepší výsledek přišel z tamního trhu práce – týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti byl nejnižší od roku 1969.
Ukrajinské dění samozřejmě zhoršilo náladu i českým průmyslníkům, jak odhalil březnový konjunkturální průzkum. Ale opět se nejednalo o velké drama. To bylo naopak patrné u tuzemské spotřebitelské důvěry, která zaznamenala pád na nejnižší úroveň za posledních téměř deset let. Důvodem je obava domácností z dopadu válečného konfliktu a rychle rostoucí inflace.
Globální i lokální trhy si včera vybíraly oddechový čas. Včerejšek i dnešek je na úrovni EU či NATO věnován diplomatickým jednáním, z válečné fronty včera zásadně nové informace nepřicházely. Akciové trhy ve světe během evropské seance v podstatě stagnovaly a klid byl na trhu eura s dolarem, kde se kurz držel stabilní těsně pod 1,10 USD/EUR. Teprve v průběhu amerického obchodování investoři ocenili silná data u USA, což podpořilo výnosy státních dluhopisů i akciové indexy. Klid panoval na regionálních trzích, koruna se držela u 24,70 CZK/EUR. Nadále ale pokračoval vzestup tržních úrokových sazeb před zasedání bankovní rady ČNB příští čtvrtek. Od včerejška mají ale centrální bankéři naordinovanou mediální karanténu.
Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
25. března 2022