Jana Steckerová, Jaromír Gec: Fed ve středu zvýší úrokové sazby

Americká centrální banka na svém středečním zasedání zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. Zároveň zveřejní i medián výhledu úrokových sazeb. Ten podle nás ukáže v letošním roce na pět až šest utažení měnové politiky. Náš odhad zatím počítá s pěti takovými kroky. V příštím roce by americká centrální banka měla k utažení měnových podmínek podle našeho odhadu sáhnout celkem třikrát. Klíčová úroková sazba by se tak měla zastavit na 2,00-2,25 %. Rizika se ovšem koncentrují ve směru ještě výraznějšího utažení měnových podmínek.

Fed ve středu s největší pravděpodobností přistoupí ke zvýšení klíčové úrokové sazby ze současných 0,00 - 0,25 % o 25 bazických bodů. K dalšímu takovémuto kroku sáhne podle naší prognózy v květnu, červnu, září a prosinci. V příštím roce by se růst úrokových sazeb měl zastavit na úrovni 2,00 - 2,25 %. To je konzistentní s vývojem v roce 2018, kdy americká ekonomika procházela podobnou fází.

Růst úrokových sazeb přes neutrální úroveň, kterou Fed odhaduje na úrovni 2,5 %, zatím nepředpokládáme. Důvodem je to, že kromě zvyšování sazeb bude Fed zároveň redukovat bilanční sumu, což také povede k utažení měnových podmínek. Bilanční suma je nyní ve srovnání s rokem 2018 dvojnásobná (zhruba 8,8 bilionu USD). Zároveň je ale průměrná délka splatnosti dluhopisů v portfoliu centrální banky kratší, což by mělo umožnit snižovat bilanci rychleji, než tomu bylo v minulém období.

V roce 2018 Fed také zvyšoval úrokové sazby a zároveň snižoval bilanci. Vliv snižování bilance na vývoj reálné ekonomiky nicméně podcenil a v roce 2019 byl již nucen otočit kormidlo a třikrát úrokové sazby snížit. Předpokládáme, že této chybě se bude Fed chtít vyhnout a úrokové sazby tak přes neutrální úroveň (2,5 %) zvyšovat nebude.

Na středečním zasedání Fed také zveřejní svůj medián výhledu úrokových sazeb. Ten podle našeho odhadu ukáže v letošním roce na pět až šest zvýšení o 25 bb. V hodnocení ekonomické situace bude pravděpodobně kladen důraz na nejistotu spojenou s ukrajinskou krizí. Inflace je nicméně nejvyšší za posledních čtyřicet let, takže po zklidnění současné situace lze očekávat ze strany Fedu výrazně více jestřábí rétoriku.

Celkově se debata v letošním roce nepovede ani tak o výši jednotlivých „hiků“, jako o jejich počtu. Ten se podle odhadů analytiků pohybuje mezi čtyřmi (jeden každé čtvrtletí), až sedmi (jeden na každém zasedání do konce letošního roku). Jak už jsme zmínili výše, my se kloníme k pěti 25bodovým utažení měnových podmínek. V každém případě bude zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech vytvářet tlak na růst výnosů. Výnos desetiletého vládního dluhopisu by se tak v závěru letošního roku mohl podle našeho odhadu dostat na 2,25 %.

Vývoj sazeb v USA bude ovlivňovat i výnosy v ČR. Po vyhrocení situace na Ukrajině dlouhý konec výnosové křivky ve světle nižšího očekávaného ekonomického růstu nejprve stagnoval, respektive krátkodobě klesal. Aktuálně se již ale tuzemská výnosová křivka oproti stavu před válkou posunula napříč splatnostmi o přibližně 50bb výše. Na kratším konci křivky to patrně souvisí mimo jiné s odhodláním ČNB k dalšímu zvyšování měnově-politických sazeb. Nárůst delších výnosů však kromě zvýšené rizikové prémie ve středoevropském regionu do značné míry odráží právě očekávané brzké zahájení utahování měnové politiky v USA i eurozóně.