Martin Gürtler: Americký Fed tento týden začne se zvyšováním úrokových sazeb

Finanční trhy budou nadále sledovat zejména dění kolem války na Ukrajině. Ve druhé polovině minulého týdne sice došlo k mírnému ústupu rizikové averze, na výrazné nejistotě kolem dalšího vývoje ekonomik to však nic nemění. Z ekonomických událostí bude tento týden nejdůležitější zasedání amerického Fedu. Ten by měl ve středu přistoupit k dlouho avizovanému kroku a poprvé od pandemie zvýšit úrokové sazby. Minulý týden k dalšímu zpřísnění měnových politik přistoupily centrální banky Polska a Maďarska a záměr dřívějšího ukončení programu nákupu aktiv překvapivě vyjádřila ECB. Tlak na centrální banky vytváří hlavně vysoká inflace, kterou dále přiživí výrazný růst cen komodit. Zveřejněny tento týden budou i americké měsíční indikátory o vývoji průmyslu a maloobchodních tržeb. Statistiky prodejů v maloobchodě se dočkáme i v ČR.

Plynulejší dodávky jsou vzpruhou pro průmyslovou výrobu

Americká centrální banka poprvé od vypuknutí pandemie zvýší na svém středečním zasedání úrokové sazby. Tento krok byl avizován dlouho dopředu a neměl by tak být pro finanční trh velkým překvapením. Sazby podle nás vzrostou o 25 bb, což je zároveň i tržní konsensus. Další vývoj ekonomik je v důsledku války na Ukrajině spojen s vyšší mírou nejistoty. V krátkodobém horizontu však, prostřednictvím rychlého růstu cen komodit, pravděpodobně povede k dalšímu tlaku na růst inflace. Ta je aktuálně v USA nejvyšší za posledních čtyřicet let a pohybuje se vysoce nad inflačním cílem centrální banky. Fed se navíc už nemůže vymlouvat ani trh práce, který představuje druhý z jeho cílů, neboť i ten již vykazuje známky přehřívání. Za celý letošní rok očekáváme celkem pět zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Vývoj měnové politiky v letošním roce však bude významně podmíněn tím, jak moc silné a jakého charakteru budou nakonec dopady rusko-ukrajinského konfliktu na americkou ekonomiku.

Z ekonomických indikátorů budou tento týden sledovány především americká průmyslová produkce a maloobchodní tržby, které budou zveřejněny i u nás v tuzemsku. Růst celkových nominálních maloobchodních tržeb v USA podle našeho odhadu v únoru zpomalil v meziměsíčním vyjádření z 3,8 % na 0,7 %. Důvodem by měly být hlavně meziměsíčně nižší prodeje automobilů, jak ukázaly již zveřejněné únorové statistiky. I bez prodejů aut by však mělo dojít ke zpomalení meziměsíční dynamiky. Maloobchodní tržby v nominálním vyjádření sice zvyšuje vysoká inflace, která však na druhou stranu může řadu spotřebitelů od koupě odradit.

Podobné platí i v případě tuzemských maloobchodní tržeb, kde za leden v reálném vyjádření a bez prodejů aut očekáváme jejich meziměsíční stagnaci. Prodeje aut by se však v tuzemsku mohly meziměsíčně zvýšit o 2,5 % (po sezonním očištění). Pozitivní vliv by v tomto ohledu měly mít lépe fungující dodavatelské řetězce. Ty by měly podpořit také americkou průmyslovou produkci, která podle nás v únoru pokračovala ve svižném meziměsíčním růstu o 0,7 %. Tahounem by měla být právě výroba automobilů. Zásadní otázkou pro další měsíce je to, jak se v dosud postupně se zlepšujících dodávkách materiálů odrazí ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.

Přes pokračující boje zavládla na trzích mírná úleva

Tématem číslo jedna uplynulého týdne byl, a to nejen na finančních trzích, pokračující ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Globální finanční trhy však v průběhu něj zaznamenaly jistou míru uvolnění, ačkoliv boje na Ukrajině stále pokračují a mírová vyjednávání nepřinesla v podstatě žádný výsledek. Ropa a plyn z Ruska do Evropy nadále proudí, a to i přes vzájemné vyhrůžky ohledně jejich možného přerušení, kterých jsme v průběhu minulého týdne byli svědky.

K zákazu dovozu energií z Ruska nakonec přistoupily pouze Spojené státy, jejichž závislost je oproti Evropě výrazně nižší. Ropa Brent sice v první polovině týdne vzrostla až k 130 USD/barel, poté však začala rychle klesat zpět k 110 USD. Podobné to bylo také s cenou zemního plynu, který se v pátek na spotovém trhu obchodoval za zhruba 130 EUR/MWh. To je na jednu stranu výrazně méně než na začátku týdne, kdy se jeho cena pohybovala kolem 200 EUR, i přesto však poblíž loňských maxim kolem 150 EUR. Tím, že Rusko je významným producentem nerostných surovin, komoditní trhy, a to nejen ty energetické, reagují na zprávy z dění na Ukrajině nejcitlivěji.

Mírný pokles rizikové averze byl patrný na vývoji eura k americkému dolaru, které v průběhu minulého týdne zpevnilo o více než jedno procento. Zatímco ještě v pondělí se obchodovalo mírně nad 1,08 USD/EUR, uprostřed týdne vystoupalo až k 1,11, aby v průběhu pátku zkorigovalo k 1,10. To se projevilo také na vývoji měn středoevropského regionu. K posílení polského zlotého a maďarského forintu přispělo také další zvýšení měnově politických sazeb tamních centrálních bank. Česká koruna v průběhu týdne zpevnila z 25,80 mírně pod 25,20 CZK/EUR, tedy o více než dvě procenta.

Pomohlo jí i čtvrteční zveřejnění tuzemské inflace za únor, která byla výrazně vyšší, než se čekalo. Spotřebitelské ceny se zvýšily meziročně o 11,1 %, zatímco tržní konsensus činil 10,4 % a prognóza ČNB čekala 9,7 %. To ve výsledku podpořilo sázky korunového trhu na zvýšení úrokových sazeb ČNB. Ten, stejně jako my, očekává na konci tohoto měsíce zvýšení repo sazby zhruba o půl procentního bodu. V uplynulém týdnu byly v ČR zveřejněny také statistiky o vývoji průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí či měsíční ukazatele z reálné ekonomiky za leden.

ECB minulý týden překvapila plánem na rychlejší ukončení nákupů aktiv. V souladu s očekáváními potvrdila, že pandemický program PEEP skočí ke konci tohoto měsíce, zatímco k ukončení standardního programu APP by mohlo dojít již v letošním třetím čtvrtletí. Zdá se tedy, že již i ECB začíná vnímat aktuální výrazná proinflační rizika. Americký Fed zasedá, jak již bylo výše zmíněno, v tomto týdnu. Inflace v USA, podle dat zveřejněných v minulém týdnu, zrychlila v únoru z 7,5 na 7,9 %. To bylo sice plně v souladu s očekáváními, i tak se však jedná o nejrychlejší cenový růst za poslední čtyři dekády.