Jaromír Gec: První indikace ekonomických dopadů války na Ukrajině

Hlavním tématem bude i v tomto týdnu další vývoj konfliktu na Ukrajině, zejména pak případné posuny ve vyjednáváních a příprava dalšího balíčku sankcí vůči Rusku. Březnové ukazatele sentimentu nabídnou první pohled na to, jak výrazný je dopad války na ekonomickou důvěru domácností a firem v Evropě. I když očekáváme významné zhoršení, průzkumy by stále měly poukazovat na robustní výhled ekonomického růstu, což podle nás povede k pokračující normalizaci měnové politiky.

Týden ve znamení „měkkých“ indikátorů

Tento týden přinese březnové předstihové indikátory. U spotřebitelské důvěry v eurozóně i tuzemsku očekáváme viditelné zhoršení s tím, jak se v ní začne odrážet válka na Ukrajině a zrychlující cenový růst. Dobrá kondice trhů práce, výhled dalšího růstu zaměstnanosti a vysoká míra úspor by ale měly pesimismus domácností naopak tlumit. Zvýšená nejistota se patrně odrazí i na zhoršení předběžných indexů nákupních manažerů (PMI) v eurozóně a Německu, stejně jako německého IFO indexu. V posledních měsících se sice průmysl začal slibně rozjíždět s tím, jak ustupovaly problémy v dodavatelských řetězcích, nedostatek součástek ze zemí zasažených konfliktem, růst cen vstupů i opětovné šíření koronaviru v Číně naopak budou toto oživení částečně srážet. Celkově podle nás sice dojde k poklesu těchto ukazatelů oproti prvním měsícům roku, jejich hodnoty budou ale i nadále indikovat robustní ekonomický růst, což by mělo udržet centrální banky v módu pokračující normalizace měnové politiky.

Trhy se minulý týden vezly na vlně optimismu

Fed zahájil cyklus zvyšování sazeb. K jejich růstu došlo poprvé od roku 2018, a to o očekávaných 25 bb. Podle zveřejněného mediánu výhledu sazeb členů FOMC by letos mohlo následovat dalších šest obdobných kroků, tj. zvýšení sazeb bychom se mohli dočkat na každém dalším letošním zasedání. Další tři „hiky“ by podle Fedu mohly následovat v příštím roce, kdy by se sazby podívaly nad neutrální úroveň. Rychlost zpřísňování úrokové složky ale podle nás bude záležet také na intenzitě a termínu zahájení plánovaného snižování bilance, které by mohlo urgenci růstu sazeb zmírňovat. K tomu Fed zatím pouze obecně konstatoval, že snižování bilance oznámí na budoucím zasedání, přičemž není jisté, zda je tím myšleno již to příští. Zveřejněna byla také nová makroekonomická prognóza, která oproti té prosincové přinesla pro letošní rok výrazně nižší ekonomický růst a vyšší inflaci. Do boje proti zvýšené inflaci tento týden zasáhla i Bank of England, která rovněž v souladu s očekáváním zvýšila klíčovou sazbu o 0,25 pb na 0,75 %.

Zásadní posun ve vyjednáváních mezi Ukrajinou a Ruskem minulý týden nepřinesl. Do médií sice prosakovaly dílčí informace o směřování blíže k dohodě, ty ale byly vždy následně popřeny jednou z nesvářených stran. Naposledy se informace o přibližování k dohodě v klíčových bodech objevily v neděli ze strany Turecka, situace na bojišti nicméně žádné známky uklidnění nejevila.

V zámoří byly minulý týden zveřejněny únorová průmyslová produkce a maloobchodní tržby. Maloobchodní tržby v USA sice trhy růstem o 0,3 % m/m nepřekvapily, v jejich struktuře ale byl patrný vliv vysoké inflace, která začíná stále více ukrajovat z kupní síly domácností. Průmyslová výroba v USA v souladu s odhady vzrostla v únoru o 0,5 % m/m, což odráželo určité zlepšení v dodávkách komponent. Pozitivní zprávy o stavu americké ekonomiky po vypuknutí války na Ukrajině přinesl Filadelfský Fed index podnikatelské důvěry za březen, který vzrostl silně nad odhady a na velmi nízkých úrovních zůstaly v USA i nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti za uplynulý týden.

Z domácích dat jsme se dočkali lednových maloobchodních tržeb a cen průmyslových výrobců za únor. Tuzemské maloobchodní tržby svým růstem o 1,6 % m/m v reálném vyjádření byly oproti odhadům zklamáním, trhy však na tato data příliš nereagovaly. Další vývoj maloobchodních tržeb navíc ovlivní vysoká inflace i obavy z ukrajinské krize. Spotřebitelská důvěra se pravděpodobně bude horšit, přestože jejich úspory stále zůstávají vysoké. V důsledků chybějících komponent se opět do problémů dostává i výroba automobilů, což se negativně promítne do vývoje jejich prodejů. Domácí únorové ceny průmyslových výrobců pak přinesly další překvapení v proinflačním směru, když vzrostly meziměsíčně o dalších 2,2 % (oček. 1,5 %), a meziročně tak jejich růst zrychlil již na 21,3 %. Robustní inflační tlaky podle nás povedou k dalšímu zvýšení úrokových sazeb ČNB.

Guvernér ČNB Rusnok očekává debatu o dalším zásahu na korunovém trhu a „dramatické“ zpomalení růstu. V nedělní debatě na ČT uvedl, že se vzhledem k vysokým rezervám, kterými ČNB disponuje, nabízí jejich použití pro posílení koruny a zmírnění inflačních tlaků. V současné intervenční epizodě přitom ČNB dosud kurz spíše bránila před skokovým oslabením. Vrchol inflace vidí guvernér ČNB letos v létě kolem 13-14 %. V souvislosti s tím navíc uvedl, že dopad vysoké cenové dynamiky do spotřeby dramaticky zpomalí hospodářský růst, který by mohl koncem roku zamířit k nule. Dokáže si ale představit i pokles evropské a české ekonomiky.

Akciím se navzdory přetrvávající nejistotě a jestřábímu výstupu Fedu minulý týden dařilo. Trhy tak pravděpodobně počítaly s horším vývojem konfliktu. Za celý týden byly akciové indexy v Evropě oproti začátku týdne výrazně výše (např. německý DAX o 5,8 %) a pozadu v tomto ohledu nezůstaly ani trhy v USA. Z určitého ústupu negativního sentimentu těžilo euro, které si k dolaru připsalo bezmála 1,4 % a týden uzavřelo poblíž 1,106 USD/EUR. Výrazně posílily i měny středoevropského regionu. Koruna si za minulý týden připsala k euru zhruba 20 haléřů (relativně 1 %), když ukončila týden poblíž 24,85 CZK/EUR. Zhruba ve stejném rozsahu posílily minulý týden rovněž maďarský forint (k hladině 375 HUF/EUR) a polský zlotý (k hladině 4,70 PLN/EUR).